Tak jsem musel napsat poníženou supliku, protože jsem se nevhodně vyjádřil o mladém a velmi snaživém kolegovi, že je idiot. Vím, že se to nemá, ale ujel jsem. To se stane každému.

Byl den blbec a já lítal z mašiny na mašinu. Když jsem si uvařil kafe, volali, že má Lufthansa problém, že jí teče olej z motorů. Nechal jsem kafe kafem a vyrazil. Obešel jsem oba motory a beton pod nimi byl suchý. A to již ke mně spěchal mladý kolega, který je zaměstnán jako Ram agent, čili organizuje odbavení letadla na ploše letiště.

„Teče jim v přední bagáži olej, musíš s tím něco udělat!“ V přední bagáži, proboha z čeho by tam tekl? Tam je maximálně vedení hydraulické kapaliny, kterou se otevírají dveře nákladového prostoru. Nu, podívám se. Vlezl jsem tam a u kolejnice, po které se pohybují kontejnery s nákladem byla skutečně loužička oleje. Protože tam žádné olejové potrubí široko daleko není a ovládání kontejnerů je elektrické a jak známo z elektriky nic neteče, muselo to vytéct z nějakého kufru. Syntetické oleje páchnou a jelikož tento lehce voněl po olivách, bylo jasno. Olej si někdo vezl z dovolené v Egyptě, nakladači láhev či plechovku rozbili a olej vytekl ven. Utřel jsem to a řekl jsem tomu hochovi, že to je jedlý olej, který tam někomu vytekl, že mohou dál nakládat. Jenomže: chlapci se pod vlastní důležitostí podlamovala kolena, a tak to šel konzultovat s kapitánem letadla.

I byl jsem zavolán k letadlu podruhé: „Musíš demontovat podlahu, jestli to tam nenateklo, aby to tam nic nezkratovalo!“ „Prosím?“ Nevěřícně jsem kroutil hlavou. Kluk kolem dvaceti, mně bude říkat, co mám dělat? Po čtyřiceti letech na letišti? „Pod tou podlahou nic není a je tam spousta šroubů, to budu dělat hodně dlouho.“ „Já ti říkám, že tu podlahu musíš odmontovat, prokonzultoval jsem to s kapitánem a shodli jsme se na tom.“

No a tady jsem nevydržel a řekl jsem mu, že je idiot, proč to nekonzultuje napřed se mnou. Nechal jsem vztek mávat svým majestátem. Naštěstí přišel druhý pilot a vlezli jsme si do nákladového prostoru, který mezitím celý nakladači vyložili. Ukázal jsem mu loužičku od oleje, kterou jsem neutřel a dal jsem mu i čichnout, že to je jedlý olej. Požádal jsem ho, aby zavolal do Frankfurtu a prokonzultoval to s jejich techniky.

Pilot, když viděl množství šroubů, pochopil, že bude jednodušší, jsem-li si jistý, že se nejedná o nic žíravého a o nic nebezpečného, vzít vzorek a dát to na rozbor ve Frankfurtu.

*******
SETKÁNÍ S JANEM ČECHEM
aneb Povídání nejen o letadlech
Po velmi úspěšné knize Droga zvaná letadla vychází pokračování příběhů z leteckého prostředí autora Jana Čecha. S knihou Nazdar orlové tak znovu prožijete příběhy mezi nebem a zemí ze 70. a 80. let minulého století i bizarnost komunistického režimu a prohlédnete si mnoho fotografií z autorova archivu.
Setkání, které moderuje Jan Hamerník z Radia Beat a pořádá nakladatelství Jalna, se koná
v pátek 15.5. v 17.00 hodin na stánku "Rosteme s knihou" v pravém křídle Průmyslového paláce na veletrhu Svět knihy 2009.
Autor bude své knihy podepisovat od 18.00 hodin.
*
Záběry ze křtu knihy na YouTube.com/Neviditelnypes

 

JAG
*******

Planes.cz