VIZE: Babišova brutální drahota
Tak jako po dni plném slunce, zpěvu a štěbetání hovádek božích všelijakých temná noc krajinu do svého hávu neprodyšně sevře, tak jako po světelné části roku nastoupí svátkem Samhainu jeho ponurá tvář mrazivá, tak také Babišova brutální drahota sice nejdříve krůčky drobnými neslyšně a nepozorovaně přicupitala, aby se coby ničivá pandemie po zemi celičké rozšířila, dnes však již zákonitě a nezastavitelně do našich životů sveřepě vstoupila, všechny překážky bezohledně rozbíjejíc.
Zvolna to začalo benzínem a naftou na stanicích benzínových, no a přes bůček i chléb až k pivu a bramborám své nenasytné pařáty finanční nesmlouvavá drahota po celé zemi roztahovati počne. Až k bramborám, pravím pevně a nebojácně, jářku, nebo co. Bída! Snad skvělý Tomio Okamura neochvějně stále jako před volbami na stráži stojí s jeho zemědělskými trhy a farmářským zbožím skoro zadarmo, snad nebyla to jen komedie pro voliče bezduché, aby do Sněmovny ke korytu mohl s kumpány svými dostati se a v obřím BMW s majáčkem zadnici svou voziti radostně a bez zábran směl, snad spasí zubožený národ z chudoby, která se na něj zuřivě ze všech stran řítí, sláva mu, kostelecká uzenina a tak.
Hurá!
Brutální Babišova drahota jako lepkavá síť pavoučí neprodyšně svírá naše bezbranné obyvatelstvo, mé spoluobčany nebohé, dědečky a babičky roztřesené, osamělé maminky plné zoufalství a beznaděje s dětmi, jimž žebírka z kůže hlady vystupují. Začíná to benzínem a skončí bramborem a chlebem, prorocky coby delfská Sibyla bájná nad kouřícím kotlíkem roztřeseným hlasem volám.
Pomóc!
Kde se stala chyba? Proč země má a spoluobčané drazí musí opět v mukách bolestných bez konce trpěti? Z jakého důvodu prozřetelnost Boží trestá ovečky své bezbranné klimatickou tísní sveřepou a nyní Babišovou drahotou, bídou a hladem ukrutným? Odpovědi stále nenalézám a s Jezulátkem v kapse před krucifixem na kolenou s hlady kručícím žaludkem bezmocně na kamenné dlažbě klečím slova útěchy úpěnlivě drmole: „Svatý Petře Fialo, spasiteli milosrdný, vrať se Oi!, na věky věkův a nikdy jinak, nebo tak cosi, ufffff.“
EU First!
Starý, ale stále aktuální flák:

