28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

VZDĚLÁNÍ: Lítost po nákupu, školní verze

Z dostatečně vysokého školného můžete zaplatit třeba dvacet proděkanů pro diverzitu a inkluzi, kdežto rozpočtová sféra s jejími podstatně skromnějšími fondy by přece jen musela být opatrnější.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Drózd 27.11.2022 11:43

V článku je zmínka o "Teorii automatů a formálních jazyků". Můj někdejší přednášející o ní tehdy řekl "Není nic praktičtějšího, než dobrá teorie". Měl naprostou pravdu. Celý život se živím programováním a stavím do velké míry na tom, co jsme se v této přednášce naučil.

M. Pivoda 25.11.2022 20:37

Cituji z článku Kechlibara: "Žurnalistika je dnes opravdu nevděčný obor. Píše kdekdo, aniž by na to měl papíry (tak schválně, kolik je třeba na Neviditelném psu vystudovaných novinářů – Ondřej Neff určitě, ..."

Komentář

Znovu a znovu musím zde nudně připomenout, že dnes žijeme ve 21. století, které je především o technologiích, nikoliv o ideologiích.

Ano, profesionální žurnalista dokáže sice něco rychle vyplodit na papír (a je to i gramaticky správně), nicméně když žurnalista nerozumí tomu, co je v dané době a daném prostředí to podstatné, pak je to jen jakýsi rychlopsavec.

Respektuji, že na soukromém blogu Neviditelný pes novinář Ondřej Neff může psát cokoliv, ale, bohužel, vyplodil zde i smečku technologických zpátečníků.

Ondřej Neff už v ekologii i technologii sice (mně z neznámých pohnutek) přešel na "druhou stranu barikády", ale sci-fi spisovatelem dosud není. Je pouze úspěšným autorem fikcí, nikoliv vědecko-technologických fikcí.

M. Pivoda 25.11.2022 17:23

Ano, autor Kechlibar toho dnes sdělil hodně pravdivě o českém školství.

Jenže pozor! Autor Kechlibar vypovídá jen o vzdělávání budoucích zaměstnanců, nikoliv budoucích podnikatelů/inovátorů, kteří mění ekonomiku země rychleji a mnohem významněji, než zaměstnanci (ačkoliv ti zaměstnanci jsou ve většině, jak ve škole, tak i v budoucím zaměstnání). Zaměstnanci jsou tedy demokraticky ve většině, ale v ekonomickém přínosu v menšině. Takže co?

Já jsem před lety dostal za úkol se starat právě o ty podnikatele. A byl jsem tehdy správně varován i správně nasměřován. Kým? Evropskou nadací výzkum pro podnikatelství, kterou založil holandský podnikatel Bert Twaalfhoven.

Následoval by dlouhý poučný příběh, který současná česká demokratura zatím nedovolí zveřejnit. Demokraticky nedovolí!

R. Gramblička 25.11.2022 20:14

Ale jděte, nebuďte skromnej a napište o tom něco. Neff vám to otiskne

M. Pivoda 25.11.2022 20:40

Já jsem zde na Neviditelném psovi kdysi publikoval. To, o čem mohu psát. je ale složitý případ. Zde, na NP, čtenáři vyžadují jednoduché případy. Všiml jsem si toho v diskuzi pod články.

F. Zrcek 25.11.2022 14:57

Otázka je, proč jsou absolventi nespokojení. Nejspíš očekávání kolidují s finálním uplatněním a rezultuje zklamání. Během studia je frustruje obsah toho, co se učí, případně forma. Čekali svobodnou výměnu názorů a setkávají se na každém kroku s umlčováním těch nepatřičných a apologetizací těch jedině správných. To jejich rodiče nepamatují. V každém případě skoro půlka dotazovaných je nespokojených. Zajímalo by mě, jestli podobný průzkum dělal někdo u nás.

A zajímalo by mě, jestli i v Británii frekventanti studují z velké části jen proto, že to potřebují pro výkon funkce nebo povýšení. A jestli je v důsledku toho úplně jedno, co vlastně studují; rozhodující je pro ně jen papír.

U nás by se právě proto nezanedbatelný podíl kateder ocitl v kategorii pomocné vysokoškolské vzdělávání. A souvisí to i s procentuálním zastoupením těch vysokoškolsky vzdělaných v místní populaci. Protože podíl inteligentnějších lidí nejspíš nijak dramaticky neroste, možná spíš naopak(?), takže každé procentuální zvýšení počtu úspěšných vysokoškoláků svědčí spíš o snižování nároků na absolventy...

P. Hák 25.11.2022 13:01

Věřím, že to, co popisuje autor u IT studií (příliš důrazu na teorii), vliv má. Nicméně tipuju, že u IT roli bude hrát ještě něco. Nemám osobní zkušenost s americkým školstvím, ale jeho zastánci to vypodobňují tak, že se tam moc neučí a o to víc buduje sebevědomí. To ovšem u IT a technických oborů obecně moc nepomůže. Jak řekl kamarád kdysi své drahé, "sebevědomím tu rovnici nespočítáš". Myslím tedy, že stejně jako u nás, i u nich budou na IT studiích uchazeči, kteří prostě přecenili své síly a teď překvapeně zjišťují, že studovat na programátora neznamená virtuálně běhat mezi barevnými fleky jako Neo. Aspoň na českých školách je žáků, kteří se chystají "studovat počítače" se čtyřkou z matiky, protože chtějí "vymejšlet hry", relativně dost. Na matfyzu jich asi moc nebude, ale jinde určitě víc. V prváku.

J. Hejduk 25.11.2022 12:35

Necht maji skolne zadarmo. Ale kdyz budou chtit jit delat do zahranici, at si to skolne zapalti v plne vysi.

P. Diviš 25.11.2022 15:59

Jak byste si to představoval organizačně? Výjezdní doložky?

J. Hejduk 25.11.2022 18:42

Každý, kdo u nás pracuje, platí u nás daně, že? Na co výjezdní doložky?

R. Polášek 25.11.2022 11:11

Jinak to, co autor v článku naznačil, že moderování množství studentů na jednotlivých fakultách a oborech se děle podle momentálního množství pašalíků na těch fakultách, aby všichni na nich měli práci, to by se snad muselo řešit jedině omezením akademických svobod - umožněním regulace počtů vysokoškolškých učitelů tím, kdo platí, to je stát.

Třeba by vysoké školy nemusely být placeny podle počtu studentů, ale primárně v určitém rozmezí maxima a minima studentů by mohly být placeny na počet vysokoškolských pedagogů. Plus na jejich kvalitu danou nějakým hodnocením. Vysoké školy by tak nebyly nuceny kvůli penězům od státu shazovat kvalitu studia dolů, aby všichni přihlášení došli až k absolventům, ale mohli by si dovolit mít studium náročné a část studentů během studia vytřídit pryč.

R. Polášek 25.11.2022 10:31

Co se týká žurnalistiky v USA, zachytil jsem před nějakou dobou o tomto článek. V USA ročně absolvuje řádově tisíce studentů žurnalistiky, ale solidní zaměstnání v "papírových" nebo internetových sdělovacích prostředcích jich získá tak setina. Zbytek se prostě musí živit něčím jiným.

R. Polášek 25.11.2022 10:19

No, ale proč autor probírá jenom placené školství? Proč stejně neprobral bezplatné školství, kde hlavně na méně náročných oborech studuje spousta lidí, kteří "jenom" chtějí vysokoškolský diplom, jedno z čeho. Protože prostě chtějí mít výhodu v soutěži o práci někde s těmi, kteří vysokoškolský diplom nemají. A protože nepotřebují po absolvování školy splácet půjčku na školné, nepotřebují taky po absolování školy nějak tvrdě vydělávat a mohou se flákat. Třeba jako všelijací aktivisté, například zelení škodit své společnosti, která jim tu školu umožnila, za peníze ostaních občanů daňových poplatníků vystudovat. Není benefit, který takový člověk studiem na vysoké škole získá, pro společnost příliš drahý?

Z. Lapil 25.11.2022 15:47

Výhoda vlastnictví titulu se projeví jen ve státních zamestnanich, a to ještě kdoví jestli ve všech. Při reálné práci, včetně třeba šéfování, se velmi rychle pozná, jakeho vykonu je clovek schopen. Pripominam, že i mizerný inženýr je schopen odvádět jakousi zakladni inženýrskou práci, přestože navrhovat řekněme formule 1 by absolutně nezvládl.

J. Roškota 25.11.2022 10:05

Jsem zásadně proti školnému. Investice do vzdělání jsou nejlépe utracené peníze, které stát má. Potřebujeme co nejvíce vzdělaných lidí, nic jiného nemáme. A je úplně jedno co ti lidé studují. Nikdo ze školy nevyleze jako hotový odborník. Všechno se musí naučit následnou praxí. To je další stupeň přípravy, který je podle mého velmi zanedbávaný. Většina absolventů vysokých škol skončí v manažerských funkcích. Hrozně málo z nich se věnuje skutečně odborné práci.

F. De Winter 25.11.2022 10:16

Nesouhlas. Špatné vzdělání je ztráta času a vyhozené peníze. A většina absolventů nekončí na pozicích manažerských, ale úřednických, ať už státních či korporátních.

R. Polášek 25.11.2022 10:26

Přesně tak.

Kdyby končili jen na úřednických pozicích, to by ještě bylo dobře. Končí třeba na personalistických pozicích, kde se odráží to, že uchazeče na náročnější práci nejsou schopni objektivně posoudit, používají a šíří personalistické předsudky třeba o starších zájemcíc o práci a tvoří tak limit některých firem trpících "soustavným nedostatkem lidí" . Nebo ještě hůř, stávají se z nich všelijací aktivisté, z nichž většina, hlavně zelení, společnosti vysloveně škodí.

P. Sura 25.11.2022 12:12

Je ale spousta oborů, ve kterých "následná praxe" z absolventa neudělá do smrti nic užitečného. I když jsou odborné až na půdu.

P. Pavlíček 25.11.2022 12:12

Odpoví nějaká statistika na otázku, kolik lidí pos studiu odejde mimo ČR?

J. Jurax 25.11.2022 14:08

Nesouhlas.

Investice do vzdělání by byly dobře investované peníze, kdyby investor (zde stát) mohl mluvit do toho, do jakého vzdělání ty peníze investuje. Což prakticky nemůže - jeden si může si s jistým omezením daným kapacitou kateder a fakult dopřát zadarmo jakékoliv vzdělání, na které mu hlava a píle stačí, pokud tedy je někým (rodiči) živen nebo se dokáže uživit sám. Jakékoliv vzdělání bez ohledu na potřeby investora, tedy státu. Jakékoliv, hlavně aby tam nebyla matematika :-)

No a pak vzdělanec ve svém oboru místo nesežene, protože jich tolik není, nic jiného použitelného neumí, protože to nestudoval, ale protože má papír, že je aspoň bakalář a je zpravidla docela gramotný, skončí někde na bujících úřednických místech státních i neziskových nebo dělá něco vůbec a úplně jiného, než co vystudoval; nebo se dokonce dá na politiku. Peníze na jeho vzdělání investor - stát, tedy všichni, kdož platí daně - investoval špatně. A v některých oborech - zpravidla těch náročnějších (kde je ta matika, fyzika, chemie) - příslušně vzdělaní pracovníci chybí.

M. Rohovský 25.11.2022 14:39

Pane Roškoto, dovolím si skromně vyjádřit svůj názor. Myslím, že se kromě potřeby praxe mýlíte ve všem.

P. Diviš 25.11.2022 9:44

Článek začal jako úvaha o školném, ale obrátil se k úvahám o vzdělávání. Takže já položím kontrolní otázku, co a jak se změní, je-li studium bez školného (úplně bezplatné není)?

Jedna zmínka o tom je, že při menším množství peněz jich tolik nezbude na totálně zbytečné, až škodlivé součásti, ale ani tím si nejsem jist.

J. Matěna 25.11.2022 9:42

Krásná představa, jak stát prostřednictvím školného podpoří ty pro společnost žádoucí obory, leč krutě mylná. Pokud by na to došlo, ta agresivní "probuzená" skupina už by si zajistila, aby gender studia a podobné pavědy byly zdarma. Zatímco budoucí lékaři či inženýři by platili jako mourovatí. Oni chytří a pracovití lidé většinou nemají buňky na to, jak se prosadit v tlačenici.

Neboť kam pracka státu dosáhne, tam zle.

F. De Winter 25.11.2022 8:17

Na studium vysoké školy má asi tak 10% populace. Pokud je procento absolventů v populaci vyšší, pak to nebude tím, že by se zvýšil podíl chytrých lidí v populaci, neboť ten je dán geneticky a v podstatě se moc nemění, ale tím, že klesly požadavky na studium.

To má za následek, že velká část absolventů po nástupu do zaměstnání dělá práci, na kterou by stačila třeba maturita a možná ani to ne. Takový člověk zjistil, že promarnil několik let něčím, co je mu k ničemu, několik let, kdy mohl vydělávat a věnovat se něčemu užitečnějšímu. Pro něho je to v podstatě ztráta.

Ztráta je to i pro daňové poplatníky, protože to jsou to neefektivně vynaložené peníze.

Jsem v zásadě proti školnému, ale vláda, která zastupuje daňové poplatníky by měla určit obory, které daňovým poplatníkům přinášejí prospěch a ty podporovat. Pokud chce někdo studovat třeba gender studia, tak nechť tak činí za své.

V neposlední řadě různí experti doporučují prodloužení odchodu do důchodu, ale neslyším, že by si povšimli toho, že se jim fláká studiem různých neužitečných věcí obrovské množství mladých, zdravých a práceschopných lidí.

P. Diviš 25.11.2022 9:46

" ale vláda, která zastupuje daňové poplatníky by měla určit obory, které daňovým poplatníkům přinášejí prospěch a ty podporovat"

I vy srandisto ...

Vládu, uvažující přísně racionálně v prospěch občanů, nikdo nezvolí. Jednak to voliči nechtějí, druhak by její členové stejně měli své osobní zájmy.

F. De Winter 25.11.2022 10:11

Souhlas. Taky neočekávám, že by se tak nějaká vláda v dohledné době chtěla chovat.

K. Kubů 25.11.2022 10:15

Já jsem naopak v zásadě pro to, aby školné se platilo úplně všude na vysokých školách. Je to jediný mechanismus jak do těch zatuchlých škamen vnést trochu čerstvého větru reálné ekonomiky. Pokud má stát zájem o to, aby podporoval některé typy studia, může studentům přiznat stipendia k jeho zaplacení podmíněné splněním kvalifikačních zkoušek. Všichni ostatní nechť si seženou prostředky vlastní nebo stipendium od nadace, která daný typ vzdělání podporuje. Pouze tak se může po čase ustanovit nějaká rovnováha mezi náklady na studium a jeho reálnou hodnotou.

R. Polášek 25.11.2022 11:04

Plný souhlas se vším.

Stát potom ještě získá nástroj, jak podporovat setrvání absolventa ve studovaném oboru tím, že takovým lidem umožní splácet půjčku na studium z odpisů svých daní. A tím taky může omezit odliv mozků do zahraničí.

K. Kubů 25.11.2022 15:07

Rozhodně ano. Jestliže stát motivuje svoje občany, aby se postarali o vlastní bydlení tím, že si mohou úroky z hypotéky odečíst od základu daně, může stejnou motivaci uplatnit u investice do vlastního vzdělání. Ale tady už mám obavu ze zneužití k cílenému snižování daní. Přeci jen, jsme v Čechách ;-D

J. Krejčová 25.11.2022 11:46

Výborný nápad, pane Kubů.