27.11.2022 | Svátek má Xenie


VÝROČÍ: Před 150 lety se narodil Emil Hácha

20.10.2022

Je dobře, že současnost už nenahlíží na osobu protektorátního prezidenta optikou vědomého kolaboranta s nacisty. Tím nebyl v žádném případě. Spíš se ve špatnou chvíli ocitl na špatném místě.

hacha

Emil Dominik Josef Hácha se narodil 12. července 1872 v jihočeských Trhových Svinech. Vystudoval české gymnázium v Českých Budějovicích a později právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Stal se uznávaným a erudovaným právnickým odborníkem a v letech 1925 – 1938 byl prezidentem Nejvyššího správního soudu. Kromě toho se zabýval překladatelstvím a do češtiny přeložil z angličtiny mimo jiných i známý humoristický román spisovatele Jeroma Klapka Jerome Tři muži ve člunu.

Přelomovým rokem se pro Emila Háchu stal rok 1938, zemřela mu manželka Marie, on skončil v čele významné soudní instituce a chystal se do penze. Osud tomu však chtěl jinak a místo poklidného života v důchodu, jej čekala funkce nejvyšší. Národní shromáždění jej 30. listopadu zvolilo prezidentem Republiky československé, respektive toho, co z ní po mnichovské dohodě zbylo. Nazývána bývá také druhá republika. Tato volba bylo naprosto legitimní, nikdo ji nezpochybňoval a blahopřání mu poslal i jeho předchůdce Edvard Beneš.

Pak však přišel rok 1939. Emil Hácha 14. března odcestoval do Berlína na státní návštěvu za Adolfem Hitlerem, Tam byl mnoho hodin vystaven brutálnímu nátlaku nacistických špiček. Hermann Göring mu například vyhrožoval, že by bombardéry Luftwaffe mohly Prahu srovnat se zemí a to on přece nechce. Zlomený Hácha, který dostal infarkt a musela mu být dána posilující srdeční injekce, nakonec podepsal souhlas s obsazením českých zemí německou armádou a zřízením Protektorátu Čechy a Morava. Nutno dodat, že už to bylo v době, kdy se odtrhlo Slovensko a Hácha jako právník počítal s tím, že jeho vynucený souhlas bude v budoucnosti uznán jako neplatný.

Hácha se tak stal prezidentem Protektorátu Čechy a Morava, útvaru, který byl plně závislý na nacistické Německé říši. Jeho působení je samozřejmě z dnešního hlediska problematické, jenomže zkusme se vžít do jeho situace. On ji sám popsal trefně, že je to jako být zavřený s bláznem v jedné místnosti. Snažil se zachránit co mohl, věděl, že předseda protektorátní vlády generál Alois Eliáš je ve styku se zahraničním odbojem v Londýně. Podařilo se mu také dostat z nacistických koncentračních táborů české vysokoškolské studenty, kteří tam byli uvěznění po uzavření českých vysokých škol v listopadu 1939.

Na druhé straně v roce 1942 odsoudil české parašutisty, kteří zabili zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Opakovaně vystupoval proti prezidentu Edvardu Benešovi a čs. zahraniční vládě v Londýně. Jenomže, v roce 1940 ilegální noviny československých komunistů Rudé Právo uveřejnilo článek, že Češi by na Západě neměli bojovat proti dělníkům v německých uniformách. Komunisté tenkrát rovněž agitovali proti vstupu do československých vojenských jednotek ve Velké Británii. Je tedy jejich provinění menší než Emila Háchy? Ten chtěl opakovaně ze svého postu abdikovat, nicméně jeho okolí mu to pokaždé rozmluvilo s tím, že by Němci mohli na jeho místo dosadit někoho daleko horšího, například Emanuela Moravce.

Po osvobození Československa v roce 1945 vydali lékaři zprávu, podle které byl Hácha minimálně od roku 1943 na tom zdravotně tak špatně, že nebyl schopen vnímat své okolí. To však nezabránilo tomu, aby Hácha byl na příkaz komunistického ministra vnitra Václav Noska zatčen 13. května 1945 v lánském zámku a převezen do pankrácké věznice. S tím nesouhlasil ani prezident Beneš, který prohlásil: „To se nemělo stát, měli ho nechat být.“ Podle svědků však Hácha už kvůli špatnému zdraví vůbec nevěděl kde je a co se s ním děje. Dne 27. června pak ve vězení zemřel.

Občané jeho rodných Trhových Svinů na něho vzpomínají v dobrém a tak v roce 1995 odhalili na jeho rodném domě bustu s pamětní deskou. Stejně tak ve vstupní hale českobudějovického Gymnázia Jana Valeriána Jirsíka je Emil Hácha uveden mezi významnými absolventy školy, vedle takových osobností jakými byli historik Josef Šusta a kardinál Miloslav Vlk.