side effect of working with ch 28.4.2007 8:22

side effect of working with chlorine

kundo

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bim bác 27.4.2007 23:17

Matějková

Paní, nečetl jsem Váš elaborát celý. Zřejmě vznikl kvůli prachům. Takto kdysi psali komoušové.

Mít nepřítele a toho pořádně poplivat. Pravda, polopravda, lež všechno jedno, vše se hodí

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Slávek 27.4.2007 22:36

Čankajšek

Každé společenství má své podivíny.On mezi ně patřil.Nikdo mu neřekl jinak než Čankajšek, byl starší než my, učil nás skákat ze stavidla tryskáče.Ruce u těla, každá odchylka od ideální dráhy se mohla vymstít. Jednou bylo v rybníce méně vody a jeho skok skončil až v bahně, když se s velkým plácáním vynořil, přibyla mu další přezdívka Žabák.

Hlavně nás okouzloval svým vyprávěním o našich letcích ze západní fronty II.světové války. Někdy zalétl v čase i do Koreje a do Číny, proto ten Čankajšek. Teprve po létech, když jsem se dostal k hodnověrným informacím, jsem poznal, že jeho vyprávění nebylo snem o nebi a o hrdinství, ale pravdou o statečnosti a o vlastenectví.

Jednou 30.dubna zavítal do tehdejšího okresního města Jihlavy. Tribuna na oslavu 1. máje byla již postavena, terorizmus bylo neznámé slovo, tak ji nikdo nehlídal. A Čankajšek měl toho tolik co říc. Jak to bylo v květnu čtyřicet pět, Rusové neměli chlastat na Moravě ve sklípku, Praha na ně čekala, neměli se zdržovat s paní lesní, která se zachránila v prasečím sklípku a co ten Vlasovec, kterému ztrhli čepici a hodili do pole: Idí, krátká dávka ze samopalu ukončila jeho pouť a hlavně proč nemohli přijít američtí hoši a co naši letci, proč nemohli pokrýt oblohu a rozstřílet německý trén, když se ho chtěli zmocnit rodáci a místo proviantu je čekal kulomet a dva padli, jeden volal dlouho do noci než zmlknul navždy, to soused měl větší štěstí, byl zavřenej na Borech a ty podvlíkačky, co dostal od Američanů, nosí ještě teď a plechovka fialových krystalů není ještě prázdná, stačí lžička do jakékoli vody i z louže a zažene žízeň příjemnou chutí citronády.

Hlouček pod tribunou se rozrůstal, náměstí se začalo plnit, předčasný prvomájový projev zaujal, ale nemohl uniknout pozornosti SNB.

Když se Čankajšek za tři roky vrátil, vyprávěl jak v Mladoboleslavské automobilce prováděl hadí tance. K prstům na ruce leukoplastí přichycenou hadičku, v ruce houbičku a brusnou pastu, leštil karoserie aut, na které jsme si šetřili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Magor Milda, Dr.Sc. 27.4.2007 21:31

Ten Žérard Filip

byl skrček, ale docela pohyblivý, ve filmu byla režisérova starost, aby ta jeho velikost nijak nebyla nápadná. Zemřel jako silný kuřák dost brzo na rakovinu, tehdy se to ještě tak dobře nevědělo.

Náš Filip z KSČ je dobře živený a zřejmě nekuřák, ten nám vydrží ještě dlouho!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

loula 27.4.2007 20:12

Ale když už tady pomlouváme

blbost komunistických funkcionářů, tak jednu příhodu krátce po sametu, kdy se konali jedny z prvních svobodných voleb. Odvolil jsem, šel ven, a na schodech stála členka volební komise a kouřila. Znal jsem ji, a tak jsme se pozdravili,a já se jen tak mimochodem zeptal, jestli už bylo hodně lidí. A ta paní rezolutně řekla:"Moment, počkejte tady", odběhla a za chvíli se vrátila s předsedou volební komise, a řekla mu Tady pan Loula se zajímá, jestli už bylo hodně lidí. A předseda mě zatáh do kumbálu, kde se mě snažil vyslýchat, proč se o to zajímám. Tak jsem ho slušně poslal do pr...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

loula 27.4.2007 20:04

Ještě jednu vzpomínku na 1. máj,

na gymplu, kdy jsme dostali od jedné holky přes hubu. Tehdy byla moderní látka na šaty potištěná různými motivy, a právě ta holka měla šaty, kde byla v podstatě otištěna mapa části Evropy. No my jsem v tom průvodu propadli touze se zdokonalovat v zeměpisu, a tak jsem po té mapě jezdili prstem a hledali různá města, řeky atd. A ta holka pro to nějak neměla pochopení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jimmy Keen 27.4.2007 19:42

Fantastické, děkuji

Utahaný jsem se vrátil z teréních cvičení se studenty a u čtení vašeho vzpomínání jsem zapomněl na únavu a místy nahlas řval smíchy, semtam vzpomenuv na podobné balábile za mých žákovských let pod dohledem už méně bdělého bolševika raných let šedesátých.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 27.4.2007 17:03

když nějaká přičinlivá blbost se srazí s realitou

Ono je vždycky zajímavé, když nějaká přičinlivá blbost se srazí s realitou. Z prvního máje takové vzpomínky nemám, u nás se první máj už nezkoušel. Ale když jsme na vysoké škole dělali vojenskou přípravku, nakonec bylo vojenské soustředění v Jaroměři a v rámci toho chemické vojenské cvičení.  Postavili jsme velký zelený vojenský odmořovací stan v lese, vedle cisterny na vétřiesce a další techniky a dělali jsme v atombordelech, jako že děláme, že odmořujeme obyvatelstvo zasažené chemickým a radioaktivním spadem.  Ovšem v nejlepším se dostavila ta realita - místní hajný a byli jsme vyhnáni z lesa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.G. Pašek 27.4.2007 15:42

S RUDOU ČÍNOU JE NÁS MILIARDA

Máma mě vzala bílým výletním parníkem do Děčína na oslavu 1. Máje . . . a já brečel, protože jsem si nechtěl obléknout pumpky a sako po bráchovi . . . .mně se líbily alegorické vozy . . . . "Divadlo na valníku"   . . . na jednom taženým Zetorem stál chlap, oblek a vysoký tvrďák ušitý z USA vlajky a lá  "Strýček SAM"  . . . na podstavci byla černá krabice s bílou lebkou a zkžížené hnáty . . . on hrábnul do krabice a házel na čumily mrtvé chrousty . . . ."Mami, proč na nás hází mrtvé chrousty?"  . . .  "To je jako mandelinka bramborová".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Modrovous 27.4.2007 14:27

Jak jsem prisel o kamarada na prvniho maje

Soudruh z katedry marxismu-leninismu na fakulte mi vrazil do ruky transparent ktery jsem mel nest v cele pruvodu (nekdy v padesatych letech) a samoztejme vsichni jak toho soudruha videli s tim transparentem se blizit tak zmizeli (ja ho uvidel az pozde). A jak jsme uz stali serazeni a cekali na povel vyrazit do ulic - tak jsem svemu nejlepsimu kamaradu rekl "prosim te podrz to na chvili musim jit na zachod" a nez se on vzpamatoval tak uz mel zastavu v rukou - a ja samozrejme zmizel a honem na vlak jet domu. On se pak nemohl toho obludneho transparentu zbavit - samozrejme nikdo to mechtel - a musel s tim pochodovat az skoncil sam s tim transparentem a soudruhem z katedry vedy nejvetsi, protoze vsichni kolegove postupne zmizeli. Od toho prveho maje uz se mnou nepromluvil do promoce ani slovo!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jana 27.4.2007 14:12

Máj

Já zas pamatuji jednu soudružku vždy stála na tribuně s ruským generálem,jmenovala se Alexandra měla syna Študoval v Sovětském Svazu a dnes tento vyštudovaný soudruh je poslancem a né za KSČM.nevidím změnu snad jen ten průvod chybí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šedovous 27.4.2007 12:48

Div jsem se neumlátil smíchy,

v postbolševismu se tomu říká laciná komunální satira.Nevím co máte doma jestli toho s rohama a bez pytlíku (těžko co jiného, že) , ale sednete k němu výborně co by družka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jerry 27.4.2007 12:48

Pěkný článek, já jako dítě měl taky 1.máj rád

V 70-tých letech si pamatuju alegorický vozy, taky kolotoče, cukrovou vatu. Dokonce jsem i zdobil okna.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jarouš 27.4.2007 11:22

V šedesátých letech

jsem studoval matfyz a na jednoho prvního máje byl vyznamenán náš profesor Vojtěch jarník tuším, že řádem práce nebo něčím takovým. To byla jediná příležitost, kdy jsem na fakultě šel do průvodu, protože jsem a se mnou mnozí další mu chtěl zamávat, neboť jsme si ho velmi vážili jako profesora.

Od fakulty, která tehdy byla pouze na Karlově, jsme šli na Václavák a cestou byl s mikrofonem vyvolávač hesel, který očekával, že po jeho heslu okolojdoucí študáci vždy provolají hurá.

Když šla okolo naše fakulta, žádného ohlasu se nedočkal. Vždycky provolal heslo, čekal hurá a ono nic. Po šestém heslu ho to tak vytočilo, že zařval pěkně nahlas: do prdele, z který jste školy ? To je moje vzpomínka na 1. máje. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ondra 27.4.2007 10:33

Prostějovské štětky .....

V Prostějově byla fabrika, vyrábějící malířské štětky, štětce a podobné. Takže každá zaměstnankyně dostala do ruky jednu, kterou nad hlavou rytmicky mávala. A dívky pak šly pod transparentem PROSTĚJOVSKÉ ŠTĚTKY DO CELÉHO SVĚTA !

• reagovat
• nahlásit příspěvek