VE VZDUCHU: Čechoviny 47
Před příchodem na letiště to byl odborník na drůbež. Inu, křídla jako křídla... Tento člověk přišel za dispečerem „že vraj zrušili ten Texel“. „Jaký texel?“ „Prišiel telex, že vraj je zrušený ten Texel.“ „No dobře, ale, co to je?“ „To je vraj dajaké mesto v Nemecku, to nepoznáte?“ „Není to náhodou zkratka TXL? To je přeci Berlín.“ „No veď som povedal, že to je v Nemecku!“ Tento člověk s přehledem legendárního majora Terazkyho z Černých baronů, když se byl podívat na věži, jak se vlastně odbavují letadla na ploše, nemohl zaboha pochopit, proč dostalo letadlo Air France povolení k vytlačování a letadlo ČSA nikoliv, i když mělo také cestující na palubě. Proč nedají našemu letadlu přednost, to jsou vlastenci? Letadlo ČSA dostalo „slot“, lidově řečeno nebylo pro ně místo ve vzduchu a muselo čekat, až se místo pro ně udělá, a Air France měla v koridoru na Paříž volno. Pak byl pro jistotu dispečery z věže vyhozen, že je ruší, a stala se z toho další veselá historka, která se po letišti šířila jako lavina. Je lhostejné, o jaké letiště se jedná, ale je to vždycky stejné: „Hele, slyšel jsi, co zase ten pitomec zplodil?“ A již to jede!
Jednou se mi stalo, že mě kdosi upozornil, že vyšly na internetu mé fotky. Domníval jsem se, že fotky letadel, která jsem fotografoval. Když jsem mohl vidět v jedné pražské kavárně mé fotky staré Prahy, aniž bych je kdy někomu prodal, tak proč by se nemohly objevit na netu mé fotky letadel, když už je dokonce prodával na burze i jeden bývalý redaktor časopisu Letectví. Ale chyba lávky! To nebyly fotky letadel, ale seriál fotografií, jak mě kdosi fotografoval z kabiny, když jsem se trápil s opravou ventilu, který zavírá přívod paliva do motoru. Tento ventil je ovládán dvěma elektromotory a jeden z nich nefungoval. Aby letadlo mohlo letět, musí chodit oba. Bylo to letadlo A 320-100 a tam je tento ventil v náběžné hraně křídla u pylonu motoru. Díky tomu, že to byl dvacet let starý Airbus, šrouby, které držely kryt na náběžné hraně křídla, byly pod několikamilimetrovou vrstvou laku a zaboha nešly povolit. Cestující celou dobu našeho trápení byli na palubě letadla a jeden celou naší akci fotil. Díky stáří letadla byl modul s elektromotory jiný než na letadlech ČSA, tak jsme ho museli objednat z Londýna. Cestující mezitím vystoupili a letěli jinými spoji. Když jsem viděl na internetu seriál fotek s vtipným komentářem z této akce, začal jsem pátrat po autorovi. Zjistil jsem, že to fotil můj nejlepší kamarád, se kterým jsem seděl od první třídy v lavici. Poprosil jsem ho, jestli by mně to nemohl poslat. Tady ty fotografie jsou. Když přišel modul s motory z Londýna, montáž a demontáž trvaly asi deset minut a letadlo odletělo domů.
Po klepnutí zde se vám v novém okně zobrazí nebo stáhne prezentace v PPS.
Co pamatuji, vždycky měla dálková flotila u ČSA jisté výsadní postavení, a to jak mechanici, tak posádky. Za dob bolševika to bylo také kvůli tomu, že si posádky mohly vozit z ciziny věci, které tady nebyly ani v Tuzexu. Toto výsadní postavení, nevím proč, si drží dosud. V současné době se snaží dostat do tohoto elitního klubu také posádky letadel Airbus A320/319. Nevím, proč někteří ohrnují nos nad Boeingy a jejich posádkami. Měli by si hoši uvědomit, že zatímco stále létají různě po světě Boeingy 737 prvních generací, jejichž stáří je bezmála čtyřicet let, Airbusy 320-100, o generaci mladší, většinou končí na šrotištích. Z vlastní zkušenosti vím, že jejich závadovost je neúnosná, proto je začaly British Airways i Air France vyřazovat, a protože jsou dál neprodejné, tak i šrotovat. Pocit nadřazenosti posádek Airbusů platí obecně. U British Airways, když byly zavedeny Airbusy, posádky tvořili většinou velmi mladí piloti, jimž se pod vlastní důležitostí podlamovala kolena. Skončily doby veselých tahů po pražských hospodách. Mladí a silně vehementní piloti se s mechaniky vůbec nebavili, to bylo pod jejich úroveň. Po několika mimořádných událostech začala BA tvořit posádky ze starších a zkušených kapitánů a mladých prvních důstojníků. Díky mládí a nezkušenosti posádek se začalo říkat u BA Airbusům schoolbus a na Heathrow se začalo tvrdit, že je špatné, když je letadlo chytřejší než většina jeho pilotů. Nejinak tomu je u ČSA, i když tady musím v rámci objektivity říci, že po počátečním okouzlení se dostavilo vystřízlivění, zejména díky dvěma A321, které jsou staršího data narození a zjevně se s nimi předchozí majitelé zrovna nemazlili. Já osobně zrovna „flying Play stations“ nemiluji a měl bych raději Boeingy NG, ale jsem nejspíš ten poslední, kdo o tom rozhoduje. Posádky se mezi sebou také špičkují a někdy je to i velmi vtipné, jako poslední veselý příběh, který se stal nedávno: na dráze stál elektronický zázrak a na pojížděčce za ním řada Boeingů. Posádka v Airbusu stále cosi činila v kokpitu a věž je několikrát žádala, aby buď odstartovali, nebo, jestli mají nějaký problém, aby vyklidili dráhu, že na ni sedá jiná mašina. „Ne, nemáme žádný problém.“ Než stačila věž odpovědět, ozvalo se v éteru: „Zmáčkni start a enter, ty vole, a mazej s tím Play stationem do hajzlu!“ V Boeingách se ozval řev, ale uražená posádka žádala vyšetření a potrestání viníka, který porušil předpis o radiotelekomunikaci… Asi se na mě orlové z Airbusů budou zlobit a mají pravdu, že všude se najde hrstka blbců, která legraci nerozumí, a že nesmí člověk odsuzovat všechny podle jednoho, který byl i na Boeingách vyhledávaným exotem...
************************************
Konečně na knižní pulty!
V osmičkovém roce vždy přicházejí význačné události, proto
první jarní den roku 2008 vyšla kniha
Jana Čecha - DROGA ZVANÁ LETADLA,
příběhy z leteckého prostředí známé z publikování pod názvem "Čechoviny"
Čtyřicet tři příběhů na 240 stranách s bohatým obrazovým doprovodem
vás doslova i obrazně odpoutá od pozemských starostí
a prožijete neuvěřitelné chvíle "mezi nebem a zemí"!
Od dubna 2008 u všech dobrých knihkupců a www.planes.cz za 290,- Kč!
Vydává Nakladatelství Jalna
KDO JI NESEHNAL, NEMUSÍ ZOUFAT - PŘIPRAVUJE SE DOTISK!
************************************
Převzato z Planes.cz se souhlasem autora
