R. Polášek 29.12.2021 7:09

Ohníček byl jeden z těch dětských časopisů, do kterého psali pod pseudonymy autoři zakázaní normalizačními komunisty po okupaci 1968. Protože dětské časopisy obecně nebyly komunistickou cenzurou tak hlídány. Proto měly v té době takové dětské časopisy u nás velmi vysokou úroveň.

Já jsem si Ohníček kupoval tuším někdy v letech 1974 - 77. V době, kdy jsem chodil do druhé části základního školního vzdělání, kdy z naší vesnické málotřídky naši třídu rozdělili do základních škol blízkého většího města a některé i do dalšího města vedle. Už tehdy se pokoušeli žáky rozvážet přímo ke školám, takže zatímco pěšky to do města a školy trvalo 3/4 hodiny, protože já jsem chodil až do té poslední školy, to autobusem trvalo ještě déle.

Takže jsem si navykl autobusem jet jen asi 10 minut na začátek města a zbytek cesty dojít pěšky. No a tam na cestě byl novinový stánek a tam jsem po nějaké době začal Ohníček kupovat. Poptával jsem ho tak pravidelně a dlouhodobě, že nakonec mi ho paní začala na stánku schovávat. protože to byl jeden z nedostatkových časopisů.

Další byl třeba Mateřídouška, ten ale byl o hodně víc dětský a ke konci a ještě na střední to byl časopis ABC, ten byl ale nedostatkový ještě víc.

ABC a další časopisy jsem potom kompletně viděl v místní knihovně, protože tam nějak do roku 1975 dělal knihovníka knihař v důchodu a ten ročníky zajímavých časopisů , od padesátých let po první normalizační ročníky svažoval do knih.

• reagovat
• nahlásit příspěvek