Sice se tu široké veřejnosti názorně ukazuje (mimo jiné), že komiks je skvělým nosným médiem pro ten nejrozmanitější obsah, jaký si jen našinec dokáže představit, rozhodně bych však přivítal, kdyby se široké společenské diskusi podrobovala spíše taková díla, jaká tvoří třeba Lewis Trondheim nebo Max Anderson.
Připadá mi neuvěřitelné, že by si zkušený politik neuvědomil, že nabubřelými prohlášeními o ochraně své osobnosti teprve rozdmýchá pořádnou vlnu zájmu o „dílko“, které toho rozhodně není hodno, zvláště, máme-li okurkovou... Vždyť není první ani poslední veřejně známější osobou, kterou něco takového potkalo. S grafickými programy dokáže dneska pracovat kdekdo, včetně nevybouřených puberťáků, a na internetu to podle toho taky vypadá. Kdyby lidé jako Spears, Beckham nebo Bush měli hnát k soudu každou svoji hanlivou karikaturu, to by se užalovali. A že si museli „vychutnat“ i nesrovnatelně drsnější zacházení.
Jakkoliv s oběma nechtěnými protagonisty hanobícího fotokomiksu lidsky soucítím, pevně věřím, že v případné policejní nebo dokonce soudní kauze, kterou z toho pravděpodobně hodlají udělat, neuspějí. Mohlo by to totiž znamenat krajně nežádoucí precedens pro českou lidovou tvořivost, a to i v případech mnohem méně vulgárních a nactiutrhačných. Ostatně pokud nepopulární politik časem významně vylepší svůj mediální obraz, třeba se jednou ze strany tvořivých anonymů dočká i přívětivější odezvy.
Konec konců jde o koláž a všichni víme, že těla, na která autor namontoval hlavy Kuchařové a Richtera, patří úplně jiným lidem. Co by za to paní Jiřina dala...
Převzato z Vhrstiho blogu