24.1.2020 | Svátek má Milena


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. B 11.12.2019 19:11

To, čo autor popisuje, som o niečo neskôr sám zažil. Rozdiel bol v tom, že som už zachytil začiatky výpočtovej techniky (RPP16), lebo som ju ako výkrik socialistickej techniky používal. Dokáže si niekto spomenúť, čo znamenala skratka SIKOS ? Ale tá doba mala jednu nedoceniteľnú vlastnosť: z našej fakulty odchádzali i n ž i n i e r i .

J. Kraus 11.12.2019 14:17

Ano, svět, který dnešní mladá generace už nezná. Technika nahradila logiku a intuici. S kolapsem techniky se nevrátíme k logáru, ale do srubů a zemljanek.

Někdy, ještě nedávno, jsem si při návštěvě různých příbuzných bral nějakou nudící se nezletilou (ty jsou ještě zdvořilé, nezletilí bývají drsní) k sobě a vytáhl jsem nějaké "retro". Trubičková pera, redis pera ani pozdější Rotringy, Staedlery či Centropeny neoslní, ani bloky předválečného milimetrového papíru, o poznání kvalitnějšího než současný. Neoslní ani zbylá křivítka a bubliny (celuloid postupně degraduje, křehne a rozpadá se, odolává pouze trojúhelník z navigační kabiny sestřeleného dorniera), ale logaritmická pravítka vítězí i nad tropickou přilbou. Škrábat na pauzáku žiletkou neuměl každý, ani některé zkušené kresličky. K posledku byla i potíž sehnat vhodné žiletky, tedy ty klasické tlusté. S novými typy s upraveným ostřím to tak dobře nešlo. Velkým přínosem bylo kdysi zavedení rematric, tedy kopírování výkresu z pauzáku nikoli na papír, ale zase na jakýsi druh pauzáku. I když byly spíše tmavohnědé, ušetřily spoustu práce a kromě toho, jak byly tuhé, se na nich dalo výborně škrabat žiletkou. O generaci předtím se z pauzáků kopírovalo na "modráky" (většinou byly červené) cestou nikoli chemickou, ale pouze optickou, i když chemicky předpřipravenou. Takhle se kopírovalo u nás v pokoji na stolku se skleněnou deskou. Technika efektivnější a výsledek elegantnější než psaní samizdatů přes kopíráky a vypovídá to o tom, že mezi disidenty nebylo příliš techniků. Nezletilou zaujme i lemovačka výkresů předvedená při akci, a němý úžas vyvolá litinové a na dřevěném podstavci upevněné ořezávátko na tužky ve tvaru soustruhu z provenience Škody Plzeň. Fascinuje i kotoučový magnetofon. Zlatým hřebem pak je zkouška foukání na trumpetu. Co zamrzí, je nezájem o modýlky starých aut a letadel.

J. Kraus 11.12.2019 14:18

dokončení

Modýlky kovové, výborně zpracované, ale 20. až 70. léta už jsou mimo zkušenost a obzor nové generace. Nic jim to neříká, podobně jako mně málo říkají staré kočáry. Potěší ale, že se jim líbí starý, tedy zpřed první války, králický betlém s jemně ještě vyřezávanými figurkami ušlechtilých a důstojných výrazů. Nic jako betlémy současné, jejichž figury připomínají spíše rekvisity woodoo. Generační předěl je znát i na všelijakých veteran party, kam staří veteránisté dovlečou vnoučata neschopná odporu, ale není tam nikdo mladý od deseti let výš. Ale to už hodně odbočuju.

J. Kanioková 11.12.2019 12:38

Miluji takové vzpomínání, dojímá mě to.

R. Tichý 11.12.2019 7:36

Ziletka na skrabani nesmela byt moc ostra, ta prilis snadno zajela do pauzaku :-)

J. Hanzal 11.12.2019 9:02

Jo, jo stalo se mi to při dokončování rysu, nepozornost, kaňka,ostřejší žiletka, díra a několikadenní práce v pr..li. Ovšem vzpomínky krásné:-)