R. Holub 14.1.2022 3:10

O indexech jinak. My jsme zacali studovat na Chemicaku na Albertove v r. 55. Pak jsme utekli v r. 65 do Anglie (behem prvniho turistickeho vyletu tam). Pak se nasim rodicum podarilo (nikdy jsme se nedozvedeli jak) propasovat nas diplom k nam do Anglie. Pak i jeden index a jeden ofotografovany. Ten original jsme poslali do OSN na vyhodnoceni (urad pro uprchliky) - ten zmizel. Ja jsem mel ten ofotografovany, prelozil jsem to sam, a kdyz jsem byl prijat na McGill v Kanade na PhD v r. 1966, - proste mne verili. Totez pak v r. 1974 kdyz jsem byl nakonec prijat na Federal Department of Interior jako fyzikalni chemik (physical scientist). Ale proc to pisu - co "urednich vykonu" bylo zalozeno na tom ze me verili, ze jsem svuj index (a znamky) poctive prelozil. Ta by se ted asi nemohlo stat. Bohuzel, po vsech stehovanich jsem za tech 55 let ten ofotografovany a prelozeny index ztratil...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

G. Fgfgf 13.1.2022 20:08

Hezká vzpomínka, připomněla mi mé studium na strojní fakultě. Děkuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Nemec 13.1.2022 18:23

Pamatuji si, že v té předpočítačové době bylo studijní oddělení fakulty tvořeno jednou vedoucí a dvěma úřednicemi. Oddělení komunikačních a informačních systémů jsme nepotřebovali. Na zkoušku jsme se přihlašovali podpisem papíru na nástěnce. Stýská se mi po těch časech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Roller 13.1.2022 18:20

Nad svým indexem vždy žasnu, kolik zápočtů a zkoušek jsem tehdy úspěšně absolvoval. Proboha, kde ty tehdejší vědomosti dneska jsou? A měl jsem vůbec nějaké, nebo jsem měl vždycky víc štěstí než rozumu (a vědomostí)? Ale pykám za to dodnes opakovanými sny o tom, že se znovu chystám na státnice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 13.1.2022 17:41

Tak to na nás v osumdesátých letech už šetřili, my jsme měli index v měkkých jednoduchých stránkách. Obyčejný papír vyztužený běžným knihařským plátnem nalakovaným šedozeleně.

Jinak fyzikální chemie, nevím jak dnes, ale tehdy to byla pro studenty chemie probíračka. První ročník vcelku veget, žilo se hodně ze znalostí nahospodařených na střední, anorganická chemie, organická chemie a až ve druhém ročníku se to vytřídilo právě fyzikální chemií. Mně se nějak druhý ročník nepovedl, už v zimním semestru jsem dělal jakýsi předmět na rektorát a druhý rektorát jsem z jarního semestru jsem nechal až na příští rok po prázdninách.

Ovšem po prázdninách strana a vláda rozhodla a náš ročník místo školy zprovozňoval v Sokolově v Západních Čechách provoz na výrobu kyseliny akrylové - strategického provozu pro domácí československou výrobu tehdy nových akrylátových barev. Čtyři trubkové reaktory ze speciálního nerezu vyhřívané vysokoteplotní olejovou lázní , celkem asi 22 tisíc coulových trubek dlouhých přes 5 metrů zavařených v těch reaktorech. Dovezených přes moře z Japonska včetně japonských techniků, kteří to na místě kontrolovali, od fy Mitsubiši. Náš turnus ty trubky čistil, na tenkou ocelovou 6m trubku se namotal utržený kus čistého hadru a upevnil namotaným pozinkovaným vázacím drátem ( celých půl roku potom prý v celých západních Č echách nebyl k dostání ani jeden froté ručník nebo utěrka). Trubka se tím vyšůrovala a na vyčištěnou trúbku se nasadilo barevné víčko. Tak dlouho se to dělalo, dokud Japonci nebyli spokojeni.

Tak se stalo, že termín toho mého rektorátu z fyzikální chemie 2 se prodloužil až na tuším 11 listopadu. Ten se mi povedlo udělat. A protože jsem tehdy nově stanovil takzvaný "Poláškův zákon", který říká, že čím dříve se jde na zkoušku, tím méně znalostí je potřeba k dobré známce, přihlásil jsem se na předčasný termín z analytické chemie. Ten jsem jen s pasívními znalostmi z přednášek a cvičení a se štěstím udělal tuším 14 prosince na jedničku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Farda 13.1.2022 13:09

Index? To byla doba her a a malin nezralých - ale i v době internetu a elektronické komunikace myslím stále platí zásada římského práva Verba volant, scripta manet. Historia Magistra!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

G. Kříž 13.1.2022 7:46

Velmi pěkná vzpomínka. A k indexu: má své výhody. Fakt je, že co tam zkoušející zapíše vlastní rukou, to už tam zůstane. Čistě elektronický záznam se mi moc nezamlouvá. Trochu z jiného prostředí, ale přesto: četl jsem, že v některých amerických nemocnicích přešli zpět k ručně psaným chorobopisům a určené medikaci. Při elektronických zápisech totiž občas došlo k chybě a pacienta zabil nesprávný medikament. Pacient třeba měl stejné příjmení a iniciálu jako jiný (ovšem s jinou diagnózou) či měl nějakou alergii. Nešlo posléze ani určit, kdo chyboval - zda lékař nebo ten, kdo to zapsal do elektronického registru. Papírový dokument je obecně přehledný, brání chybám a falsifikaci (psáno rukou + podpis). Jako správný postup bych proto viděl elektronické ukládání skenu indexu na konci roku. A kromě toho - ta knížečka má rozhodně něco do sebe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek