20.4.2024 | Svátek má Marcela


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
ph 14.2.2009 19:52

Re: Technika a předměty život nenaplní

hrotový transistor?

Magor Milda 14.2.2009 20:27

Re: Technika a předměty život nenaplní

hrotové transistory byly ty první, 1953. Skutečně použitelné byly ty plošné, čili takové, kde ty přechody tvořily kapky india svařené s germániem, o kterých se zmiňuji, ty jsme vyráběli už 1954. První transistoráky Tesla se objevily ale až o dost později. Jejich zvuk inspiroval básníka tehdejší doby: ¨Chodí houbař tichým borem, s krákajícím tranzistorem!¨

K tomu nakreslil pan Neprakta karikaturu do Dikobrazu.

JaS 14.2.2009 21:41

Re: Technika a předměty život nenaplní

Ten první tranzistorák z Tesly se jmenoval myslím T58, takže vyjel asi v roce 1958. Ještě před ním byl takový malý (přenosný) přijimač, ale s elektronkami, takže musel mít dvě baterie - jednu žhavicí a druhou anodovou.

cipísek 15.2.2009 12:05

Re: Technika a předměty život nenaplní

Jí si na ten bakeliťáček vzpomínám (červená barva kombinovaná s béžovou),ale už si nevzpomenu na jméno-začínalo to od "T",ale dál opravdu nevím.Jeho poslední elektronkový přenosný nástupce z Tesly se jmenoval Rekreant a byl i na síť (ovšem byl daleko větší a i těžší).

krmič 15.2.2009 14:16

Re: Technika a předměty život nenaplní

Máte zřejmě na mysli přijímač Tesla Minor, 3001B, výroba 1956 až 1958. Ten měl uvedenou barevnou kombinaci. Pak byl ještě Minor Duo. Větší přijímače byly Orient a zmiňovaný Rekreant.

Paul Sulc 15.2.2009 1:12

Re: Technika a předměty život nenaplní

to je ono, diky, myslim ze anglicky to je pin-point transistor, snad  a ty rusky slitinovy, meli takovej blbej tvar, neco jako pojistka ,sklenena, z vyvodem uprostre, to byla base. A sly jen na audio ci mozna dlouhe vlny, na stredni byl prave ten hrotovej. Kdyz jsem o par let pozdeji cetl ze se v  Zap.Nemecku delaji transistorova radia na VKV, sly na me mrakoty.Kdyz jsem jeste pozdeji prisel do USA, zjistil jsem, ze jeste do zacatku 70 let firma Fisher davala na vstupy HiFi Stereo tuneru nuvistory, takovy celokovovy prtaty elektronky, jeste jich nekde par mam.Ostatni firmy uz mely FETy.

krmič 15.2.2009 14:06

Re: Technika a předměty život nenaplní

No jo, nuvistory, to jste mi připomněl kuriozitu. Byly i v některých mikrofonech AKG. A v předzesilovačích rotačních hlav záznamových strojů Ampex VR2000.

Paul Sulc 15.2.2009 18:03

Re: Technika a předměty život nenaplní

Mate pravdu, ale tyhle Ampexy znam jen od videni, nikdy jsem na nich nepracoval. Az na tech pozdejsich AVR 2 a AVR3. A i to je davno, asi pred 20 lety. Ampex byla velice slavna firma.Kde je ted? V Per-deli. Myslim ze uz vubec neexistuje.Ostatne, celej americkej prumysl je jen na obrazcich v citankach

Antonín I. 15.2.2009 5:50

Re: Technika a předměty život nenaplní

Milý "Magore Mildo", tak Vy jste znal Honzu Tauce? Já taky. Ano, byl to opravdu vědec v "Cukrovarnické", číslo jsem zapomněl.   Myslím, že už nás není moc, kteří pamatují vynález tranzistoru (myslíte, že dnešní mládež ví vůbec co slovo tranzistor znamená?), ale tu radost když jsme si postavili první "tranzistorák" si pamatuju dodnes.

Autor 15.2.2009 8:40

Re: Technika a předměty život nenaplní

Milý pane Mildo, jako autor musím reagovat na Vaše slova. Když jsem sloužil u "Černých baronů" v roce 1959, viděl jsem u někoho tranzistorák a nevěříl jsem, jak je možné, aby taková malá krabička hrála a nebyla zapojena do zásuvky. Dneska mám PC i mobil a beru to jako samozřejmost, ale že bych měl z nich větší radost, než z těch tranzistoráků se říci nedá. S úctou Autor

Magor Milda 15.2.2009 9:46

Re: Technika a předměty život nenaplní

Tehdy se ten ústav jmenoval Ústav Technické Fyziky ČSAV, přejmenován na Ústav Fyziky Pevných Látek, dnes Fyzikální Ústav. Honza Tauc se právě zabýval těmi tranzistory, když přišla ruská okupace 1968, odcestoval do New Yorku, kde prý profesoroval, víc o něm už nevím. Já odcestoval rok po něm do Německa, takže jsem dlouho neměl kontakt.

Magor Milda 15.2.2009 10:10

Re: Technika a předměty život nenaplní

Našel jsem si na Googlu o Janu Taucovi několik stránek, je emeritem na Brownově Universitě a je mu už 87 roků, přeji mu hodně zdraví i let!

R 14.2.2009 10:10

Krystalku

takzvanou, protože detektor byly křemíkové diody, jsem v 70 letech taky zkusil. Ručně namotaná cívka "laděná" feritovou anténou vsunutou do cívky a hlavně potom detektor, Delonův zdvojovač s dvěmi křemíkovými diodami, na kterých se musela stejnosměrným proudem nadstavit charakteristika přesně do ohybu, aby detektor fungoval. Uzemnění radiátor topení, anténa drát ke stropu. Taky jsme zažil ten pocit, co uvádí autor, jak se z toho ozvala první stanice. teprv později jsem zjistil, čemu se říká krystalka. Jinak ale za zmínku stojí, že později jsem vyzkoušel "krystalku", kde detektor tvořil hliníkový desetník, povrch hliníku má zřejmě elektrickou charakteristiku vykazující příslušný ohyb a tudíž usměrňuje a detekuje.

Magor Milda 14.2.2009 11:02

Re: Krystalku

leštěnec olovnatý, jak se ten krystal jmenuje, se těžil ve velkém množství u Kutné Hory a býval k mání v každé drogerii, tedy asi do r. 1960. Jinak máte pravdu, kysličník hliničitý a tantalu jsou známé polovodiče, zkoušely se i brambory a podobné exotické konstrukce, fungovaly!

Hanák 14.2.2009 13:42

Re: Krystalku

nic ve zlém, ale ysličník hlinitý a kysličník tantaličitý - pane. A navíc - leštěnec olovnatý je vlastně sulfid neboli sirnik olovnatý.

Rasputin 14.2.2009 14:07

Re: Krystalku

A navic ho velice často dodávaly uhelné sklady.  Úplně zadarmo.

Magor Milda 15.2.2009 10:22

Rasputin asi četl o germániu

to se opravdu z českého uhlí vyrábí. Bohužel jeho význam silně poklesl, dnes se používá křemík nebo galiumarsenid, kvůli rychlejším nosičům náboje vhodnější pro vysoké frekvence.

A. 14.2.2009 14:34

Re: Krystalku

No nevím. Jako jinoch jsem se kdysi pokoušel vyrobit krystal do krystalky podle návodu z nějakého časopisu pro mladistvé kutily (Mladý technik?) a to tavením olova a síry.

mueller 14.2.2009 15:06

No, vzdyt to tak je,

tavenim olova (Pb) a siry (S) vznikne oxidaci olova a redukci siry sirnik olovnaty neboli PbS, a to je ten galenit neboli lestenec. Daji se pouzivat i mnohe jine krystaly, viz zde.

Magor Milda 14.2.2009 16:15

Re: No, vzdyt to tak je,

já si připomínám tehdejší diskuze, prý nejlepší býval karbid křemíku, který se užíval v radarových detektorech USAF. Mám ve své sbírce ještě takobý vlnometr na radarové frekvence, je to dutinový resonátor s pístem a signál detekuje 1N34, která je prý z karbidu (r.v. 1944).

Tx 15.2.2009 8:23

Re: Krystalku

Děkuju, taky mne ten kysličník hliničitý poněkud vyděsil...

JaS 14.2.2009 21:53

Re: Krystalku

To je srandovní - ty křemíkové diody byly až na konci! Napřed byl krystal - ve skleněné nádobce byl zalitý krystal, k němu se pomocí tyčky upevněné posuvně a otočně přibližoval hrot drátku stočeného do šroubovice a zkoušlo se, kde a jak silně se má drátek dotknout krystalu, aby krystalka hrála. Samozřejmě krystal byl usměrňovacím prvkem za kmitavým obvodem z cívky a kondenzátoru, na to byla připojena anténa. Za usměrňovačem se připojila sluchátka. Další vývoj (obsluha krystalu byla obtížná s nejistým výsledkem) byl Sirutor - to byl váleček z umělé hmoty, v něm bylo několik koleček z mědi, na jedné straně zoxidovaných, byly stlačované pružinou, v koncích trubičky byly vývody. Když se Sirutor správně sestavil, tak už o něco lépe fungoval jako usměrňovač a pak už se nemuselo nic nastavovat, aby se krystalka dala posluchat. Pak přišly germaniové diody - to už byl hotový zázrak, skutečný usměrňovač. Pak přišly ty Vaše křemíkové - ty byly teplotně odolnější.

canuck 14.2.2009 23:32

Re: Krystalku

..tak, a za antenu slouzila dratena matrace u postele......pokud jde o prekvapeni, ze to fungovalo, mel jsem zvlastni poteseni, kdyz jsem zjistil ze na to chytam Svobodnou Evropu....

Papouch 14.2.2009 9:40

i mezi dnesni mladezi je urcite % kutilu

napatchovat a flashnout firmware, odblokovat mobil nebo cracknout hru je podobny pocit jako postavit si jednolampovku nebo blikac

R 14.2.2009 10:14

Re: i mezi dnesni mladezi je urcite % kutilu

Asi ano.R^

Jarda 14.2.2009 14:15

Re: i mezi dnesni mladezi je urcite % kutilu

Zcasti souhlas, ale kdyz prece jen - neco vlastnorucne vyrobit je asi intenzivnejsi zazitek.

Na druhou stranu diky soucasne slozitosti rada veci dnes proste doma udelat nejde.

Papouch 15.2.2009 2:36

Re: i mezi dnesni mladezi je urcite % kutilu

demotivujici je spis ta ekonomicka stranka, proc si neco stavet svepomoci, kdyz se to da za setinove naklady koupit hotove (a obvykle i v lepsi kvalite)

ovsem i vlastni rukodelna produkce existuje - treba chipovani hernich konzoli, aby slo hrat i doma prepalene hry

prave dnesni bezne dostupne technologie (treba PIC a FPGA) oteviraji domacim vynalezcum netusene moznosti - verte nebo ne, smd soucastky skutecne jdou "zapect" v uplne normalni troube ;)

Tx 15.2.2009 9:27

Re: i mezi dnesni mladezi je urcite % kutilu

Jistě, ale třeba na chalupě udělat dřevěný schody na půdu jde...

Saul 14.2.2009 9:34

No krása

Jak článek (jsem autorův vrstevník), tak diskuse (taky jsem - jako většina diskutujících - bastlil) jsou pohlazení na duši. To i jako vzpomínka na doby, kdy existoval mezi mladými docela vřelý vztah k technice a idolem nebyla jen "osobnost", která zdůrazňuje, že neumí matematiku a v ničem praktickém se nevyzná.

Tx 15.2.2009 9:49

Re: No krása

To je právě to, co mne u "VIP osobností" štve. Jakoby znalost matematiky, fyziky atd. bylo něco ponižujícího. Každý herec/čka při slově "matyka" se otřese a hned "no to já ne...", jako by byla nějaká  přednost bejt blbej. Já jsem technik, ale nestydím se za to, že umím hrát na několik nástrojů, umím několik jazyků, "kniha" pro mne není neznámý pojem, tedy "humanitní" činnosti ano... Proč se, proboha, tyto "osobnosti" stydí za to, že (připusťme, někdo) je taky technicky nadaný (jsou lidé, kteří to zapřít nemohou, např. Ing. elektro Nárožný, arch. Bobek, vyučený elektrikář Gott , vyučený řezník herec Matyáš, rytecký učedník Satoranský - ale to je krom rukodělného taky HODNĚ umělecké řemeslo atd.).