25.4.2024 | Svátek má Marek


Diskuse k článku

VZDĚLÁNÍ: Lítost po nákupu, školní verze

Z dostatečně vysokého školného můžete zaplatit třeba dvacet proděkanů pro diverzitu a inkluzi, kdežto rozpočtová sféra s jejími podstatně skromnějšími fondy by přece jen musela být opatrnější.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Drózd 27.11.2022 11:43

V článku je zmínka o "Teorii automatů a formálních jazyků". Můj někdejší přednášející o ní tehdy řekl "Není nic praktičtějšího, než dobrá teorie". Měl naprostou pravdu. Celý život se živím programováním a stavím do velké míry na tom, co jsme se v této přednášce naučil.

M. Smutný 26.11.2022 1:48

Co je zadarmo, v principu je vnímáno jako nehodnotné. My u nás máme zásadní problém v tom, že podle zpráv v médiích kolem 20 absolventů medicíny odchází rovnou do zahraničí. Pak jsou studia medicíny zbytečně přeplněná a zhoršuje se kvalita výuky. Jaký má zájem společnost na tom, aby platila vzdělání někomu, kdo ho společnosti zase nevrátí svou prací? Školné ano, ale mělo by být spojeno 1) se stipendii pro sociálně slabé; 2) stipendii od krajů a okresů, jež dané specialisty potřebují, což teď doslova hoří u lékařů všeho druhu. Mohlo by se zavést také vratka stipendia za podmínky, že v příštích např. 10 letech větší část doby odpracuje absolvent VŠ v ČR nebo pro ČR[>-]. Nesmíme bránit v získávání zkušeností v zahraničí, ale současně už je nutno zastavit odliv mozků vystudovaných za peníze daňových poplatníků.

M. Pivoda 25.11.2022 20:40

Já jsem zde na Neviditelném psovi kdysi publikoval. To, o čem mohu psát. je ale složitý případ. Zde, na NP, čtenáři vyžadují jednoduché případy. Všiml jsem si toho v diskuzi pod články.

M. Pivoda 25.11.2022 20:37

Cituji z článku Kechlibara: "Žurnalistika je dnes opravdu nevděčný obor. Píše kdekdo, aniž by na to měl papíry (tak schválně, kolik je třeba na Neviditelném psu vystudovaných novinářů – Ondřej Neff určitě, ..."

Komentář

Znovu a znovu musím zde nudně připomenout, že dnes žijeme ve 21. století, které je především o technologiích, nikoliv o ideologiích.

Ano, profesionální žurnalista dokáže sice něco rychle vyplodit na papír (a je to i gramaticky správně), nicméně když žurnalista nerozumí tomu, co je v dané době a daném prostředí to podstatné, pak je to jen jakýsi rychlopsavec.

Respektuji, že na soukromém blogu Neviditelný pes novinář Ondřej Neff může psát cokoliv, ale, bohužel, vyplodil zde i smečku technologických zpátečníků.

Ondřej Neff už v ekologii i technologii sice (mně z neznámých pohnutek) přešel na "druhou stranu barikády", ale sci-fi spisovatelem dosud není. Je pouze úspěšným autorem fikcí, nikoliv vědecko-technologických fikcí.

R. Gramblička 25.11.2022 20:14

Ale jděte, nebuďte skromnej a napište o tom něco. Neff vám to otiskne

J. Hejduk 25.11.2022 18:42

Každý, kdo u nás pracuje, platí u nás daně, že? Na co výjezdní doložky?

M. Pivoda 25.11.2022 17:23

Ano, autor Kechlibar toho dnes sdělil hodně pravdivě o českém školství.

Jenže pozor! Autor Kechlibar vypovídá jen o vzdělávání budoucích zaměstnanců, nikoliv budoucích podnikatelů/inovátorů, kteří mění ekonomiku země rychleji a mnohem významněji, než zaměstnanci (ačkoliv ti zaměstnanci jsou ve většině, jak ve škole, tak i v budoucím zaměstnání). Zaměstnanci jsou tedy demokraticky ve většině, ale v ekonomickém přínosu v menšině. Takže co?

Já jsem před lety dostal za úkol se starat právě o ty podnikatele. A byl jsem tehdy správně varován i správně nasměřován. Kým? Evropskou nadací výzkum pro podnikatelství, kterou založil holandský podnikatel Bert Twaalfhoven.

Následoval by dlouhý poučný příběh, který současná česká demokratura zatím nedovolí zveřejnit. Demokraticky nedovolí!

P. Diviš 25.11.2022 15:59

Jak byste si to představoval organizačně? Výjezdní doložky?

Z. Lapil 25.11.2022 15:47

Výhoda vlastnictví titulu se projeví jen ve státních zamestnanich, a to ještě kdoví jestli ve všech. Při reálné práci, včetně třeba šéfování, se velmi rychle pozná, jakeho vykonu je clovek schopen. Pripominam, že i mizerný inženýr je schopen odvádět jakousi zakladni inženýrskou práci, přestože navrhovat řekněme formule 1 by absolutně nezvládl.

K. Kubů 25.11.2022 15:07

Rozhodně ano. Jestliže stát motivuje svoje občany, aby se postarali o vlastní bydlení tím, že si mohou úroky z hypotéky odečíst od základu daně, může stejnou motivaci uplatnit u investice do vlastního vzdělání. Ale tady už mám obavu ze zneužití k cílenému snižování daní. Přeci jen, jsme v Čechách ;-D

F. Zrcek 25.11.2022 14:57

Otázka je, proč jsou absolventi nespokojení. Nejspíš očekávání kolidují s finálním uplatněním a rezultuje zklamání. Během studia je frustruje obsah toho, co se učí, případně forma. Čekali svobodnou výměnu názorů a setkávají se na každém kroku s umlčováním těch nepatřičných a apologetizací těch jedině správných. To jejich rodiče nepamatují. V každém případě skoro půlka dotazovaných je nespokojených. Zajímalo by mě, jestli podobný průzkum dělal někdo u nás.

A zajímalo by mě, jestli i v Británii frekventanti studují z velké části jen proto, že to potřebují pro výkon funkce nebo povýšení. A jestli je v důsledku toho úplně jedno, co vlastně studují; rozhodující je pro ně jen papír.

U nás by se právě proto nezanedbatelný podíl kateder ocitl v kategorii pomocné vysokoškolské vzdělávání. A souvisí to i s procentuálním zastoupením těch vysokoškolsky vzdělaných v místní populaci. Protože podíl inteligentnějších lidí nejspíš nijak dramaticky neroste, možná spíš naopak(?), takže každé procentuální zvýšení počtu úspěšných vysokoškoláků svědčí spíš o snižování nároků na absolventy...

M. Rohovský 25.11.2022 14:39

Pane Roškoto, dovolím si skromně vyjádřit svůj názor. Myslím, že se kromě potřeby praxe mýlíte ve všem.

J. Jurax 25.11.2022 14:21

Jo.

Jenže kravín je po mém soudu užitečnější než články v lokálním deníku. Skrze kravín bude mléko, skrze lokální deník jen hromady keců.

J. Jurax 25.11.2022 14:16

Ano.

Jenže to je moc racionální nápad, to nemůže projít. Když nic tak proto, že ti, kdož z naší vůle, neboť jsou námi voleni, o tomhle rozhodují, jsou z velké části absolventy právě těch zbytečných oborů.

J. Jurax 25.11.2022 14:11

Souhlas.

J. Jurax 25.11.2022 14:08

Nesouhlas.

Investice do vzdělání by byly dobře investované peníze, kdyby investor (zde stát) mohl mluvit do toho, do jakého vzdělání ty peníze investuje. Což prakticky nemůže - jeden si může si s jistým omezením daným kapacitou kateder a fakult dopřát zadarmo jakékoliv vzdělání, na které mu hlava a píle stačí, pokud tedy je někým (rodiči) živen nebo se dokáže uživit sám. Jakékoliv vzdělání bez ohledu na potřeby investora, tedy státu. Jakékoliv, hlavně aby tam nebyla matematika :-)

No a pak vzdělanec ve svém oboru místo nesežene, protože jich tolik není, nic jiného použitelného neumí, protože to nestudoval, ale protože má papír, že je aspoň bakalář a je zpravidla docela gramotný, skončí někde na bujících úřednických místech státních i neziskových nebo dělá něco vůbec a úplně jiného, než co vystudoval; nebo se dokonce dá na politiku. Peníze na jeho vzdělání investor - stát, tedy všichni, kdož platí daně - investoval špatně. A v některých oborech - zpravidla těch náročnějších (kde je ta matika, fyzika, chemie) - příslušně vzdělaní pracovníci chybí.

P. Hák 25.11.2022 13:01

Věřím, že to, co popisuje autor u IT studií (příliš důrazu na teorii), vliv má. Nicméně tipuju, že u IT roli bude hrát ještě něco. Nemám osobní zkušenost s americkým školstvím, ale jeho zastánci to vypodobňují tak, že se tam moc neučí a o to víc buduje sebevědomí. To ovšem u IT a technických oborů obecně moc nepomůže. Jak řekl kamarád kdysi své drahé, "sebevědomím tu rovnici nespočítáš". Myslím tedy, že stejně jako u nás, i u nich budou na IT studiích uchazeči, kteří prostě přecenili své síly a teď překvapeně zjišťují, že studovat na programátora neznamená virtuálně běhat mezi barevnými fleky jako Neo. Aspoň na českých školách je žáků, kteří se chystají "studovat počítače" se čtyřkou z matiky, protože chtějí "vymejšlet hry", relativně dost. Na matfyzu jich asi moc nebude, ale jinde určitě víc. V prváku.

J. Hejduk 25.11.2022 12:35

Necht maji skolne zadarmo. Ale kdyz budou chtit jit delat do zahranici, at si to skolne zapalti v plne vysi.

R. Langer 25.11.2022 12:32

Ho hó! R^

P. Pavlíček 25.11.2022 12:12

Odpoví nějaká statistika na otázku, kolik lidí pos studiu odejde mimo ČR?

P. Sura 25.11.2022 12:12

Je ale spousta oborů, ve kterých "následná praxe" z absolventa neudělá do smrti nic užitečného. I když jsou odborné až na půdu.

J. Krejčová 25.11.2022 11:46

Výborný nápad, pane Kubů.

R. Polášek 25.11.2022 11:13

Určitě taky. R^

R. Polášek 25.11.2022 11:11

Jinak to, co autor v článku naznačil, že moderování množství studentů na jednotlivých fakultách a oborech se děle podle momentálního množství pašalíků na těch fakultách, aby všichni na nich měli práci, to by se snad muselo řešit jedině omezením akademických svobod - umožněním regulace počtů vysokoškolškých učitelů tím, kdo platí, to je stát.

Třeba by vysoké školy nemusely být placeny podle počtu studentů, ale primárně v určitém rozmezí maxima a minima studentů by mohly být placeny na počet vysokoškolských pedagogů. Plus na jejich kvalitu danou nějakým hodnocením. Vysoké školy by tak nebyly nuceny kvůli penězům od státu shazovat kvalitu studia dolů, aby všichni přihlášení došli až k absolventům, ale mohli by si dovolit mít studium náročné a část studentů během studia vytřídit pryč.

R. Polášek 25.11.2022 11:04

Plný souhlas se vším.

Stát potom ještě získá nástroj, jak podporovat setrvání absolventa ve studovaném oboru tím, že takovým lidem umožní splácet půjčku na studium z odpisů svých daní. A tím taky může omezit odliv mozků do zahraničí.

R. Polášek 25.11.2022 10:59

Přesně tak.

10, nebo možná 20 % nejlepších smysluplně využije vysokoškolská studia. Ti horší už obtížně nebo vůbec a dává smysl, aby ti horší místo studia placeného státem pracovali. Prací si mohou vydělat peníze a potom , když chtějí, mohou vysokou školu studovat za své.

Problém je v tom, že před časem populističtí politici nakoupili hlasy voličů právě na tom, že vysoké školství rozšířili z výběrového na masové, kde dostane fasovat vysokokolký diplom až 60 % populace. A to všechno za cizí peníze - peníze daňových poplatníků.

R. Polášek 25.11.2022 10:31

Co se týká žurnalistiky v USA, zachytil jsem před nějakou dobou o tomto článek. V USA ročně absolvuje řádově tisíce studentů žurnalistiky, ale solidní zaměstnání v "papírových" nebo internetových sdělovacích prostředcích jich získá tak setina. Zbytek se prostě musí živit něčím jiným.

R. Polášek 25.11.2022 10:26

Přesně tak.

Kdyby končili jen na úřednických pozicích, to by ještě bylo dobře. Končí třeba na personalistických pozicích, kde se odráží to, že uchazeče na náročnější práci nejsou schopni objektivně posoudit, používají a šíří personalistické předsudky třeba o starších zájemcíc o práci a tvoří tak limit některých firem trpících "soustavným nedostatkem lidí" . Nebo ještě hůř, stávají se z nich všelijací aktivisté, z nichž většina, hlavně zelení, společnosti vysloveně škodí.

R. Polášek 25.11.2022 10:19

No, ale proč autor probírá jenom placené školství? Proč stejně neprobral bezplatné školství, kde hlavně na méně náročných oborech studuje spousta lidí, kteří "jenom" chtějí vysokoškolský diplom, jedno z čeho. Protože prostě chtějí mít výhodu v soutěži o práci někde s těmi, kteří vysokoškolský diplom nemají. A protože nepotřebují po absolvování školy splácet půjčku na školné, nepotřebují taky po absolování školy nějak tvrdě vydělávat a mohou se flákat. Třeba jako všelijací aktivisté, například zelení škodit své společnosti, která jim tu školu umožnila, za peníze ostaních občanů daňových poplatníků vystudovat. Není benefit, který takový člověk studiem na vysoké škole získá, pro společnost příliš drahý?

F. De Winter 25.11.2022 10:16

Nesouhlas. Špatné vzdělání je ztráta času a vyhozené peníze. A většina absolventů nekončí na pozicích manažerských, ale úřednických, ať už státních či korporátních.