28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

VZPOMÍNKA: Málem jsem byla komunistka

Jednoho dne mne šéf, profesor lékařské fakulty UK, pozval k sobě do pracovny. Usadil mne ke stolu a zeptal se, jestli bych nechtěla vstoupit do strany. Civěla jsem na něj jako z jara a pak ze mne vypadlo: „Asi né. To mi přijde spíš pro starý.“

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
O. Roldan 13.1.2023 3:24

Komunisti nejen vraždili, ale taky zničili několik generací kreativních a činorodých lidí.

Komunismus patří do stejné společnosti jako nacizmus, islamismus a ostatní totalitní ideologie.

V. Kolman 13.1.2023 0:56

Pro zasmání!

Uchazeč o zaměstnání dostal u pohovoru od "kádrováka" otázku: "Jsi ve STRANĚ???" Odpověděl, že ano a byl bez problémů přijat.

Po čase byl s káravě pozdviženým obočím dotázán, proč se tedy jako "straník" nezúčastnil zatím ani jediné schůze.

Odpověď byla naprosto (pro tazatele) šokující: "Moje strana tu ještě žádnou schůzi neměla. Já jsem u LIDOVCŮ!!;-D;-D;-D"

P.S. - Událo se někdy kolem roku 1961;-D;-D;-D

P. Brecík 12.1.2023 21:12

Málem jste byla komunistka. To byl fakt svět. Domovní důvěrnice a uliční výbory. ;-D Obávám se, že ne bude, ale že už JE hůř. Tohle je horší než Velký bratr !! S tím bychom měli něco - BOJKOT - dělat všichni ( normální ) https://cz24.news/naprosto-nehorazny-utok-na-svobodu-a-soukromi-pro-vyzvednuti-zasilky-ze-zasilkovny-si-po-novem-musite-stahnout-aplikaci-ktera-sleduje-vasi-polohu-a-nejen-to/

J. Černý 12.1.2023 14:46

Autorko a kolik je vám let ? Připomínáte živnostníka, otce jedné spolužačky. My jsme vstupovali do Pionýra ve 3.třídě.

P. Brecík 12.1.2023 14:02

No, článek byl napsán. Možná i pravdivý - na 99%. Jen nechápu, proč by se měl dozor stydět za vyhozenou flašku puberťáků, už tak přiopilých. Kdyby mu kdosi ožralý vypadl z vlaku a zabil se, tak by měla dušička pokoj ? Dnes musí učitelé postupovat stejně na každé školní akci s žáky na 12r !!

V. Němec 12.1.2023 12:40

Tady něco o Havlovi:

"...Havlův otec se vyznačoval, vedle smyslu pro správné konexe, též sympatiemi k socialismu, za války i po ní. Tyto sympatie přešly i na syna Václava, který již v roce 1949 vstoupil do ČSM a po ulici chodil v modré svazácké košili. V době stalinských procesů v roce 1952 byl vášnivým stoupencem socialismu a odpůrcem kapitalismu. Tyto názory si Havel udržel až do nejzralejšího věku, a sebe označoval nejen za pouhého socialistu, ale za “socialistu mravního“, protože slovo mravní bylo jeho nejoblíbenějším přívlastkem..."

https://www.hegaion.cz/2016/09/moralka-vaclava-havla-jeho-rodiny.html

J. Černý 12.1.2023 14:49

To se málo připomíná. Mnozí co se zaštiťují havlismem - Holubová,Hutka,Hřebejk dnes vášnivé podporují gardového komunistu Petra Pavla.

J. Farda 12.1.2023 18:50

A Babiš s prověřený na působení PZO v kapitalistickém zahraničí, taktéž nyní aspirující na prezidenta byl tenkrát cóóó - snad disident komunista, voni černý demagogický hýzle? :-/Rv

R. Polášek 12.1.2023 20:39

V té době za První republiky byla většina intelektuálů i hodně boháčů a podnikatelů levicových. Za pravicové byli snad považováni jen podnikatelé, kteří se nezabývali něčím jiným než podnikáním a zvyšováním svého bohatství, levicoví byli podnikatelé, kteří štědře finančními částkami sponzorovali jednak chudé levicové intelektuály a jednak i levicové instituce.

Baťa byl třeba pravicový, protože se naštval, založil stranu a ve volbách vyhrál a ze zlínské radnice vyházel tehdy neschopné levicové či snad dokonce komunistické radní. A sám se ujal rozvoje Zlína a sám zlepšoval podmínky svých pracujících, mimo levičácké myšlenky a levičácké strany.

V. Kolman 13.1.2023 1:07

Mnozí disidenti byli v ranném mládí přesvědčenými komunisty (ty ideály zní tak kráááásně). Ale s přibývajícím věkem zjišťovali propastný rozdíl, mezi slovy a skutky této "krásné budoucnosti lidstva" a ti odvážní nedrželi hubu a krok, ale otevřeně kritizovali tento pokrytecký systém. Ten si to nenechal líbit a dílem je zavřel, dílem donutil k emigraci.:-(:-(:-(

Postupem času se z některých z nich stali zarputilí a přesvědčení nepřátelé socialismu.

R. Polášek 12.1.2023 12:05

Clánek je psaný na padesátá a šedesátá léta minulého století.

Později, v sedumdesátých a hlavně osumdesátých letech už to bylo hodně volnější. V sedumdesátých letech se ještě řešilo těch cca 300 tisíc lidí, co veřejně před komisí odmítlo podepsat souhlas s okupací 1968, ale ti už byli postiženi o dost mírněji než lidi třeba v padesátých letech. V osumdesátých letech, co se týká vzdělání, už komunisté přímo viděli, že stát zapostává, protože státu chybí vzdělaní lidé a umožňovali jít na střední a vysokou skoro všem. V osumdesátých letech taky už ke komunistům, nešel, snad až na řídké výjimky, nikdo z přesvědčení, ale jen jako výtah ke snadnějí kariéře. Podobně jako nyní u nás ještě nedávno mladí vstupovali do ANO a nyní vstupují do třeba ODS nebo možná k Pirátům nebo jak dnes se někteří mladí stávají zelení aktivisté a směřují dostrany zelených nebo přes zeelné kecy a poškozování společnosti směřují do EU institucí a podbných.

Jinak kdo chtěl získat vzdělání v padeátých a šedesátých letech a přitom byl ze "špatné" rodiny, mohl to překonat tím, že vzal na cca rok brigádu třeba do dolů na Ostravsku nebo do těžkých strojírenských provozů, jako hutí nebo třeba v Praze jako byla kdysi strojírna ČKD. Když tam dobře pracoval, mohl získat dobrý posudek od místního papaláše z provozu nebo komunistů a na základě toho posudku se potom mohl dostat na školu.

M. Kovářová 12.1.2023 14:35

V sedmdesátých letech se na humanitní obory mohl dostat jen člověk s bezchybným kádrovým profilem. U technických se na to už moc nehledělo, i když i tady měly body za "angažovanost" rodičů váhu.

R. Polášek 12.1.2023 20:50

Tak tehdy nebyly humanitní obory příliš důležité, protože mimo speciální obory typu egyptologie atd byly příliš zatíženy komunistickou ideologií. Podstatné byly technické obory, protože právě zaostávání technických oborů vytvořilo právě zaostávání našeho průmyslu. Které se stalo blízko k roku 1989 důvodem k počáteční stagnaci ekonomiky. Která by se, nebýt konce vlády komunistů o Sametu, přeměnila zřejmě dost brzy v ekonomický sešup.

H. Rybnická 12.1.2023 11:45

Šestapadesátiletý úředník brněnské radnice ve 40tých letech minulého století, Nic moc, roznáší poštu, vydává potravinové lístky. Jednoho dne jej navštíví v kanceláři sám brněnský primátor Judex. Poslyšte, jste schopný úředník. Nerad bych Vás tu ztratil. Ale budu Vás muset propustit, neudržím Vás tu, při nejlepší vůli. Nejste v partaji. Rozmyslete si to. Ale rychle. Času není nazbyt.

Jen poznámka: Příležitost k vstupu do partaje d o b r o v o ln ě měl tento úředník v tento okamžik již asi desetiletí. Neudělal to.

Brněnský primátor Judex je rozumný člověk, nedomlouvá lidem, pokud nemusí. Vidí situaci svých úředníků. Ví že mají rodiny a ví velmi dobře, že platy jsou nízké. Úředník živí ženu v domácnosti, dvě dcery a matku, nebyla pojištěna, nemá nárok na penzi. Ví, že v komunální nebo dokonce státní službě nemůže v tu dobu zůstat nikdo, kdo není v partaji. Čeká jej nezaměstnanost, pokud se „nepřidá“. Ale nejen to, ale i nejpozději za něco týdnů zpravidla i povel na frontu. Kolegu, který odmítl, poslali ke Stalingradu.

Samozřejmě že úředník do partaje vstoupil. Hned druhý den. NSDAP, abychom si rozuměli. Nejen to, přihlásil tam i manželku a obě dcery. Ani se doma nezeptal, tak byl zastrašen Byly to časy, kde se matkám vykalo, a ženské neodmlouvaly, když hlava rodiny rozhodla.

1945 byl úředník z práce vyhozen na hodinu. Rodina musela opustit byt a do lágru v Maloměřicích. Bývalý úředník k nesmyslným pracím na kopání brněnských ulic. Jednoho dne našli gardisté, kteří dohlíželi, u o úředníka v ponožce malý peněžní obnos. Musel se vysvléct, do naha, pokleknout a byl na místě zbit. Čirou náhodou přímo před očima své nejmladší dcery. Krátce před vyhnáním, kterému se říká odsun a spisovně transfer

Jen je zajímavé že stejná a tatáž situace, jen s rozdílnou partají a dobou se hodnotí různě. „Němci“ do dnes ti nejhorší lumpové. Vstupujícím do KSČ se dostane určitého porozumění, pochopení – ba dokonce klidně i postu prezidenta republiky.

I. Širůček 12.1.2023 11:56

Čtyřicátá léta minulého století - která to podle vás jsou?

Já měl to štěstí, že i když jsem pracoval na projektech RVHP, tak do strany by mne nevzali, i kdybych chtěl. Víte proč asi?

R. Polášek 12.1.2023 12:22

Asi by to chtělo doplnit, komu to, nedošlo, že příspěvek paní Rybnické byl o občanech, kteří byli za války buď německé národnosti nebo se během Protektorátu k německé národnosti sami přihlásili. Protože jedině ti byli jako Němci odvádění na frontu a rukovali do wermachtu nebo do jednotek SS. A jelikož Hitlerovi na východě proti Sovětům chyběli lidi , tak logicky všichni němečtí občané schopní vojenské služby a příslišného věku byli postupně mobilizováni. Nakonec nebojovali jedině němečtí kluci do 12 - 14 let a "dědci" nad nějak 50 - 55 let. A jen malá část těch němců. co měli štěstí, že byli kvůli něčemu, nějaké práci pro vojáky potřební v zázemí nebo byli podvody vyreklamováni. Těm lidem v pokročilejší fázi války došlo, že když je odvedou na frontu, tak tam s největší pravděpodobností zahynou a domů se už nevrátí. A to byl velký impulz k tomu za cenu členství v NSDAP si život zachránit.

Je to defakto stejná situace, ve které jsou dnes muži produktivního věku na území odštěpeneckých Doněcké a Luhanské republiky. Kteří podléhají totálním odvodům. Ti se ale nemůžou zachránit pouhým nějakým vstupem do nějaké politické strany.

H. Rybnická 12.1.2023 12:27

Zase óbrznalec historik. Občané německé náodnosti byli občané , kteří se minimálně po jedno století registrovali při sčítání lidu k německé "obcovací řeči" zpravidla hovořili defakto oběma jazyky, jen měli německé školy z dob Rakousko-Uherska. Po obsazení, tedy v protektorátu jim byla automaticky udělena německá národnost.

R. Polášek 12.1.2023 12:47

Hlouposti. Po vytvořeni Protektorátu 15 března 1939 mohli čeští občané požádat o udělení německé národnosti a pokud splnili podmínky a prošli nějakou tehdejší prověrkou, tuším třeba prověrkou předků, jestli tam nemají někoho od židů národnosti, německé občanství dostali. Podmínka znát německou řeč byla téměř vždy automaticky splněna, aspoň u lidí s vyšším vzděláním, protože tehdy se němčina učila automaticky na téměř všech vyšších školách včetně těch českých.

Zvláště v první době bylo takových přeběhlíků dost. Za "odměnu" pak byli tito přeběhlíci později odváděni na frontu. Češi ne, ti mohli pro Říši pouze pracovat. Až pro změnu o něco později zase byli vybírání pro totální nasazení v Říši.

H. Rybnická 12.1.2023 18:42

Čeští občané m, tedy ti, jejichž národnost byla sčítáním lidu prokázána jakoo česká, ano, mohli žádat o německé občanství. Občané s německou národností ji dostali automaticky.

R. Polášek 12.1.2023 20:30

Tak jedna věc je národnost nějak a něčím takzvaně prokázaná. A druhá věc je národnost, ke které ten člověk chce patřit. A snaží se, aby tu národnost mohl získat.

H. Rybnická 12.1.2023 20:37

Pane Polášku o situaci národnostních menšin v první republice nemáte ani zdání. Ale to je již opravdu mimo dané tema.

R. Polášek 12.1.2023 20:55

O situaci menšimn v První republice nejspíš víte opravdu víc než já. Ale tady se původně bavíme o situaci během okupace a Vy jste to začala tím, že jste začala tvrdit, že situace tehdejších Němců, co je pod hrozbou narukování na východní frontu hnali do NSDAP, byla stejná či srovnatelná jako situace Čechů za komunistů, co vstupovali do Komunistické strany. A myslím, že jsem prokázal, že to je ensrovnatelné.

H. Rybnická 12.1.2023 22:01

Neprokázal jste zhola nic. Mimo to, že nemáte ponětí o hstorii a jako řada jiných považujete vstup do těch Pionýrů nebo KSĆ atp. za něco jako lehčí kavalírský delikt, kdežto vstup do NSDAP za zločin. Vskutku byl nátlak na normální občany v obou dobách srovnatelný a okolnosti úplně stejné. .

R. Polášek 13.1.2023 6:26

A kdo konkrétně tím, že nevstoupil do komunistické strany, když za ním přišli s přihláškou, přišel během dalšího roku nebo dvou o život?

H. Rybnická 13.1.2023 10:08

Co to má být za otázku?

L. Severa 12.1.2023 13:22

Můj známý měl německé rodiče, chodil do německých škol, ale hlásil se k Čechům, chodil do Sokola, stejně jako jeho bratr, zůstali zde po válce, zatím co jejich rodiče v tom odporném a divokém vyhnání Němců z Brna museli své syny opustit. Nevím jaké máte zkušenosti, ale myslím, že záleželo na tom k jaké národnosti se kdo hlásil. Dal se k Němcům se říkalo o některých Češích, když se přihlásili na úřadě k této národnosti.

H. Rybnická 12.1.2023 18:51

"Dal se k Němcům" nebo "dal se k Čechům" byl idiom tehdejších dob. Národnost byla zjištěna dle soupísů sčítání lidu, myslím se jednalo o rok 1930. Mohl jste mít národnost českou, německou nebo protektorátní, to bylo něco pro německé občany, kteří se "dali k Čechům" například německé sociální demokraty, kteří tu ryze "německou" odmítli. Byli sice i nadále považování za německé občany ale jaksi druhé třídy, neměli výhody atp. Protektorátní vládou byli dost sledování a pronásledování (řada emigrovala. jako na př. Wenzel Jaksch) pokud po válce tito prokázali (svědky) svoji nevinu bylo jim dovoleno zůstat. Zase za ztížených podmínek. Na příklad nedostali důchod, byl jim libovolně snižován plat, částečně byli přesídlování atp.

R. Polášek 12.1.2023 21:04

Tak co se týká důchodů, za komunistů dostali důchod za předchozí roky před Únorem 1948 jen lidi, co pracovali jako zaměstnanci. Podnikatelé, živnostníci, soukromí zemědělci atd na důchod nárok neměli. Nebo měli jen minimální důchody za těch pár let, co stihli odpracovat za komunistů.

H. Rybnická 12.1.2023 22:06

Na serveru brněnské univerzity se nachází diplomová práce studentky, která líčí, jak prvorepublikový senátor Niessner (německá sociální demokracie, tedy odpůrci nacizmu) přímo žebral, až dopisem prezidentu Beneši o povolení důchodu ze zeufalé existenční situace. Co "Němec" neměl na státní prostředky nárok. Jako i ostatní.

R. Polášek 13.1.2023 7:54

Tak je fakt, že po válce pro Čechy nebo po většinu Čechů zůstávali všichni Němci automaticky doživotně nepřátelé. Přece jen jsme za války byli pro němce nepřátelé, oni se k nám za války taky takhle chovali a kdyby vyhráli válku, v podstatě by nás úplně zničili. takže to byla válka přímo o naše přežití. Hitlerovci se s němci a německem ztotožnili a my jsme si hitlerovce ztotožnili s němci.

Ale taky za prvé německá sociální demokracie byli odpůrci Hitlera, ale pouze političtí. Bojovali v politickém boji s hitlerovou NSDAP, prohráli a tím byl toho boje konec. Němci v rámci toalitního boje proti jiným německým stranám vedení německé Sociální demokracie rozbili a tuším rozpustili a nějaké jejich vedoucí funkcionáře tuším obvinili a poslali do koncentráků, trochu fešáctějšího než byly likvidační koncentrační tábory třeba pro Čechy a to byl konec toho odpůrcovství. Všechny ostatní německé sociální demokraty zařadili podle jejich znalostí a dovedností do své totalitní mašinérie a oni tam poslušně pracovali. Pod hlavičkou německé Sociální demokracie neexistoval žádný odboj, žádné sabotážní hnutí, žádné atentáty, žádní partyzáni. Neexistovala u západních spojenců ani u Stalina žádná německá jednotka, která by na straně spojenců bojovala proti Hitlerovi a ve které by německá Sociální demokracie měla nějaké zastoupení. Proti českému odboji nebo dokonce polskému odboji s mnoha tisíci m obětí odboj německé Sociální demokracie defakto neexistoval. Vím jenom o jednom jediném němci, který, snad dokonce člen německé sociální demokracie, přešel k sovětským partyzánům a bojoval s nimi a dokonce dostal od Stalina vyznamenání. Pokud to nebyla propaganda.