24.4.2024 | Svátek má Jiří


Diskuse k článku

VZDĚLÁNÍ: Lítost po nákupu, školní verze

Z dostatečně vysokého školného můžete zaplatit třeba dvacet proděkanů pro diverzitu a inkluzi, kdežto rozpočtová sféra s jejími podstatně skromnějšími fondy by přece jen musela být opatrnější.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
K. Kubů 25.11.2022 10:15

Já jsem naopak v zásadě pro to, aby školné se platilo úplně všude na vysokých školách. Je to jediný mechanismus jak do těch zatuchlých škamen vnést trochu čerstvého větru reálné ekonomiky. Pokud má stát zájem o to, aby podporoval některé typy studia, může studentům přiznat stipendia k jeho zaplacení podmíněné splněním kvalifikačních zkoušek. Všichni ostatní nechť si seženou prostředky vlastní nebo stipendium od nadace, která daný typ vzdělání podporuje. Pouze tak se může po čase ustanovit nějaká rovnováha mezi náklady na studium a jeho reálnou hodnotou.

F. De Winter 25.11.2022 10:11

Souhlas. Taky neočekávám, že by se tak nějaká vláda v dohledné době chtěla chovat.

J. Roškota 25.11.2022 10:05

Jsem zásadně proti školnému. Investice do vzdělání jsou nejlépe utracené peníze, které stát má. Potřebujeme co nejvíce vzdělaných lidí, nic jiného nemáme. A je úplně jedno co ti lidé studují. Nikdo ze školy nevyleze jako hotový odborník. Všechno se musí naučit následnou praxí. To je další stupeň přípravy, který je podle mého velmi zanedbávaný. Většina absolventů vysokých škol skončí v manažerských funkcích. Hrozně málo z nich se věnuje skutečně odborné práci.

P. Diviš 25.11.2022 9:46

" ale vláda, která zastupuje daňové poplatníky by měla určit obory, které daňovým poplatníkům přinášejí prospěch a ty podporovat"

I vy srandisto ...

Vládu, uvažující přísně racionálně v prospěch občanů, nikdo nezvolí. Jednak to voliči nechtějí, druhak by její členové stejně měli své osobní zájmy.

P. Diviš 25.11.2022 9:44

Článek začal jako úvaha o školném, ale obrátil se k úvahám o vzdělávání. Takže já položím kontrolní otázku, co a jak se změní, je-li studium bez školného (úplně bezplatné není)?

Jedna zmínka o tom je, že při menším množství peněz jich tolik nezbude na totálně zbytečné, až škodlivé součásti, ale ani tím si nejsem jist.

J. Matěna 25.11.2022 9:42

Krásná představa, jak stát prostřednictvím školného podpoří ty pro společnost žádoucí obory, leč krutě mylná. Pokud by na to došlo, ta agresivní "probuzená" skupina už by si zajistila, aby gender studia a podobné pavědy byly zdarma. Zatímco budoucí lékaři či inženýři by platili jako mourovatí. Oni chytří a pracovití lidé většinou nemají buňky na to, jak se prosadit v tlačenici.

Neboť kam pracka státu dosáhne, tam zle.

F. De Winter 25.11.2022 9:11

R^R^R^

M. Salaquarda 25.11.2022 8:56

John Swinton, bývalý personální šéf novin New York Times, při projevu v rámci přípitku v New York Press Club, v roce 1883 mimo jiné řekl:

"V současné době neexistuje taková věc, jako je nezávislý tisk. Víte to stejně dobře, jako já. Není mezi vámi ani jeden novinář, který by se odvážil upřímně vyjádřit svůj vlastní názor. Víte předem, že kdyby to udělal, nikdy by se to neobjevilo v tisku. Jsem týdně placen za to, že své upřímné mínění nezveřejňuji v novinách, pro něž pracuji. Vy ostatní jste placeni za stejnou věc, a kdo z vás by byl tak pošetilý, aby napsal svůj upřímný názor, brzy by se ocitl na ulici a hledal by si jiné zaměstnání. Kdybych dovolil, aby se v jednom čísle mých novin objevil můj poctivý názor, do dvaceti čtyř hodin bych přišel o místo. Prací žurnalistů je zabíjet pravdu, bezostyšně lhát, překrucovat pravdu, hanobit, plazit se u nohou mamonu a prodávat svou vlast a rasu za svůj denní chléb. Vy i já víme, že věřit v nezávislost tisku je bláznovství. Jsme nástroji a vazalové bohatých mužů za scénou. Jsme skákající tajtrlíci, oni tahají za drátky a my tancujeme. Naše talenty, naše možnosti a celé naše životy jsou vlastnictvím těchto mužů. Jsme intelektuální prostituti."

F. De Winter 25.11.2022 8:17

Na studium vysoké školy má asi tak 10% populace. Pokud je procento absolventů v populaci vyšší, pak to nebude tím, že by se zvýšil podíl chytrých lidí v populaci, neboť ten je dán geneticky a v podstatě se moc nemění, ale tím, že klesly požadavky na studium.

To má za následek, že velká část absolventů po nástupu do zaměstnání dělá práci, na kterou by stačila třeba maturita a možná ani to ne. Takový člověk zjistil, že promarnil několik let něčím, co je mu k ničemu, několik let, kdy mohl vydělávat a věnovat se něčemu užitečnějšímu. Pro něho je to v podstatě ztráta.

Ztráta je to i pro daňové poplatníky, protože to jsou to neefektivně vynaložené peníze.

Jsem v zásadě proti školnému, ale vláda, která zastupuje daňové poplatníky by měla určit obory, které daňovým poplatníkům přinášejí prospěch a ty podporovat. Pokud chce někdo studovat třeba gender studia, tak nechť tak činí za své.

V neposlední řadě různí experti doporučují prodloužení odchodu do důchodu, ale neslyším, že by si povšimli toho, že se jim fláká studiem různých neužitečných věcí obrovské množství mladých, zdravých a práceschopných lidí.

F. Navrátil 25.11.2022 8:13

Jsem zastánce pro školné pro obory, které sice zajímají studenty, ale pro společnost nejsou přínosné. Jestliže se někdo rozhodl studovat historii komiksů nebo význam sexuálních motivů v romských písních, měl by si to zaplatit. Naopak, stát by měl financovat systémem rozsáhlých stipendií obory, které jsou pro společnost a ekonomiku státu nezbytné. Negativně by to dopadlo zejména na rozbujelé fakulty sociálních věd a obskurní soukromé vysoké školy, produkující nepoužitelné absolventy, kteří najdou zaměstnání jen ve státní správě nebo v parazitických neziskovkách.

J. Anděl 25.11.2022 8:06

Jak to myslíte?

Jistě existují různé stupně závislosti a problematický se mi jeví až ten, když autor píše něco, o čem má vážné pochybnosti, nebo o čem ví příliš málo na to, aby rozpoznal, jestli to může být pravda nebo ne, protože to po něm chce zaměstnavatel (resp. prostě někdo).

Ale jinak on neexistuje ani nezávislý objektivní čtenář, i to je mýtus.

J. Roškota 25.11.2022 8:04

Moc hezké, děkuji. Nemůže ta celá nespokojenost být spíše obecná? Znáte to, za plotem je tráva vždycky zelenější.

Vystuduji žurnalistiku, nastoupím do lokálního deníku a štve mě to tam : kdybych radši vystudoval stavařinu. No stavební inženýr který si představoval jak bude projektovat vznosné betonové oblouky je zahrabanej s partou Ukrajinců jako stavbyvedoucí kravína.

F. De Winter 25.11.2022 7:40

Nezávislá novinařina je mýtus. Nic takového nikdy neexistovalo.

K. Machala 25.11.2022 3:53

Studium algebry nebrání psaní dobrých článků, studium novinařiny k tomu nemusí pomoct. Problém je ale jinde. Student novinařiny nemohl kdysi tušit, jak jeho budoucí možnosti devalvuje přepnutí novin na obsah zdarma, čili za reklamy, čili pryč od nezávislého psaní, které se novinář nejspíš učil. Nezávisleji proto lze psát spíš zadarmo, pokud je to odměněno aspoň prodejem knih, jako u vás nebo u mne. Jinak musí novinář psát závisle, buď na firmách inzerentech typu pfajzr nebo asi někdo třeba na moskvě a jejích chapadlech, nebo sorosovi a jeho dotacích...

T. Novy 25.11.2022 1:26

Nelituji studia Engineeringu a nelituji čtení tohoto článku.

Hezky den