Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Máme šanci nad covidem-19 vyzrát?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
A. Šír 18.3.2021 18:08Článek je jaksi mimo mísu. Co je na nemoci COVID-19 nepříjemné a nebezpečné, není ani tak onemocnění způsobené virem samotným - to je skutečně "chřipečka", (i když tenhle termín je nesmyslný, kdo to vymyslel, neb chřipka může také pořádně člověka skolit), prostě respirační onemocnění. Na COVID-19 se však umírá v důsledku rozvoje přehnané imunitní reakce! tzv. cytokinové bouře. Takže je velká otázka, zda se tak úporně soustředit na to, jak "vyzrát na virus" (někteří ší***ci mluví o eradikaci), nebo na potlačení přehnané autoimunitní reakce. A to jsou ty slibné monoklonální protilátky - bamlinivimab a ten druhý od e, a pak ještě jeden. |
|
P. Rada 17.3.2021 7:24Detail v nepřesnsti/chybnosti formulace: ..."Viry samostatně nemohou existovat" .... Takto to ale není. Viry, bakterie... mohou samostatně existovat velmi dlouho i vzhledem k délce života člověka - viry se jen nemohou sami o sobě množit. Takováto sebejistě uvedená nepřesnost v obecně symbiotickém pojetí života ale napovídá, že se autor podobně významě může pomíjením okolností mýlit i v odpovědi na hlavní téma (máme šanci vyzrát?). Příznačně zde spekuluje jen na bási spekter léčiv, dříve vakcín... - aniž ale kdy uvažuje ve spektru od vnitřních nevědomých imunitních aspektů, přes ty osobní charakterové ... až po důsledky populační četnosti a tedy obecně kulturní. Mám totiž za to, že lidé sice mohou na covid "vyzrát" ale vedle pomoci spektra medikamentů jen tím, že "vyzrají" sami. Tedy, že se začnou chovat už jako jiný adekvátně "vyzrálejší" druh. Nikoliv tedy jen ten, který svou existenci urputně konzervativně opírá o vnější berličky léků... ale je už schopen prokázat další dostatečně významné prvky biologicko-společenského chování. |
|
|
V. Němec 17.3.2021 7:05Otázka je, zda máme šanci nad přírodou zvítězit. |
|
|
P. Rada 17.3.2021 7:31Povah vítězství života vždy tkvěla v rovnováze využití jak specializačních možností druhu tak se zároven v přírodním prostředí chovat důsledně symbioticky. |
|
D. Polanský 16.3.2021 9:11Spíš nemáme, ale musíme věřit, že jeho životnost je max. dva či tři roky. |
|
|
R. Langer 16.3.2021 9:58Asi tak. Otázkou je, jak a čím ty příští tři roky strávíme... |
|
|
Š. Hašek 16.3.2021 14:01Každý (staro)lékař a matematik (oba nepolitici) ví, že závislost mezi mutujícím virem, mrtvými, nemocnými, .... a opatřeními současné, blahobytné, vystrašené, hodnotové, nesmrtelné, pilulkypojídající společnosti, že ta závislost je značně jiná!!! Už na to zjištění byl rok. Dlouhý rok. Je úplně jiná, než ta současná politická závislost! Nebudu jmenovat Blatného! Již dnes je jasné, že na něho budou za půl roku všichni plivat! I ti, pro které je dnes symbolem celostátního zdravotního blaha. Pro mě není, já ho zatracuji již dnes. |
|
|
V. Kopta 16.3.2021 8:15nevím jestli tenhle článek patří do rubriky "věda" |
|
|
H. Paculová 16.3.2021 9:42Možná toho nevíte víc. Třeba mně osobně stačí, že to ví redaktor tohoto periodika. |
|
|
P. Rada 17.3.2021 7:34Odkdy je osobní postoj vhodným měřítkem vědeckosti? |
|
K. Wágner 16.3.2021 6:31Výzkumný tým vedený Peterem Palesem z lékařské fakulty Icahn School of Medicine at Mount Sinai v USA pracuje na vakcíně proti koronaviru, která může být podávána nosem, přičemž by měla stát pouhý jeden dolar. První klinické studie byly nedávno zahájeny v jihovýchodní Asii a Latinské Americe, konkrétně v Thajsku, Vietnamu, Brazílii, Mexiku, ale také v New Yorku. Jedná se o tzv. vektorovou vakcínu, při níž se části genomu viru SARS-CoV-2 přivedou do těla prostřednictvím jiného viru. Palese a kolegové používají newcastleský virus, který způsobuje hlavně atypickou ptačí chřipku u kuřat a není nebezpečný pro člověka. „Náš preparát by měl mít mnohem nižší cenu než dolar“, uvedlPales. „Může být také podáván nosem. To zvyšuje pravděpodobnost prevence přenosu viru, protože imunita se tvoří v horních dýchacích cestách a díky tomu je účinná látka zajímavá pro podávání dětem“, podotkl k tomu. |
|
|
J. Kulheim 16.3.2021 8:35Velmi dobrý článek, pane Wagnere. V prevenci vzniku onemocnění infekční bronchitidy u drůbeže je aplikace oslabeného viru na sliznice horních cest dýchacích používána mnoho let. Jedná se o tzv. slizniční imunitu. Cílem je zabránit průniku divokého viru do dolních cest dýchacích. S koronaviry u drůbeže se potýkají veterináři asi 100 let. Není to nic nového. Stačí si o tom něco přečíst. |
|
|
Z. Lapil 16.3.2021 10:38Čistě technicky - to zavřu slípky do klece a stříknu jim tam nějaký sprej? |
|
|
J. Kulheim 16.3.2021 15:19Vakcinace se v současnosti dělá už v líhni po vylíhnutí kuřat. Kuřata v přepravce projdou uzavřeným prostorem, kde se na ně automaticky stříká hrubý sprej. Ten se dostane na sliznici horních cest dýchacích a sliznici oční. Oslabený virus obsadí receptory na horních cestách dýchacích a tím zabrání uchycení a pomnožení divokého viru. U člověka by bylo možné požít sprej podobným způsobem jako je sprej do nosu nebo ve formě kapek do nosu. |
|
|
H. Paculová 16.3.2021 6:14V případě chřipky máte pravdu. Ta tu byla, je a bude. Přes všechny pokroky medicíny i vědy tu chřipka bude nejspíš na furt. |
|
|
R. Langer 16.3.2021 5:30Shrňme to do jedné věty. Na chřipku prostě vyzrát nejde. |
|
|
H. Paculová 16.3.2021 6:19Chřipkových virů je hafo. Ten SARS-CoV-2 je jeden. A jak říkával koktavý Radkin v besídkách Ivana Mládka: No a vo, vo, vo tom to je... |
|
|
R. Langer 16.3.2021 6:24No právě. |
|
|
Z. Lapil 16.3.2021 8:20Nemáte pravdu. "Klasický" chřipkový virus i virus covidový jsou koronaviry, takže mutují jako vzteklí. Problém s očkováním je tedy u obou dlouhodobě stejný: funguje dočasně a je třeba se trefit do příští sezónní mutace. |
|
|
J. Kulheim 16.3.2021 8:40Koronaviry jsou poměrně specializované na jeden druh hostitele. Například koronavirus , který způsobuje závažné zdravotní problémy u slepic, není infekční pro krůty. |
|
|
H. Paculová 16.3.2021 9:59Pane Lapile, koronaviry byly popsány již v 60. letech a patří mezi zoonotické infekce, vyvolávají infekce dýchacího a trávicího ústrojí lidí a zvířat (ptáci, savci). Většina známých koronavirů cirkuluje mezi zvířaty. U lidí se vyskytuje dosud 7 známých koronavirů, které způsobují onemocnění lidí. U člověka se běžně vyskytující betacoronaviry HCoV-OC43 a HCoV-HKU1 a Alphacoronavirus HCoV-229E, které vyvolávají běžná onemocnění dýchacích cest, ale u malých dětí a starých osob mohou být původci závažných onemocnění dolních cest dýchacích. Alphacoronavirus HCoV-NL 63 je považován za původce život ohrožujících onemocnění u malých dětí (pseudokrup a bronchiolitida). Od roku 2002 byly objeveny dva koronaviry původně způsobující onemocnění zvířat, které byly přeneseny na člověka: SARS-CoV (2002; Betacoronavirus-Sarbecovirus) a MERS-CoV (2012; Betacoronavirus-Merbecovirus). V roce 2012 byl Saudské Arábii objeven MERS-CoV vyvolávající onemocnění Middle East Respiratory Syndrome. Nový coronavirus 2019-nCoV, který byl objeven ve Wu-chanu, má blízký vztah k SARS-CoV, geneticky patří k rodu Betacoronavirus, podrodu Sarbecovirus. Můžete nám prozradit, kde se mezi nimi skrývají ty "koronaviry chřipkové"? |
|
|
Z. Lapil 16.3.2021 10:35Přiznávám, že informace lapu ze vzduchu a snažím se je prověřovat skrze rozum a pozůstatky středoškolské biologie. Takže se ke mně doneslo, že skrze "čtení DNA" je relativně nově překopaná veškerá systematická biologie. Takže jsem četl třeba článek tvrdící, že - na rozdíl od tvrzení jiného článku - chřipkové viry opravdu existují. Pochopil jsem z toho, že se jedná o jakési "jiné" třídění, snad historické. Též mi bylo - opakovaně a poctivými zdroji - potvrzeno, že !chřipkový virus je "aktuálnímu" viru podobný. Z toho usuzuju, nevím jestli samostatně nebo jsem si to někde přečetl, že i chřipkový virus existuje a je to (nějaký) koronavirus. Z podobných zdrojů se domnívám vědět, že oba - chřipkový i koronavirus, jsou RNA viry, tedy náchylnější k mutacím než viry DNA (že prej RNA má jedno vlákno a nedokáže tak sama sebe kontrolovat na rozdíl od dvouvlákonové DNA). Z čehož mi vychází, že poctivě(!) děkuju za výklad, ale mám za to, že nemusím korigovat svoji představu "oba viry jsou náchylné k mutacím, a proto bude léčba a vakcinace podobně problematická". Tedy že jedna vakcína neochrání navždy ani jednoho člověka (to mi připomíná - kdy já byl naposled na protitetanovce?) a už vůbec není nikde psáno, že táž vakcína bude fungovat i za rok. |
|
|
K. Wágner 16.3.2021 10:52Nic ve zlém, ale o tom, že původcem chřipky (influenza) jsou chřipkové viry patřící do čeledi Orthomyxoviridae, které se řadí do tří samostatných rodů influenza A, influenza B a influenza C, se psalo už v kdejakých novinách. Ale spíše než informace lapat ze vzduchu, bude dobré se více věnovat čtení alespoň těch časopisů, které se věnují popularizaci vědy. |
|
|
Z. Lapil 16.3.2021 11:26Já jsem spíš přes techniku, tohle jen taková bokovka, abych se nenechal nachytat na evidentní nesmysly tipu čipování. Jen cvičně jsem jukl, co mi Google nabídne o orthomyxoviridae, a musím říct, že na obrázcích vidím úplně stejné ďubky jako na covidovém koronaviru. Dobrá, tak podobně vypadající |
|
|
L. Machala 16.3.2021 12:07Budete se divit, ale ani na pohled se tyhle chřipkové viry a koronaviry moc nepodobají a co se týče jejich genetiky, tak tam už toho společného mají opravdu velmi málo. |
|
|
Z. Lapil 16.3.2021 12:16Znám koronavirový obrázek z televize a viděl jsem chřipkový obrázek na wiki. Oba jsou kulaté a oba mají jakési čučky. Tomu JÁ říkám podobnost |
|
|
P. Nemec 16.3.2021 12:37Soudný člověk by tuto debatu ukončil v 10:35 poděkováním za poučení a dál by svoji hloupost nerozmazával. |
|
|
A. Šír 18.3.2021 18:18Člověče, co tu blbnete. Chřipkový virus nemá s koronaviry nic společného. Je to myxovirus, z čeledi Orthomyxoviridae. SARS-CoV-2 a ty předchozí jsou z čeledi Coronaviridae. |
|
|
K. Wágner 16.3.2021 9:28Především výrazně zaostáváme v sekvenování mutací viru. Zatímco ve Velké Británii sekvenují 70 procent testů, u nás bychom se podle prorektora Univerzity Karlovy Jana Konvalinky rádi dostali na 5 procent, od začátku roku se ale podařilo analyzovat jen asi 500 testů. Hrozí proto, že včas neodhalíme nové a nebezpečnější mutace. A jak biochemik Jan Konvalinka říká : „Už teď se nám v německých médiích přezdívá Mutationsgebiet – jsme oblast mutací. Víme, že tu máme britskou a také jihoafrickou mutaci, tuším 16 nebo 20 případů, z nichž některé pochází ze Zanzibaru, ale u jiných nevíme. Je nebezpečí, že se už šíří komunitně, a to bychom potřebovali pečlivě sledovat,“ zdůrazňuje. „Jsme strašně pomalu za vývojem. Ještě teď hledáme prostředky, jak to těm lidem zaplatit, aby mohli kupovat reagencie a přístroje. V situaci, kdy nás lockdown stojí miliardy denně, tak se obtížně hledá několik milionů na sekvenování mutací. Považuji to za selhání, ale děláme vše pro to, aby se to zlepšilo,“ uzavírá vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. |
|
|
R. Langer 16.3.2021 11:25Hm, a když tomu budeme laicky říkat chřipka, bude to na něco mít vliv? |
