Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VZPOMÍNKA: Anglická sobota
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Aurelius 14.10.2006 13:51Toho raka zvícího predloktí jaem oplakal. V mém jezírku nanajdu nic pres 15 cm, i kdyz ve vode vypadají vetsí. |
|
|
Auiam 12.10.2006 21:31Děva Přeříznout tu děvu muselo být zajisté velké zadostiučinění |
. |
|
Marie Dubanová 12.10.2006 20:44tramping, to je životní filozofie.. Děkuji pane Beneši, napsal jste to velice výstižně :" tramping byla touha po svobodě",a k tomu patřily i ty protestní maskáče, a obdiv k Americe, zemi nesešněrované "železnou opononou", k zemi která skutečně respektuje - svobodu a práva jednotlivce, a není to jen deklarace; |
|
|
J.G. Pašek 12.10.2006 17:17To byli kluci a holky z vekých měst, kteří si vyjeli do přírody ulevit a kamarádšoft . . . Do kopců v naší Lhotě také jezdili . . . . co jsem viděl a slyšel, slušně se chovali, žádné skandály či vysedávání po putykách, rvaní, řvaní a drogy nepraktikovali. Byl jsem jako rybář koukat se na udivené turisty na pláži . . . . . Zdědil jsem tele a omlácenou kytaru a zpěvník po bráchovi a za vysvědčení jsem dostal ve 4. třídě stan Áčko bez podlahy a na zahradě mě brácha ukazoval jak stan stavět a skládat do telete a drkat akordy. . . . " Táboráku plápolej, táboráku jásej . . . " Eriku, dík za odkaz na trampský zlatý důl . . . . jsou tam všude akordy a dokonce i transposiční tabulky . . . Tóniny, Dominanty, Subdominaty . . . . Dury a Molly . . . . |
|
|
Kecal. 12.10.2006 17:01Děkuji pane Beneši. |
|
|
Jirka 12.10.2006 14:01Pana Beneše si vážím, celý život se pral s bolševikem a bojuje s ním i dál. Trampové mé doby (pozdní 70tá počátek 80tých) mě však tak nějak nelákali. Dodnes nepochopím, jak někomu mohlo připadat zábavné oblíknout si kanady a maskáče (aniž k tomu byl donucen vojenskou správou) a razit "do přírody". V naší zemičce, kde stačilo z Prahy zrána vyrazit ostrým krokem všemi směry (kromě východního, ale kdo by se hnal na váchod) a druhého dne po poledni člověk byl u hraničních drátů chodit po kraji vybaven kotlíkem a čutorou aby člověk nezahynul hlady či žízní bylo a je nemístné. Také rozhořčení pravověrných když našinec nestál při "Vlajce" a zděšení uhasil oharky táboráčku vyprázdněním močového měchýře přervaného teplou desítkou mi přišlo protivné. Tak já to mám s trempy... |
|
|
terra 12.10.2006 14:30Re: Pana Beneše S panem Benešem jsme na tom stejně. S hašením ohně ovšem nikoliv. Do ohně, u kterého se celou noc sedělo, se neházejí odpadky a nehasí se vámi popsaným způsobem z pouhé úcty k tomu ohni. Jedním z půvabů vandru je i to, že nemusíte, když nechcete, potkat několik dnů živou duši, a to dokonce i v té malé České republice. Zkoušel jste ji někdy přejít tímhle způsobem? Já ano - a divil byste se, JAK je dlouhá |
. Proto si většinu věcí berete s sebou. Láhev na vodu je nezbytná i při jednodenní výpravě - nebo račte být dromedár? Prostě, nic si z toho nedělejte, Jirko, být vandrák je hlavně životní názor - a ten přece nemusíme mít všichni stejný. Můžete ho, prosím, respektovat, i když není váš?|
|
Jirka 12.10.2006 14:54Re: Re: Pana Beneše Jestli to nebude tím, že my kluci z vesnice máme k matičce přírodě poněkud méně sentimentální a romantický vztah. Určitě lze naši vlast projít křížem krážem sem a tam aniž bych potkal živáčka, ovšem je jen málo míst, ked bych do hodiny volné chůze, nenarazil na civilizaci. MOžná jsem se nevyjádřil dost přesně, na trempech má doby (70 - 80tá) mě vadila zřejmě ty jejich rituály od oblečení počínaje, přes ty "rosy na kolejích" až k oněm psvátným táborovým ohňům. A ta jistá masovost a kastování. Pamatujete - vexláci versus somráci, žiletky na krku nebo ty důchodky? A ta "Vlajka". Kdo neskáče není Čech :-) naší doby... |
|
|
Golem 12.10.2006 15:08Re: Re: Re: Pana Beneše
|
|
|
Golem 12.10.2006 15:12jeste jednou |
|
|
Golem 12.10.2006 15:14tak jinak, tam bych musel o uroven vejs do seznamu http://http://zpevnik.ic.cz/text.php?nazev_textu=pisen-zhrzeneho-trampa http://http://zpevnik.antonio.cz/nohavica/pisen-zhrzeneho-trampa.html |
|
|
Golem 12.10.2006 15:17aha, musim nejdriv umazat http, tak sorry http://zpevnik.antonio.cz/nohavica/pisen-zhrzeneho-trampa.html http://zpevnik.ic.cz/text.php?nazev_textu=pisen-zhrzeneho-trampa http://lambda.fme.vutbr.cz/~janahor/nohavica/pztrampa.php prace kvapna, malo platna |
|
|
terra 12.10.2006 16:09Re: Re: Re: Pana Beneše Ale jo, já vám rozumím. Někomu se líbí být skaut, někdo to nemusí, protože mu vadí uniforma. Někdo je upřímně věřící a přesto byste ho nedostal na mši. Prostě je povahy uzavřenější až solitérní. Nemá smysl pro symboly, není ani trochu romantik a připadal by si "blbě". To přece není chyba. Nikdy jsem nežil ve městě, ale vyběhnout k řece nebo do nejbližšího hájku pro špičky do nedělní polívky je přece jen něco jiného než čtrnáctidenní vandr s partou kamarádů, v místech, kde to neznáte, a kde nikdo nezná vás, musíte se sám postarat a tak... někdo tím dospívá, víte? Někdo - dospělý - tak odpočívá. Pokud jste na vandrácích rozlišil jen ty vnější atributy, pak buď to, co jste viděl, nebyli trampové, ale jen atrapy těchto, nebo jste se díval málo pozorně. Já vám to nezazlívám a nechci vás přesvědčit. A jen tak na okraj - ty důchodky a žiletky byly výrazně městská "subkultura". Žádného trampa jsem s nimi nikdy neviděl. |
|
|
JAB 12.10.2006 19:02Re: Re: Pana Beneše Mohu-li co dodat. Tak tyto úniky (stěžoval si na to i stranický tisk) byly údajně protispolečenské, a o to těm únikářům šlo. zbavit se jich, aspoň na chvíli. Osobně jsem prošel z Ružomberoku skrze hřebeny Nízkých Tater sž do Spišské n. Vsi roku 1954 a jestli jsem při tom potkal 15 lidí, bylo to jen u konečné lanovky na Chopoku. Dtto tehdy Beskydy. Na Rasdhošť jsem se vybavil před dvěma týdny z Pindulky (po modré) a měl se co uhýbat zástupům, nemluvě o kolařích. Naposledy před tím jsem tam byl s tátou roku 1949, Co bylo přesně na Radhošti už se nepamatuji, ale když jsme také tehdy z Karlovioc dolezli na Portáš, nebyl tam kromě vojenské hlídky (skrze Banderovce) nikdo. Takže dnes zřejmě pominuly společenské podmínky, také tím, že města i vsi jsou zamořené a tam nahoře je přece jen o cosi více kyslíku. |
|
|
Golem 12.10.2006 14:32Re: Pana Beneše No vidíte, a dnes se mnohý bez objemné nůše na zádech a jedenapůllitrové plastikové láhve nevydá ani po Praze za roh do trafiky |
|
|
terra 12.10.2006 16:11Re: Re: Pana Beneše
|
|
|
jerry 12.10.2006 10:45Pane Beneši, myslel, jsem, že nezávidím nikomu nic,ale přiznám se ,ten trampskej van Vám závidím.Je prostě úžasný se někdy i neplánovaně sebrat a odjet někam, kde to neznáte.Tramping v USA to musí bejt paráda, já mám cíle o dost skromnější, totiž poznat celou naši republiku. Ale i to za to stojí.Teď,když už mám rodinu, spánek pod širákem odpadá, ale i pod stanem, nebo v nějaký ubytovně to má svý kouzlo. |
|
|
Antonín Kofroň 12.10.2006 9:15Anglická sobota vyšla tiskem v prvním dílu zpěvníku "Všech vandráků múza" vydaném v edici Folk &Country stejnojmenným nakladatelstvím. |
|
|
J.K. 12.10.2006 14:53Re: Anglická sobota a s citem nazpívaná je na kazetě "Výlet do padesátejch" někdy ze začátku 90.let (kterou mám špatně zkopírovanou a v obchodě jsem ji nikdy neviděl). |
|
|
J.K. 12.10.2006 14:59Re: Re: Anglická sobota zpět - jmenuje se "Vandr do padesátejch" |
|
|
Antonín Kofroň 12.10.2006 8:22Potlachy ve světě jsou pořádány trampy v emigraci na většině kontinentů (nevím o pravidelných potlaších v Asii a zatím nebyl žádný ani v Antarktidě. V USA jsou každoročně potlachy pořádány v Coloradu, na nádherném místě vysoko ve Skalistách horách s permanentním táborovým kruhem a totemy, z nichž ten nejstarší tam stojí přes třicet let. Je to na území Národního lesa (National Forrest) a federální hajní (Forrest Service) tam trampy nejen toleruje, ale rádi vidí. Po celosvětovém potlachu, kdy se do Koloráda sjelo na tisíc českých a slovenských trampů z celého světa v lesích kolem po nich nezbyl ani vajgl. Že my "domácí" jsme dva dni chodili a uklízeli tak nějak patřilo k věci. Další pravidelné potlachy jsou v Britské Kolumbii, bývaly také v Ontariu a jsou i v Australii. Celosvětové potlachy jednou za čtyři roky byly zatím v Koloradu, Švýcarsku, Australii, Kanadě a letos za pár týdnů opět v USA, tentokrát v Texasu. DVakrát také trampové v posledních letech sjeli Yukon River v nafukovacích člunech, přesto, že se věkový průměr trampů a trampic blíží k šedesátce. |
|
|
ptakopysk 12.10.2006 9:12Re: Potlachy ve světě to musel bejt úžasnej pohled na Yukon River zaplněný trampama jejich squaw. Vlající bíle vousy za kánoemi, lesk francouzských holí, klapání zubních protéz při drbnutí o balvan... Blbý? omlouvám se. Když jsem bydlel ještě na Sázavě, tak byla radost pozorovat při jarní velké vodě starý dědky při sjíždění Stvořidel. Zatímco mládež stávala silně zavlhlá na jednom břehu a mírně vytřeštěně hleděla na svoji loď zapíchnutou do křoví na břehu druhém, středem řeky svištěly lodě s přídí vysoko nad hladinou a zádí hluboce zanořenou, na nichž se vyskytovali zásadně staří pupkatí dědkové s otřískaným pádlem v ruce a cigárem ležérně přilepeným na dolním pysku a s neuvěřitelnou lehkostí se vyhýbali všem nebezpečným místům a mělčinám... |
|
|
Antonín Kofroň 12.10.2006 9:29Re: Re: Potlachy ve světě Fotky z Yukonu 2003 jsou zde: http://home.comcast.net/%7Ecanczech/Yukon2003/YukonFoto2/VodaMap.htm. Samozřejmě řeku se zaplnit nepovedlo, na to by bylo třeba několik tisíc člunů. Já tam chyběl mimo jiné také proto, že jsem zrovna byl zase na operaci ve špitálena své cestě se stát dalším "Six Million Dollar Man" |
|
|
ptakopysk 12.10.2006 9:48Re: Re: Re: Potlachy ve světě a hele! Tak s těma fousiskama jsem se nesplet! Ale ta řeka je fakt krapet širší, než Sázava, to máte pravdu |
|
|
TomTom 12.10.2006 10:45Re: Re: Re: Potlachy ve světě Na fotce 22 je v záběru nějaká paní středního věku. Mohu vědět kdo to je? Díky. TomTom |
|
|
Marie Dubanová 12.10.2006 12:04Re: Re: Re: Potlachy ve světě Pane Kofroni, děkuju Vám z těch fotek "dejchá svoboda". mějte se fajn.marie dubanová. |
|
|
Josef 12.10.2006 13:49Re: Potlachy ve světě Pane Kofroni, z Vaseho prispevku mohou nekteri ctenari dostat dojem, ze Cesi zijici v cizine jsou skvela parta, kde vsichni spolu tahnou a kde jeden druheho podpori. Skutecnost je ale takova, ze pravy opak je pravdou. Cech se Cechovi v cizine spise vyhyba. Ceska pospolitost tu neexistuje a posledni cesky spolek - Sokol, umira za lhostejnosti vsech. Pritom vsude kolem mohou videt jak jine etnicke skupiny spolu tahnou a stahuji se do ghet, kde je jim spolu dobre, a jak velke jsou jejich narodni domy a jak silne jsou jejich organizace. Dalsim typicky ceskym krajanskym rysem v cizine je neustale plivani na vlast a na svou narodnost. Jsou toho plne krajanske noviny , pokud jeste prezivaji. Tolik bych rad pripomenul, aby si snad nekteri ctenari nedelali iluze! |
|
|
terra 12.10.2006 13:56Re: Re: Potlachy ve světě Josefe, tohle není o Češích nebo Nečeších, jistě mají v nové zemi nové přátele. To je o partě lidí, která se chce sejít, která má společnou lásku a je ochotná a schopná pro to něco udělat. Nemějte obavy, my už si ty "iluze" nějak přebereme. |
|
|
Antonín Kofroň 12.10.2006 17:37Re: Re: Potlachy ve světě Nevím, pane Josefe, kde v USA žijete, nebo jste žil a mezi kým. Je pravdou, že v některých místech se obzvláště jednotlivé generace imigrantů moc nestýkají, obzvlýště s imigranty z let osmdesátých. Ti totiž, na rozdíl od generací před nimi, z valné většiny neutekli z politických důvodů jako ti poúnoroví a po roce 1968. V této vlně přišli i Češi, kteři nenechají nic dobrého na zemi, která je přijla, hlavně proto, že zjistili že o svůj blahobyt se v USA musí každý přičinit sám. Navíc třeba v Chicagu staročeši byli kastou sami pro sebe bez zájmu či pochopení o starou vlast a když třeba Voskovec s Werichem dávali v Ciceru představení, tak tam našli nejhorší obecenstvo, jaké kdy měli. A pokud se týče toho pliváni na vlast a na svou národnost: co si mysláte, že tady teď děláte Vy? Zamyslete se především nad sebou. Trampové v cizině jdou přes generace, přestože nejvíce jich opustilo vlast po ruské okupaci. Tramping také, davno před jinými nepodařenými pokusy odstranil společenské rozdíly. Trampové byli dělníci z fabrik, úředníci, doktoři a právníci i vysokoškolští učitelé a kumštýři, všichni byli trampi a kamarádi . V zaměstnání se s trampováním obvykle nechlubili, protože vedení podniků často "nemělo pochopení". Vzácnou výjimkou byly spoje kde třeba jeden podnik měl za hlavního inženýra zakládajícího člena osady Ztracenka a seznam zaměstnanců zněl jako kdo je jdo v trampských luzích a hájích. Přesto ani tam o našem koníčku nezasvěcení nevěděli. |
|
|
Jiri 12.10.2006 18:16Re: Re: Re: Potlachy ve světě Pane Kofroni, nevim, kde zijete vy, ale dopoustite se priblizne stejneho zobecnovani jako vas predrecnik, na jehoz poznamku reagujete. Ujistuji vas, ze mnozi z tech, kteri utekli v roce 1980 (a tech bylo prekvapive dost), utikali ze stejnych duvodu jako ti, kteri utikali v roce 1968 (mimochodem, spousta z tech, kteri emigrovali po roce 1948 se divali s podezrenim na nove emigranty z roku 1968, takze si to preberte). Ja jsem dorazil za velkou louzi az v roce 1980 a ujistuji vas, ze to nebylo proto, ze by se mi po roce 1968 nechtelo. |
