VZPOMÍNKA: Jak to vlastně mohlo být?
Musím se vrátit do minulého století, kdy jsem byl svědkem zakládání České fonoklubu. Podmínkou registrace bylo svolení ministerstva vnitra. Byla to šedesátá léta, kdy byla podporována zájmová umělecká činnost.
Tehdy byli fonoamatéři (blázni hrající si s magnetofony) roztroušeni po celé republice a „sjednocovalo“ je soutěžení. Šlo o zvukové snímky, jejichž autoři, v případě vítězství, mohli s podporou úřadu ministerstva kultury cestovat na podobné soutěže do zahraničí. Známá byla Rallye Dijon, kde se setkávali fonoamatéři z celé západní Evropy.
Pochybnosti o registraci fonoklubu tehdy jednoduše rozptýlila Gusta Fučíková slovy: „Odsouhlaste to. Alespoň je budeme mít pod kontrolou a také poznáme všechny členy.“ A právě tento motiv mi zazvonil v uších při zmínce, jak konfident StB zakládal Jazzovou sekci. Ano, budeme mít ty hlavní pod kontrolou a Srp bude mít zásluhu. Jenže on si začal myslet, že jde skutečně o jeho zásluhu, a tak se prozradilo jeho „krytí“, proto ho pro výstrahu, že se nikdo beztrestně nevyváže, prostě zašili.
A tak bych toho hrdinu poslal do koutku na hanbu, aby se alespoň trochu zastyděl, když se ani těm, na které práskal, neomluvil...
Převzato z Rottenberg.blog.idnes.cz se souhlasem autora
