Jako dárek ke kulatinám jsem dostal od bratra výlet do lázní Velké Losiny a bylo to velmi příjemné a inspirující. Jeli jsme s manželkami na tři dny. Velké Losiny jsou větší vesnicí v podhůří Hrubého Jeseníku. Leží v Hanušovické vrchovině v údolí říčky Losinky, asi 9 km severovýchodně od Šumperka a mají cca 2500 obyvatel.

Jejich lázně patří mezi nejstarší lázně na Moravě. První zmínka o lázních pochází už z roku 1562. V této době dal údajně majitel panství Jan mladší ze Žerotína postavit vedle již existující dřevěné lázeňské budovy nový dům k ubytování hostů. Lázně se zaměřují převážně na léčbu pohybového ústrojí, neurologických nemocí, kožních nemocí, oběhového ústrojí a nemocí onkologických.

Nás uchvátil především veřejný areál termálních lázní Therme Losiny, který může směle konkurovat obdobným areálům ve známých lázeňských centrech. Teplota vody je 36–37 °C a odpovídá hloubce jejího tvoření kolem 1000 m. Jedná se o vodu zcela přírodní, prostou, léčivou, minerální, uhličito-sodného typu a mírně radioaktivní. Typický charakter léčivé vody dává losinské vodě také vyšší teplota a zvýšený obsah sirovodíku. Ten ale v bazénech neobtěžuje. Jen z minerálního pramene Karel ho cítíte. Je zde řada bazénů, vířivek, masážních proudů. Můžete se nechat unášet kruhovou řekou. Nám se líbila možnost proplavat do menšího vnějšího bazénu a dýchat zde svěží podhorský vzduch. Dvě a půl hodiny v příjemně teplé vodě uběhnou jako nic.

Do Losin jsme přijeli v předvečer Velikonoc, a tak nás vítaly slavnostně vyzdobené. Těch zajíčků všech velikostí a z většiny stromů visela vajíčka na pestrých pentlích. Areál lázeňských domů je zasazen do vzrostlého parku. Zde je také pomník připomínající jednu krutou historickou událost. V roce 1678 povolala poručnice Žerotínských synů, hraběnka Galle, do Losin inkvizitora Jindřicha Bobliga z Edelstadtu; tím začaly smutně proslulé čarodějnické procesy, které si na losinském panství vyžádaly 56 obětí. Zastaveny byly až Janem Jáchymem ze Žerotína poté, co v roce 1689 dosáhl plnoletosti. O těchto událostech pojednává román Václava Kaplického „Kladivo na čarodějnice“ a i stejnojmenný film Otakara Vávry.

Příjemná je procházka podél říčky Losinky. Vesnické domy a dvorky, v říčce se cachtají kachny a na jejich březích kvetou trsy žlutých narcisek. Všude ospalý klídek, který dokumentuje i kočka na vstupním sloupku vyhřívající se na jarním slunci. Podél Losinky dojdete až k zámku s areálem a parkem. Postavil ho významný moravský rod pánů ze Žerotína. Pozdně renesanční stavba ze závěru 16. století nahradila zchátralou tvrz. Upoutá vás renesanční psaníčkové sgrafito, v dolní části se zoomorfními motivy.

V blízkosti zámku se nachází i známá pralinkárna Velkolosinské pralinky. Těch tvarů a příchutí bonbónů, a i exkluzivní cukrářské kousky. Oči přecházejí a člověk mimoděk polyká. Samozřejmě si je nechají i zaplatit. Je zde i pivovar s pochmurným názvem Zlosyn, ale zda to má vliv i na kvalitu piva jsme neposoudili.

Je tu ještě jedna pamětihodnost, kterou byste rozhodně neměli minout. Je to ruční papírna Velké Losiny. Vyrábějí zde původní technologií ruční papíry jako jediní u nás a snad i v celé Evropě. Vidíte, jak se papír na sítech vytváří, suší, klíží a hladí. Používá se na diplomy a jako příloha k vyznamenáním. Vybudovat ji dal Jan mladší ze Žerotína v místech, kde dříve stával mlýn na obilí. Stalo se tak někdy mezi roky 1591 a 1596. Rok 1596 prokazatelně dokládá její nejstarší známá průsvitka. Součástí je i muzeum, kde se seznámíte s její historií.

Výlet se vydařil a Velké Losiny mohu vřele doporučit. Jsou tak akorát, neunaví, ale poučí a pobaví. Můžete je také zkusit.