Neviditelný pes

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lidové noviny

25.4.2024 | Svátek má Marek

Diskuse k článku

VZPOMÍNKA: Ne každý končí na lafetě

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Jakub S. 27.2.2009 22:52

Moc jsem si počtl. Vše si živě představuju, pane profesore.

A zdravím taky stejně poutavě vzpomínající Kobylku Lajdu a pana Paška. Kaleidoskop, který s tisíců fazet a střípků a mihnutí a záblesků skládá drtivě neúprosně a jasně (dodatečně...) obraz té doby...

Luboš 27.2.2009 17:16

Pár vzpomínek

V této souvislosti si vzpomínám na Klému, jak slibuje, že živnostnící zůstanou a nebudeme kolektivizovat jak v Rusku a pak půdu našeho domu plnou helem na sušení vlasů a jiných pozůstatků po holičství a kadeřnictví, které vlastnila naše rodina. Komunisté jen lžou a kradou a četba podobných článků by měla být povinnou pro příznivce ČSSD

Kobylka Lajda 27.2.2009 15:08

Moc milý příspěvek

S chutí jsem si přečetla tento článek, který tak dobře vystihl dobu kolem r. 1948. V našem městě též žila dosti početná ruská komunita běženců a bělogvardějců, bylia to ruská elita - co osud, to román, široké vzdělání. Rudoarmějci se báli i písniček, které jim tatínek-sokol zpíval, protože to byly písně z carských dob. Tehdy jsem to také nemohla pochopit. V článku je jedna malá chybička - správně je Podkarpatská Rus, po připojení této země k SSSR to byla Zakarpatská Ukrajina (z pohledu směren od Moskvy)¨! Národ který tam žil, byli Rusíni, nikoliv Ukrajinci! Nazdar a díky!

J.G. Pašek 27.2.2009 16:21

Re: Moc milý příspěvek

Nevím jak u nás v kopcích skončil u sedláka ve statku dobromyslný, hubený mrńous, Rusín . . . dost špatně mluvil česky . . .Slyšel na jméno Josef a příjmení jsem už zapoměl . . . Přijel jsem večer 11-kou vlakem z rande a před nádražím u světla se opíral, dost často opilý, nastrojený jako na svatbu ten Josef . . . . Bylo to mojí cestou, tak jsem mu nabídnul, že ho kus cesty povedu . . . cupital, jednou rukou se mě držel a druhou se opíral o hůl a furt děkoval . . . poslední kus štreky šel kolem potoka. Dovedl jsem ho až k poslednímu světlu . . . Josefe, tak, tady to už znáš. Jdi za nosem furt do kopce kilometr a budeš doma . . . . Vyndal z kapsy hrst bankovek a s děkováním mně je podával . . . . Josefe, dej si ty peníze zpátky do kapsy, já žádné nechci. Už byla skoro půlnoc, když jsem sešel kopcem domů. V neděli ráno mě maminka přišla vzbudit, že je kriminálka u dveří a chce se mnou mluvit a co že jsem provedl . . . . Znáš Josefa ***** . . . Ano . . .Nekdo tě videl jít s Josefem včera v noci . . . Tak jsem jim tam podrobně pověděl tu celou příhodu. Jeden policajt vyndal velkou černobílou fotku a v hlubani potoka ležel mrtvý Josef . . . . On se tam u toho posledního světla asi motal a bloudil, zřejmě si tam sednul na most a spadnul hlavou do potoka . . . . a já se dodnes trápím, kdybych ho nechal u toho nádraží pod světlem z toho vyspal, odešel ráno sám domů a mohl být ještě pár let mezi živejma . . . .

Ivan Brezina 27.2.2009 14:55

Zelena je barva nadeje

K panu Karpenkovi (predpokladam, ze je to on) jsem nekdy v roce 1987 na PrF UK chodil na cviceni z fyzikalni chemie. Vzpominam, jak nam psal znamky zelenym inkoustem s vyrokem "Zelena je barva nadeje!" Zdravim, pane profesore!

VLK 27.2.2009 15:02

Re: Zelena je barva nadeje

To víte, že je to on. Také zdravím! Někdy v nejbližší době se ozvu.

Kobylka Lajda 27.2.2009 15:11

Re: Zelena je barva nadeje

Češi by si měli považovat za čest, že řada ruských běženců si za druhou vlast zvolila právě Československo. Všichni lidé z jejich okruhu, které jsem znala, byli mimořádní a nezapomenutelní!!

Antonín Hrbek 27.2.2009 20:49

Re: Zelena je barva nadeje

Pan Vladimír Karpenko je profesor chemie. Jako koníčka má alchymii, o které napsal několik pěkných knih.

Wotan 27.2.2009 10:50

O čem se nepíše

Naprosto sohlasím s autorem. V r.1948 mě bylo dvanáct roků, když nám pod okny dupala L:M: otec mě řekl" " A je konec demokracie v ČSR, nevěděl ovšem, že ruská Gubernie tady bude trvat 40 let! Ale chci napsat něco jiného, co tomu předcházelo.

r.1941 E. Beneš, záměrně nepíši president, neboť on v r. 1938 abdikoval- složil funkci. Beneš: O budoucí Evropě- Rusové se sblíží s Evropou a po válce si nikdo na bolševismus ani nevzpomene, bude tojedině Rusko jako jediná evropská velmoc

.r. 19+43- přes varování britské vlády, uzavírá Beneš dohodu čsr-SSSR o vzájemné pomoci a poválečné spolupráci a o své vůli tuto smlouvu prodlužuje z původních 5 na 20 let Beneš : " musíme mít stejnou politiku jako Moskva. Požadujeme úzkou spolupráci ve vojenské oblasti, přispůsobit naší vojenskou vědu Vaším zkušenostem, normalizovat zbraně a munici atd atd.

Beneš měl nasazeny černé brýle Mnichova,podal Kremlu ruku a ČSR byla na Stalinově mapě označena Rudou barvoua Podkarpatská Rus označena SSSR.Tady je počátek konce čsr jako země demokratické

Wotan 27.2.2009 11:11

Re: O čem se nepíše

Tragický omyl E. Beneše: Věřil že SSSR púo válce umožní demokratické změny ve střední evropě, že budeme Most mezi Západem A Východem. On tomu skutečně věřil a bohužel a znovu bohužel přesvědčil otom amerického pres. Roosevelta-oni naivně věřili Sovětům A tato naivita se projevila i v oblasti vojenské US ARMY se zastavila na hranici demarkační u Plzně, gen. G. Patton, nemohl, ač jehotanková divise byla připravena obsadit český prostor- rozkaz zněl : " NE" Wehrmacht by nekladla odpor, něm. velení žádalo volný průchod do Amerického zajetí, pamatuji to byl jsem jako kluk u toho a na tyto věci člověk nezapomíná, taková je pravda, někomu možná nejde pod nos

Wotan 27.2.2009 11:30

Re: O čem se nepíše

Stalin po válce zabral pobaltské státy, japoncům sebral Sachalin,Rumunům -Moldavsko, vých Polsko, které si rozdělil v r. 1939 již s Hitlerem a nám Podkarpatskou Rus stylem- "pracující lid si topřeje" r.1945-48 byla předehra k ke Gottwaldovému legálnímu puči. Košický program národní fronta,každý druhý čech byl rusofil-tatíček Stalin byl geroj- dopadlo to přesně dle scénáře SSSR. Po puči E. Beneš je ještě pár měsíců presidentem - umírá hluboce zklamán a jeho poslední slova: "Byl to můj druhý Mnichov: A Jan Masaryk optimista, ale též pár měsíců v gottwaldově vládě co by min. zahraničí, když "procitl" byl "zasebevražděn" agenty NKVD-- taková je smutná pravda- je to již 61 let

Malý Aston 27.2.2009 11:57

Re: O čem se nepíše

Jen malý doplněk,ten zábor mu byl dovolen v Teheránu,Jaltě a Postupimi.Co si Stalin namaloval to mu bylo schváleno.Takže na Beneše můžeme nadávat ale dopadli tak všichni.A to že jsme byli nejlepší a znárodnili jsme i holiče to byla zase snaha být nejlepší, my to máme v národní povaze.A jak pozoruji jednání Francie a Itálie v poslední době a velkou přízeň Putina ze strany Německa nevím,nevím jak to dopadne.Ta jejich myšlenka udělat Ruskoevropský sajuz dobře pokračuje,zatím instalovali jen ty komisaře a co bude dál?

Marat 27.2.2009 12:34

Re: O čem se nepíše

M.Astone, o budoucím Čsl. se vůbec v Teheránu nemluvilo,ani na Jaltě a tím méně v Postupimi. Tá konference v Postupimi byla uskutečněna po válce a to už bylo všechno hotovo. V Teheránu ani na Jaltě se už o ČSR nejednalo, nemuselo se jednat. Vše už zařídíl ten český velikán velikánovič Beneš ke Stalinově spokojenosti. A samozřejmě že USA, G B a Francií to bylo šumafuk. Byli všichni rádí, že se ČSR nemusí vůbec zabývat. A to po zásluze. Vámi obdivovaný Beneš vlezl sám Stalinovi do zadku a ještě mu tam strčil celé Československo. A Češi mu tam lezli nadšeně,horlivě a radostně.

Malý Aston 27.2.2009 12:56

Re: O čem se nepíše

Beneše neobdivuji,ale rozdělení vlivu mezi účastníky tedy USA+Anglií+Sovětským Svazem bylo předmětem všech jednání která uvádím.To že se o nějakém Československu nemluvilo,to bylo pod rozlišovací schopností těchto politiků.Pokud se mluvilo konkrétně tak jen o polácích a stejně s nimi Stalin vydrbal jako vždy. A hranice vlivu dokončil Stalin když jednal s tím doutníkářem o Řecku,Jugoslávii a celém Balkánu,ty mapy s procenty ještě existují.

huhu 27.2.2009 13:02

Re: O čem se nepíše

hranice vlivu byly stanoveny tím, kam jaká vojska došla.

Proto chtěl Churchill útočit od Balkánu, aby byl ve střední Evropě před Stalinem, proto naléhal na Eisenhowera aby postupoval dál. Ovšem Stalin měl už dost velkou váhu na to, aby to Západu/USA už nedovolil a taky Rosewelt nebyl Churchill.

Malý Aston 27.2.2009 13:23

Re: O čem se nepíše

Jenže nebyl pochopen a my jsme to za USA odsrali.

Wotan 2.3.2009 11:19

Re: O čem se nepíše

Pamatuji, jak můj děda- ruský legionář, který poznal proradnost ruských bolševiků mě řekl. "Jak mohl Beneš nasadit rudou ohlávku českému lvu- ten člověk je neštěstí českého národa. Obklopen generalitou všichni býv. ruští legionáři, kteří věděli, že bolšáni jsou svoloč , nevěděl nebo nechtěl vědět, jak si Stalin s Hitlerem rozdělil polský "koláč" o agresi vůči Finsku násilnému zabrání Pobaltských států, o popravě 15000 polských důstojníků a inteligence v Katynu, ač Němci spolu s neutrálními soud. lékaři označili za vrahy orgány SSSR ( pravdu přiznal až Gorbačov v r. 1990!

Po r. 1948, ale bohužel Beneš věděl, v Polsku Německu a v Maďarsku jsou tanky mocná síla R.A., která v případě potřeby- prosovětský režim u nás nastolila! Jen malá douška nakonec , pro pochopení situace ještě před Vítězným únorem: Jan Masaryk min. zahraničí, když obhajoval přístup ČSR k Marschallovu plánu-Stalinovo: "NE"- Masaryk" přijel jsem jako min. zahraničí a odjíždím jako Stalinův SLOUHA

Antonín Hrbek 27.2.2009 20:52

Re: O čem se nepíše

Na Jaltě se tlustou tužkou stanovily oblasti vlivu i demarkační čára. Dovoluji si připomenout, že Eisenhower zakázal Pattonovi překročit na Jaltě stanovenou demarkační čáru a osvobodit Prahu.

VLK 27.2.2009 13:39

Re: O čem se nepíše

No, to, že jsme znárodnili i holiče, to byla Gottwaldova daň Stalinovi za to, že jednak nebyl Únor 48 už v roce 45 a jednak nebyl Srpen 68 už v roce 48. Prostě jsme museli dokázat, že ta "naše československá cesta k socialismu" dokáže být dostatečně krvavá i bez ruských tanků.