V naší zemi vedle sebe mírumilovně žijí tři hlavní národy a několik menších. Mezi ty hlavní a historicky dané samozřejmě patří Češi, Moravané a Slezané, Němce jsme bohužel za Beneše donutili, aby se od nás po válce vystěhovali. Objevují se různé názory na obsah našeho národního zájmu, nicméně o jaký zájem kterého národa se vlastně jedná? Pokud se bavíme o multinárodním státu typu ČR a o společných zájmech jednotlivých národů, které tento státní celek tvoří, je podle mne lépe hovořit o společném nadnárodním zájmu, nikoli o zájmu národním, pokud tedy není explicitně jasné, který ze třech národů v ČR máme na mysli.

A jaký je tedy ten náš společný nadnárodní zájem? Dokáže ho někdo nějak obecně definovat způsobem, který by byl přijat většinou občanů ČR? Po těchto otázkách přichází na řadu otázky další a další. Umíme si Moravané, Slezané a Češi v našem nadnárodním státním celku efektivně vládnout a dokážeme úspěšně prosazovat náš společný nadnárodní zájem, nebo neumíme a bylo by mnohem lepší, abychom to vložili do rukou někomu povolanějšímu a stali se součástí nějakého většího nadnárodního celku, jakým by v budoucnosti mohla být třeba evropská federace? Nebo-li, lépe řečeno, není naším hlavním společným nadnárodním zájmem vznik oné evropské federace? Dle mého názoru zcela určitě je. Jedná se podle mne o nezbytný evoluční krok.

Z výše popsaného vyplývá další otázka o tom, jestli je míra efektivnosti nadnárodního státního celku závislá na jeho velikosti. Celkem logicky by se dalo usuzovat, že v menším multinárodním státu typu ČR mají občané blíže k možnosti kontroly a případného odvolání demokraticky zvolených politiků než v nadnárodních státech velkých, jako jsou třeba ruská, nebo americká federace. Jak je ale pak možné, že si v ČR ani neumíme postavit kus dálnice a podobné podivnosti? Je tedy opravdu rostoucí efektivita státu nutně závislá na jeho klesající velikosti, jak by se dalo logicky předpokládat? Nejsem o tom přesvědčen.

K zefektivnění vládnutí by měla sloužit legislativní činnost občany volených poslanců ve Sněmovně. Jejich náplní práce je i to, aby dokázali vytvořit příznivé právní prostředí, které by umožnilo realizaci velkých stavebních projektů, jako jsou třeba ty dálnice. Vzhledem k tomu, že to naši poslanci již desítky let neumí, pracují špatně a kdejaká parta aktivistů pak dokáže vůli státu úspěšně a takřka donekonečna sabotovat, mně z toho všeho vychází, že si my, Moravané, Slezané a Češi efektivně vládnout nedokážeme. Nutně se pak musím vrátit k závěru, který jsem napsal v úvodu. Vznik evropské federace je náš hlavní nadnárodní zájem.

Vzhledem k tomu všemu nemohu říct, že by se jednalo o chybu nějakého konkrétního politika, nebo Klausovy, Zemanovy Špidlovy, Babišovy a Fialovy vlády, či vlády našich ostatních porevolučních premiérů, ale spíše o chybu celého dlouhodobého systému vládnutí, o chybu systémovou. Není také vyloučené, že velkou roli hraje dlouhodobě nehybné rozložení politicko-ideologických sil mezi našimi občany a z něho plynoucí dlouhodobě trvající neefektivita našeho společného vládnutí.

Naštěstí se stupeň efektivity prosazování našich nadnárodních zájmů nedá měřit jen na tom, jestli se dá u nás stavět, nebo nedá, ale jedná se o kategorii mnohem komplexnější. Obecně a globálně je tedy možné říct, že si vládnout přece jen jaksi umíme a není to zase tak špatné. Lidé mají práci, střechu nad hlavou a velmi slušné sociální zabezpečení západo-evropského EU typu, zbydou jim dokonce peníze na dovolenou často i u moře a na dárky pod vánoční stromeček. Co více si přát… Snad jedině tu evropskou federaci.

Po několika měsíční pauze jsem se vrátil k hudbě. No a tady máte novou kelťárnu o tom, jak jsou v Cannes banány, v Paříži smrdí metro, v Alsasku je to lepší a o Odinovi a druidech, kteří ze mne mají jen srandu:

https://marakweb.wordpress.com/