Tak jsme s bratrem a ženami pokračovali v tradici prodloužených víkendů v blízkých lokalitách. Proto přišla na řadu polská Vratislav. Za nejstarší psaný doklad o Vratislavi se považuje zmínka o Wortizlava civitate a Iohannem Wrotizlaensem v kronice Dětmara z Merseburku sepsané mezi lety 1012 až 1018. Německý název Breslau nebo i Brassel je odvozen od slovanského názvu. Po poslední válce připadlo město Polsku a tak se jmenuje Wroclaw. Je největším ztraceným městem, které dlouhodobě patřilo pod vládu českého krále. Definitivně ho prohrála Marie Terezie ve válce s Pruskem. Staré mýty dokonce přisoudily její založení Přemyslovcům.

Ale ať to bylo jakkoliv, Vratislav rozhodně stojí za návštěvu. Většinu pamětihodností máte opět pěkně soustředěnou v historickém centru. Podobně jako v Krakově mají zde převeliké náměstí Rynek, který obsahuje řadu krásných a historických staveb, včetně radnice. Plní i funkci našeho Václaváku. Jedna návštěva rozhodně nestačí. Jsou zde i muzea, kavárny a snad jen poněkud futuristická fontána neladí s vlídností historických budov. Korzují zde Poláci i turisté a neustále cvakají spouště fotoaparátů. V centru je i řada kostelů, jak jinak, když jsme v katolickém Polsku. Většinou jsou pozdnější, či po válce obnovené a tak příznivci zdobného baroka často ostrouhají. Ale s bohem se tam jistě domluvíte.

Na severu je centrum lemováno řekou Odrou, která zde vytváří řadu malých půvabných ostrůvků upravených jako parky. Na ostrovy shlíží i budovy starobylé univerzity a za návštěvu rozhodně stojí i její bohatě zdobená aula, připomínající knihovnu strahovského kláštera. Snad nejvíc se nám líbil Ostrov Turski, což ovšem není ostrov, ale část k ostrovům přiléhající. Jsou tam kostely, výhledy a muzicírovala tam i polská dívka s houslemi.

Vratislav je vlídná i k penzistům a tak jsme opět měli MHD zdarma. Využili jsme ji při návštěvě kouzelné Japonské zahrady v blízkosti Haly století, postavené ještě za Němců v letech 1912–1913. Obdobně se nám líbila i rozsáhlá botanická zahrada navazující na Ostrov Turski. Oáza klidu a i teď plná květů.

Městská tržnice nabízí, co hrdlo ráčí od ovoce, uzenin, sýrů, hub až po krásné květy. Pojedli jsme zde pochopitelně i oblíbený žurek s vejcem a klobáskou bratru za 15 zl. Byl výborný a v restauraci bývá mnohem dražší. Na závěr pobytu jsme si dali v restauraci Setka výborná žebírka s oblohou.

Jinak jsme bydleli v blokovém, dobře vybaveném apartmánu s podzemními garážemi asi 4 stanice od centra. Doporučuji se do Vratislavi rozhodně podívat. Cesta tam vede po dálnicích, protože Poláci z dotací EU nestavěli rozhledny a cyklostezky, ale dopravní infrastrukturu.

Tak co, zkusíte to také?