Někteří to ještě pamatují – hospodář usoudil, že tráva už má správnou výšku, a rozhodl, že se bude zítra louka kosit. Časně zrána, když se ozývali první kohouti, se pak on a další muži sešli a v šikmé řadě postupovali loukou vpřed, dlouhými švihy a bez viditelné námahy. Čím dřív začali, tím lépe, protože za rosy se kosí lépe než za sucha. Ten zvuk nelze zapomenout. Sekáči vytrvale pokračovali i poté, kdy již slunce stálo vysoko na nebi a svítilo jim na hnědé, vrásčité zátylky.

Kosa nevisela na stěně jen pro parádu, používala se často. Musela být vždy ostrá a správně ji naklepat bylo docela umění. Naklepávání kosy na okraji stodoly se tak trochu podobalo ladění drahocenných houslí virtuosem. Kosila se výhradně tráva vysoká, ta pak měla dostatek času se z toho masakru vzpamatovat. Složitější úseky se sekaly srpem, taktéž kratší tráva pro králíky.

Dnes je to jiné, srp a kosa budou brzo neznámé nástroje, budou připomínat jen Smrt kmotřičku a Sovětský svaz. Místo sečení se popojíždí vrčícím strojem, kterému se dosud říká sekačka, podobně jako se luxuje vysavačem na koberci. Jako koberec má také trávník za úkol vypadat. Musí být hebký, hustý a rozmanitost rostlin je u něj nežádoucí, stejně tak i hmyz, nedej bože dokonce mravenci. Každý čmelák od něj zklamaně odlétne. Anglický trávník – toť jeden z prvních projevů našeho opičení se po Západě ještě za komunistů.

O takový trávník se však musí pečovat skoro pořád, už kvůli sousedům. Jakmile povyroste do výšky dvou centimetrů – hurá na něj se sekačkou nebo s traktůrkem! Trávník se stává vizitkou. Produktem takového popojíždění je matlavá hmota, kterou králíci nežerou. Patřila by na kompost, ten však majitelé trávníků často nevedou, je to pro ně jen takové smetí, kterého je třeba se zbavit, třeba i do kontejneru.

Neustále zkracovaný trávník se musí často kropit stále cennější vodou, protože za sucha a horka se slunečním paprskům sám neubrání. Potíž nastane, když rodina odletí na Jadran či na Seychely. Tehdy trávník může vyschnout a naprosto ztratit barvu.

Staromilcům nezbývá než si povzdechnout: Už ani ta tráva není to, co bejvalo…