Neviditelný pes

VYTÁPĚNÍ: Když se ochladí o 30 stupňů

14.9.2022

Když na Silvestra 1978 zamrzla celá republika, ten tehdejší malér také nespad jen tak z nebe, zrovna jako problémy dnešní nevznikly 24. února. Už od roku 1972 začaly být problémy s dodávkami uhlí a stupňovaly se až do podzimu 1978. Naše dnešní problémy s energií, plynem a ropou nezačaly, jak se snaží dnešní vláda a EU tvrdit, s útokem Ruska na Ukrajinu, to byl jen poslední katalyzátor, tedy urychlovač dějů, jak nás učili v hodinách chemie.

A jak to bylo tenkrát? V noci ze Silvestra 1978 do nového roku 1979 spadla teplota během několik hodin o 30 °C a celá republika zamrzla. Už jsem o tom, co se pak dělo psal, ale různí sklerotičtí pamětníci mi oponovali, že prý to nic nebylo, tak tedy znovu. Na Silvestra 1978 jsme se odpoledne procházeli ještě v košilích a vestičkách, bylo slunečno a na mnoha místech mezi 15 až 20 stupni Celsia. Ráno na Nový rok v Praze naměřili –18,5 °C. My jsme v Krušných horách a dole pod kopci v okolí povrchových hnědouhelných dolů naměřili teploty kolem –30 °C. To mělo za následek, že zamrzlo nejen uhlí a rozvody vody, ale potíže měly i rozvody plynu a dálkové rozvody tepla. Když jsem jel autem z Krušných hor do Prahy, byl jsem na silnici skoro sám, protože většina aut zamrzla. Na autorádiu se dala naladit jen Svobodná Evropa a potichoučku stanice Praha, protože jí omezili výkon. Soudruzi museli vypnout i rušičky. Následně pak omezili vysílání Československé televize jen na krátké večerní pořady. Velká část školek, běžných škol, a i vysokých škol byla nejméně na měsíc zavřena. Jak vyplynulo z dnešní ( 5.9.2002)diskuze na ČT 24, v podstatě pracovníci školství a krajští hejtmani už s „uhelnými prázdninami“ na leden a únor 2023 v podstatě počítají. Byť vláda úředně tvrdí, že má zajištěn plyn a naftu na celou topnou sezonu. Jak praví ono moderní rčení: „ Slibem nezarmoutíš“.

V době mrazů v lednu 1979 zamrzly anebo byly vypínány celé provozy ve fabrikách. Teplárny neměly uhlí. To uhlí, co bylo na haldách, na lodích a ve vagónech, zamrzlo na kost. Fabriky dávaly nucené dovolené. Z čehož se radovali tehdy jen naše ženy s malými dětmi, které se nastěhovaly i s dětmi do chalup, kde se topilo dřívím a nějakými briketami. A zůstali tam měsíc. Situaci dobře vykresluje to, že jedno z dětí ve vesnici dostalo zápal plic a lékaři v ostrovské nemocnici mamince dodali antibiotika a doporučili jí, aby s dítětem odjela nikoliv do Prahy, ale zpět na chalupu, která je na kopci 750 m nad mořem, protože celá republika byla pokryta smogem, smradem ze všeho, co lidé, aby se zahřáli, pálili. Pokud dojde plyn nebo elektřina v této zimě 2022/2023, nemůže to dopadnout jinak. Paneláky jsou sice dnes už většinou izolované, ale nemají žádnou tepelnou setrvačnost. Takže velice rychle prochladnou. Nápady, jak snížit „přetápění“ v bytech, které dnes čtu v tisku a slyším z televize, jsou stejně hloupé, jak byly komunistické návody v letech 76 až 80. Například pokud totiž snížíme teplotu na výstupu ze zdroje tepla, (teplárna, kotelna atd.), systémy se okamžitě tzv. rozhodí. A koncové větve nebudou topit, ale maximálně jen vlažit. Vypínáním oběhových čerpadel na rozvodech teplé užitkové vody (TUV), případně odstavováním čerpadel na nějakou dobu, jak to nedávno nadšeně ukazovali v televizi jako úžasný vynález úspor, společně se snížením teploty zásobnících (TUV) docílíme pouze toho, že některé části rozvodů budou poskytovat pouze v tzv. „odraženou vodu“. A někde teplá voda poteče teprve potom, co uživatel nechá odtéct desítky až stovky litrů z potrubí TUV.

Co se týče rodinných domků, které jsou dnes napojené na plyn, pokud plyn nebude, bude se topit ve všech možných starých kamnech a jiných topidlech a to vším, co lidi seženou. V zimně 1978/79 lidé běžně topili rozřezanými pneumatikami (PET lahve ještě nebyly) anebo jakýmkoliv dřevem, třeba i předtím natřeným barvou. Spaliny ze syntetických barev a laků jsou skutečně chuťovka, za což se vám mohu zaručit, neboť jsem původně vyučen provozním chemikem nátěrových hmot a pak jsem o jejich výrobě i učil. Budou se pálit staré papíry, různé PVC a „igelity“. V té době dokonce v Horních Počernicích pálili v autoservisu na trabanty v kotli části z poškozených laminátových karosérií, takže tam kolem se nedalo prostě dýchat.

A čím budeme přitápět teď? Vynalézavost je bezmezná, však to v zimě uvidíme. K tomu si něco řeknu příště.



zpět na článek