29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

VZPOMÍNKA: Prostá žena

Moje maminka byla žena z prostého lidu. Narodila se v Malých Svatoňovicích v roce 1921. Když chodila do školy a byla v pubertě, tedy v třicátých letech minulého století, vládl už v pohraničních oblastech s německým obyvatelstvem národnostní rozpor. Ten byl živený hodně z Německa, kde se k moci dostal Rakušan Hitler.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Krátký 16.3.2020 9:33

Zase moc hezké - a děkuji a přidám takto : byl jsem služebně 7 roků v Bulharsku a bulharsky jsem neuměl nic - takže když jsem na první mé akci ( reklamace českého stroje - později vyřešená během 5ti minut pro nezájem číst návod k obsluze ) byl zavalen drmolící Bulharkou takto : "skolalistetuk" tak mi to musela asi 5x opakovat dokud jsem nepochopil, že se mě ptá zda jsem přijel autem. Hezký den ( včera jsem se vrátil z krásného lyžařského střediska www.banskoski.com ), ale museli jsme jet přes Rakousko, protože přes Slovensko to už od soboty nejde - za chvíli se budu hlásit u mé obvodní MUDr , že jsem živ a zdráv

T. Pudil 15.3.2020 19:20

Pane Moci, zase perla. Z vaseho clanku jasne vyzaruje vase laska k rodicum. take jiz leta neziji v Cechach a o rodice jsem jiz pred lety prisel a pravdepodobne se mi po nich take styska, jako vam. No, zbyva nam nadeje, ze se s nimi na vecnosti jednou zase setkame. Jeste mala poznamka. Je skodou, ze vas puvabny clanek nektere lidi popudil ke pri. Nechapu jak se to mohlo stat. Pratele, na detailech zas tak moc nezalezi. Milujme se, jsme preci jedni druhym blizni.

M. Pivoda 14.3.2020 14:29

Ten příběh o maminčiných zážitcích v zahraničí je docela zajímavý. Maminka pana Moce spoléhala na kontext - vyšlo jí to. Při rozhovoru s Marťany by jí to ale asi již nestačilo.

-----------

Moje matka se narodila v roce 1920. Můj děda usoudil, že jako žena (která se později vdá), moje matka žádné pokročilé vzdělání nepotřebuje. Takže i když učitel osobně přišel do domu mého dědy se přimouvat a tehdejší talenovanou žačku, děda neustoupil.

Matka pak nějaký čas pracovala jako pomocná síla v kuchyni, kde svou přirozenou inteligencí odposlouchala Němčinu a byla schopna se v ní i dohovořit. Takže když za II. světové války přišli k nám do domu na večeři Němci (a povinností občanů naší obce bylo jim dát nějakou stravu), matka je v jazyce německém upozornila, že po večeři musí odejít do domu mého dědy. To prý Němce přímo šokovalo.

Ale byla z toho i nepříjemnost: Když matka vozila po ulici kočárek, zmíněný Němec měl zájem s ní na ulici komunikovat - a to na vesnici tehdy jaksi nebylo zvykem.

V. Braun 14.3.2020 14:04

Paní Rybnická, v pohraničí že nežili Češi? Tak slyšet to táta, kdyby ještě žil, tak jste dostala pěkně za uši. Proč myslíte, že byla napsána písnička Chaloupky pod horami? Naše vesnice byla sice převážně česká, to ale neznamená, že by tam nebyli Němci, ostatně vedlejší vesnice byla zase převážně německá. Ovšem i ta převážně česká vesnice se ze dne na den ocitla v Říši.

H. Rybnická 14.3.2020 9:34

Vážený pane, k Vašemu prvnímu odstavci bych doporučovala se vážně zabývat otázkou z jakých důvodů se asi ti němečtí obyvatelé nechali ovlivnit Hitlerem. Jen napovím: V pohraničních německojazyčných oblastech byla nezaměstnanost v důsledku vzniku Československa (vzniku hranic a tudíž zdražení exportů někdejších světově proslulých výrobků) a poté světové hospodářske krize mnohonásobně vyšší než ve vnitrozemí. Zkrachovaly řádově fabriky. Byl tam hlad a bída proti které tehdejší vláda neměla a nachtěla vyvíjet jakékoli strategie. Proč by. Byli to přece Němci, které jsme přece jaksi museli v NAŠEM národním státě strpět. Stačí si přečíst dobové noviny nebo nakouknout do stenoprotokolů tehdejšího parlamentu. Jinak opravdu pěkná povídka.

P. Zinga 14.3.2020 10:10

Rybnická, oni tam v bídě žili taky Češi.

A že by vláda nechtěla vyvíjet strategie? To máš ze školení Landmanschaftu?

To tvé ironické v "NAŠEM národním státě" nasvědčuje, že tvůj není.

H. Rybnická 14.3.2020 11:49

Aha. Jenže do roku 1918 tam žádní Češi nežili. Nasazeni ty byli az po vzniku republiky. Přece jsme tam nemohli nechat německojazyčné učitele, policii, úředníky - nebo jak? STAčí jen přečíst historické dokumenty.

J. Farda 14.3.2020 13:22

Něměla byste vynášet tak kategoricky nepravdivé výroky, - prarodiče z otcovy strany žili v Hrdlovce u Duchcova a náš otec, předposlední z osmi dětí, se narodil 1914. Prarodiče mé švagrové žili ve Střelné a ve Hrobu.

J. Farda 14.3.2020 13:23

... se tam narodil 1914!

H. Rybnická 14.3.2020 13:47

Zajímavé je porovnat český a německý text Wikipedie o Střelné. V německém se nachází věta: Im Jahre 1831 bestand Strahl aus 34 Häusern mit 239 deutschsprachigen Einwohnern. V české verzi tato věta naprosto chybí.To jen tak na okraj.

V. Braun 14.3.2020 14:08

Tak kamenná část mé rodné chalupy má nápis tuším 1853, a to rozhodně nebyla nejstarší chalupa v převážně české vesnici, která byla po Mnichovu přičleněna k Říši. Že do pohraničí byli nějak masově stěhováni Češi po roce 2018 je pěkný nesmysl, možná tak ještě nějaký zaměstnanec státu, ale to byli spíše jednotlivci.

V. Braun 14.3.2020 14:10

Oprava, 1918.

J. Farda 14.3.2020 20:56

Takže z této absence ve Wikipedii dovozujete, že tam žádní Češi za Rakouska nebyli? Disponujete pozoruhodnou logikou ... :-)

M. Krčmář 15.3.2020 14:27

Neletěl nesmysly. Proč?

M. Krčmář 15.3.2020 20:05

Už mě ta klávesnice vážně se...Re.

M. Pivoda 14.3.2020 10:38

Rybnická píše: "... Byl tam hlad a bída proti které tehdejší vláda neměla a nachtěla vyvíjet jakékoli strategie. Proč by. ..."

Proč by měla vláda reagovat, když to přece automaticky vyřeší Neviditelná ruka trhu? Stačí jen pokleknout před ČNB v Praze a intenzivně ji vzývat.

No, a on to zatím za tehdejší línou československou vládu elegantně vyřešil Adolf Hitler.

H. Rybnická 14.3.2020 11:46

Bohužel máš pravdu, příteli.

J. Jurax 14.3.2020 16:00

Vy zjevně budete taky jen nedokonalá UI ... :-)

J. Jurax 14.3.2020 15:57

No jo, no ... Češi tam byli taky. A žili tam mnohem dřív než od roku 1918. A byli stejně postiženi krizí jako tamní Němci.

Nesmíte čerpat jenom od historiků poplatných sudetoněmeckému pohledu, případně od historiků landsmanschaftem financovaných.

J. Kanioková 14.3.2020 18:46

Naprosto přesně !

J. Lukavsky 14.3.2020 19:11

"mnohonásobně vyšší než ve vnitrozemí" no dokonce i dnes v příhraničí je mnohem nižší životní úroveň, ve všech zemích a obzvláště když jsou to hory. Ale také nevím proč se Němci nechali zblbnout uječeným psychopatem... no pak za to zaplatili. Za chyby se platí! J.L.

M. Pivoda 14.3.2020 20:09

Sarkasticky zde doplním, že Němci jako národ, bývají v mezinárodních výzkumech označováni jako národ s nejvyšším IQ.

A na Hitlera nedoplatili jen Němci a jen v pohraničí!

M. Adler 14.3.2020 4:49

Ale moc pěkné, díky!

M. Hartmann 14.3.2020 3:41

Hezké, pane Moci, díky. Jako bych i dnes v tom viděl svoji maminečku, co se narodila o pár metrů dál dole na Labi ve stejném roce. A jen dodávám, že politiku jsem v článku vůbec nepostrádal. Kéž by to i po tom viru tak vydrželo dlouhý čas.

S. Ševeček 14.3.2020 0:39

Copak naše maminky!

/děkuji, pane Moci.

J. Fridrich 14.3.2020 14:00

Ano - souhlas..