Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Kdyby žil Emanuel Moravec, tleskal by

Radovánky (mlžení) filosofické skončilo a pan Frýbort si zase musí vydělat na své emigrantské živobytí v podmínkách vznikající "zelené" říše národa německého.¨

Dojatě si představuji, jak katolická monarchie Habsburská pečovala o majetek česko-bratrské elity, která nechápala bezpečí a právní řád Habsburků a nechala se vyhnat. Určitě uchovává pietně popel z našich spálených knih....K. H. Borovského pochopitelně poslala do Brixenu pouze na léčení.

Je mi z Vás na blití pane Frýborte! A zároveň je mi Vás líto.

Perfektni clanek, pane Fryborte, perfektni,

jenze by takovych melo byt vice.Bourat vylhane dejiny o slave Cechu, to se melo zacit uz davno. Ale jak vidite, Cechackove by vas nejradeji zamordovali, argumenty sice nemaji, ale kecaji o sto sest a nadavaji. A jak je videt podle nekolika voleb, ani vladnout si neumeji, coz Nemci odhadli uz davno. A jak jiste vite, Cesi delali ostudu uz i na Risske rade, domu si nosili pani poslanci suvenyry: nohy od zidli, pouzite na mlaceni neckych poslancu. Meli imunitu, takze byli udatni. Ted , to je jina, ze by se jich seslo sto tisic a sli na Hrad a vyzvali Zemana, aby sel od valu, to ani napad.

 Jen vice podobnych clanku, dekujeme.

hi hi hi

pravda je ovšem daleko horší,,,,,,autor je k čechům příliš laskavý

Re: hi hi hi

V obavě, aby se tu, hihi, nepřehlédla moje glosa k jejich morálnědiskusnímu příspěvku vo zrádných legionářích zespoda, kopíruji ji (tu glosu) ve vší úctě k autorovi tuto: "Ctěný pane Szewczyku, voni maj´ vždycky recht, dycinky trefějí hřebíček

direktně na hlavičku! Voni sou prostě hlava, před nima v němém úžasu jen

tiše smekám! Tak se mají a poráde tu na NP, prosí jich poníženě, pilně k obecnému poučení přispívají! Tečka."

Tak jsem uklidil

Octavii (ročník 1968) z před baráku do garáže – prapor už nedáváme, je to na rozdíl od dob předlistopadových společensky neúnosné - , zandal jsem i sborníky Cestami odboje a doposlechl několik plukovních pochodů předválečné čsl. armády, které před lety nahrála ÚH ČSLA a které nikdy nevyšly a už nevyjdou a dívám se, jak svátek oslavili na internetu a ke komu se připojit. Asi není ke komu, ale i tak to byl hezký den. Stejně jsou všechny ty úvahy a emoce věc většinou osobní a neobjektivní. To objektivní samotný rozum nepozná. Někdo by mohl říct, že ty názory a emoce lítají někde v povětří a záleží na uspořádání a výbavě každého jedince, s čím nejlépe splývá. A v každé době je to jinak a jak by někdo mohl ještě dodat, v každé době vanou ty nejčerstvější větry. Ano, jsme v dobrých rukou. Nemá příliš smysl reagovat na jemnou demagogii a polopravdy z německé dílny, ostatně z cupování pana Frýborta by diskutující neměl žádné potěšení. Naopak má podivné potěšení z toho, že všichni ti opravdoví muži, jako typ dnes nadobro vymizelí, kteří by jistě řekli něco o hnání svinským krokem a ti o generaci starší by si k tomu vzali i bajonet, že žádný z těch mužů se nedožil dneška.

Lidé za Hitlerem přivábili síly příliš mocné a Německo, tedy germánská krev, je za zenitem. Snad všechny ty hrůzy byly potřeba i k tomu, aby naše země byly po přidání germánské esence ke keltoslovanskému základu ostře odděleny a připraveny  - na co? Směr vývoje zdá se být zřetelný a brzdit jeho sílu a setrvačnost spíše kontraproduktivní. Kde bude dno, kolik lidí se dožije pádu až tam a kolik z nich, ponořených do nejtemnější hmoty, uvidí jiskru kdesi vysoko nad sebou? A přece, jak říkají někteří, kteří dávají naději, bychom se měli na tu chvíli připravit – i když doufat, že by se to pozvednutí do světa o řád vyššího mohlo týkat i nás, je příliš smělé. Píše tady dnes pan Anderle, jak moc dnes vychází dětských knížek. Stačí

pokračování

v knihkupectví některou prolistovat nebo vzít u příbuzných nějakou do ruky, a člověka z toho mrazí. Tady někde je začátek, indoktrinace dětské duše bláboly zkažených místo archetypů starých pohádek, které vlastně ani pohádkami nebyly. V pubertě pak i po ní podivně posunuté myšlení, snad změna paradigmatu, která je ale důsledkem nepřirozeného a nezaslouženého blahobytu. Ale jsou výjimky, a ty stojí za to. Přišli sem už připravení z minulých vtělení a my, kteří máme dost přečteno a málo prožito, se můžeme jen obávat, kolik z toho vyčteného si dokážeme přenést dál. Pavěda říká, že nic. Existují zvláštní souvislosti. To nejkvalitnější z duchovní literatury vyšlo u nás začátkem devadesátých let, včetně děl dosud samizdatových i překladů. A jako ten pochod mladoboleslavského šestatřicátého pluku to už nikdy nevyjde. Nikdy, tak jako díla antická. V dnešní době postupného zániku antikvariátů našel jsem náhodou jeden nový pod Synkáčem. Dva mladíci shromažďují pozůstalosti, z nich prý 95% jde do kontejneru, zbytek, horory, kuchařky a Viewegha dávají na aukro (omlouvám se za uvádění asi nesrozumitelných českých reálií). Takřka celá antická knihovna plus mnoho od Leichtnera bylo připraveno do kontejneru. V okresním městě s kdysi slavným učitelským ústavem mají z pavědy jen nejhorší škváry s tantrajógou nebo otevíráním čaker, z nepochopeného křesťanství duní hloupost a naivita..

V oblasti západní civilisace vždy bylo něco, k čemu se mohl upnout ten, kdo cítil potřebu nějak se povznést. Ty kostelíky v každé vesničce o něčem vypovídají a každý měl během věků jistě dost příležitostí zvolit si, s čím bude souznět. Dnes jako by ta záplava duchovní literatury dávala poslední a velkou šanci se připojit k jedné ze dvou větví vývoje. Příští generace už ji mít nebude. Stará předpověď říká, že přijde čas, kdy chrám bude nosit každý ve svém srdci. Dnes ho ještě můžeme vystavět.

Jdu se oběsit

Po přečtení článku na mne padl takový pocit viny, jak Češi udělali všechno špatně, že kradláctví bylo zakomponováno do našeho národního charakteru už po založení ČSR, že se strašně stydím za to, že jsem příslušnicí tohoto národa, za nějž seděl otec v německém kriminále a byl persekvován komunisty. \\\\\\neměla jsem se vůbec narodit. Z článku mám strašnou depku. Bylo něco positivního v tomto státě, v této zemi? Taději nemyslet. Jdu pro špagát - jen ještě hodím šavli nad zvratky autora článku.

Je fakt

že občané, kteří jsou schopni diskutovat, zda bránit vlast nebo ne, si koledují o malér. Když už je TOTO téma k diskuzi, pak dochází k relativizaci i ostatních pojmů, které musí být v normální zemi absolutní, axiomální.

Co ale za rozbor nejspíše stojí, je věta ze zde v diskuzi uvedené stránky http://www.ceskoslovenskaarmadavroce1938.estranky.... :

"Svými dosud přijatelnými výkony představoval letoun B-534 pro německé letectvo soupeře, které nebylo možno podceňovat." Já například jsem si doposud myslel, že tento (jinak roztomilý) dvouplošník, jako páteř stíhacího letectva, si zaslouží jiné hodnocení, než: "Avia byla schopna vyrobit i dolnoplošník se zatahovacím podvozkem, ale co naplat! Příslušným lidem na ministerstvu obrany se prostě líbily dvouplošníky!". To přece není normální. Nebo ano??

Pro pana Frýborta!

Vážený pane Frýborte, píšu vám z Kanady a chci Vás požádat, zda bychom nemohli přetisknout Váš článek v našem místním krajanském časopisu? Vydáváme čtvrtletně zdarma s výtiskem 200 kusů.

Budte tak laskavý a odpovězte zde na diskuzi.

Děkují Vilém Kun.

Pane Frýborte,

stačilo napsat "Nemám rád rodnou hroudu odedávna a napořád" a nemusel jste se namáhat s předlouhým článkem.

Re: Pane Frýborte,

Paní (asi soudružka- lepší) Sedláčková,

KDE SE PAN FRÝBORT DOPUSTIL HISTORICKÉ NEPRAVDY ???

Nikde!  Jen paní Švéjková (Sedláčková) neumí číst!

hlava státu

Pan Frýbort na Hrad!

Re: hlava státu

proc? Chcete tam na Hrad nekoho kdo by skoncoval s tim hroznym Ceskem? A vlezl do zadele Nemcum, kteri o to ani nestoji a na nekoho takoveho by i oni koukali s opovrzenim.

Díky pane

napsal jste to moc pěkně! VGěřím do posledního slova.