29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

ÚVAHA: Zločin a trest – chyba a poučení!

V posledním článku jsem na příkladu chování k šelmám kritizoval – ne vlky, že se chovají jako vlci, ale lidi, že se nechovají jako lidé.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Liptovský 29.4.2019 21:16

Asi deľba teritórií?

Tento konflikt medzi prírodou a človekom má zrejme rovnaké trvanie ako ľudský rod... Historicky v ňom víťazil silnejší - raz človek, inokedy príroda. Samozrejme, chceme mať prírodu čo najrozmanitejšiu, teda aj medvede... Ale to, čo sa deje v niektorých slovenských turistických oblastiach či podhorských dedinách, by naši predkovia nikdy nestrpeli. Nie som ani za návrat k päťdesiatym rokom, keď bolo na Slovensku cca 50 mackov... Ale - teraz ich je podľa rôznych odhadov 1200-1600... Niet sily, ktorá by povedala: limit na naše územie, pri jeho pokročilej urbanizácii je napr. 500 medveďov, toľko a toľko jeleňov, toľko a toľko sŕn... atď... To by ochranári stáli pre parlamentom, predsedníctvom vlády a vari aj pred pápežským palácom vo Vatikáne. Ako to riešia inde? Pamätáte sa, keď pred desiatimi či dvanástimi rokmi akýsi túlavý medvedí dobrodruh prešiel zo Slovinska cez Rakúsko až na nemecké územie? Nadobudol som dojem, že ho tam prenasledovala celá motostrelecká divízia bundewehru (trošku preháňam), kým ho neskolili za veľkého jasotu od strachu roztrasenej verejnosti. Skrátka - sú to nepopulárne riešenia, ale asi nič iné nezostane. Treba si ujasniť, kde a kedy má prednosť medveď, a kedy človek. Na území národného parku - medveď, v chotári obce či mesta - človek.

Ś. Svobodová 29.4.2019 13:12

Lidský nerozum

Někdy mám pocit, existuje vědomá snaha udělat z člověka rozumného člověka nerozumného.

K. Janyška 29.4.2019 14:17

Re: Lidský nerozum

CO JE TO LIDSKÝ ROZUM ?

Kulturní evoluce lidí započala objevem obchodu, jehož účinky individualizovaly a subjektivizovaly divochy a oddělily je od ostatních. Tento proces je nekonečný a týká se dále i dnešních necivilizovaných i civilizovaných a bude se týkat i těch budoucích.

Jaký význam má toto sdělení pro posouzení toho, co je to lidský rozum ? Zcela zásadní. Ten je totiž evoluční hodnotou stejně, jako všechno, co se lidí a lidského světa týká. Civilizovaní totiž byli a jsou svojí aktivitou, většinou dokonce nezáměrnou, zdrojem vzniku neustále se od nich k necivilizovaným rozšiřujícího spontánního řádu lidské interakce a lidského světa, jako jediné možnosti lidské existence.

Je-li to tak, a prokazatelně je, potom celý tento proces musel také dát vzniknout i lidskému rozumu, tedy možnosti, adaptovat se účinně a záměrně, i když bez povědomosti lidí o této závislosti, na spontánní řád lidského světa, který jako jediná myslitelná řídící struktura, poskytuje jednotlivcům nástroje ke sledování nekonečného množství svých cílů a záměrů jednání tak, aby přitom nenaráželi do ostatních.

K. Janyška 29.4.2019 14:18

Re: Lidský nerozum

Jeho pravidla chování jsou od prvopočátku obsahem lidských myslí. Samozřejmě, že zprvu jen na úrovni, na které mohla být, jenže časem v závislosti na civilizačním procesu a upřesňování spontánního řádu na úrovni vyšší a vyšší, až zatím špičkové dnešní.

Lidská mysl se tak v čase a v prostoru vyvíjela, coby odezva na vždy momentální současné, a následkem toho se evolučně "přivyvíjel" i mozek, který je doslova jejím technickým sídlem. Lidské smysly, které byly u našich předků přítomny už z genetické evoluce přiváděly do lidské mysli nové a nové informace o novém a novém a daly vzniknout nástroji lidské mysli k uchopení nekonečného množství konkrétního, tedy abstrakci. Takto obří databance informací a nejsložitějšímu spontánnímu řádu vesmíru.

Existence a přítomnost abstrakce nám umožňuje myslet, tedy vybírat z této informační databanky informace, které potřebujeme k adaptaci na spontánní řád, tedy k přežití. Samozřejmě, že i k vnitřním uvažovacím procesům. Ty nám umožňují citit Já. Já tedy není ničím jiným, než našim vnitřníkm dialogem a každý z nás musí uznat, že pokud myslí, pak přemýšlí, tedy klade si otázky a sám si na ně odpovídá. I když v jednoduchých věcech nevědomky, ale ve složitých a zásadních to každý z nás víme. Kriticky posuzujeme a odpovídáme na otázky proč a vybíráme lepší řešení. A teprve pak se rozhodneme.Tedy, kdykoliv myslíme, abstrakce je přítomna.

A co tedy lidský rozum po tomto výkladu je ?

Je zkušenostní kázní, se kterou nevědomky přistupujeme k abstrakci a jako bychom ji požádaly, aby nám řekla to, co všechno je ve hře a my z ní vybereme to, co nám vyhovuje pro všemožné účely, zejména účely adaptace na spontánní řád. Tedy myslíme, tedy používáme rozum, tedy jsme, jak říká klasik... Dzp.

K. Janyška 29.4.2019 9:39

Kde jsou lidé, nemou být volně nebezpečná zvířata,

a basta... Dzp.

P. Dvořák 29.4.2019 10:07

Re: Kde jsou lidé, nemou být volně nebezpečná zvířata,

Neznám na světě jiného tvora, který by způsobil smrt tolika lidí a zvířat, jako člověk. Tedy pokud vynechám epidemie. Žádné zvíře v potravinovém řetězci není svým způsobem života schopno způsobit vyhynutí stovek (spíš víc) jiných druhů.

Jenom člověk, který svoji činností brutálně a nenávratně narušuje spontánní řád.

K. Janyška 29.4.2019 14:16

Re: Kde jsou lidé, nemou být volně nebezpečná zvířata,

Potrhlý sluníčkáři ? Člověk je vrcholem evolučního vývoje a vy se můžete třeba zbláznit, nenávidět lidstvo, jak chcete a stejně to tak bude... Dzp.

P. Dvořák 29.4.2019 17:14

Re: Kde jsou lidé, nemou být volně nebezpečná zvířata,

Já a sluníčkář? Jste trotl, což dokazujete denně.

Člověk je vrcholem evolučního vývoje a současně i jeho koncem. Což nemá s láskou nebo nenávistí absolutně nic společného.

J. Jurax 29.4.2019 22:16

Ehm ... přesto bych si s výrokem "Kde jsou lidé, nemou být volně nebezpečná zvířata" dovolil souhlasit. Přinejmenším v podmínkách Evropy. Snad bych doplnil "pokud možno" a možná by to chtělo blíže specifikovat pojem "nebezpečné zvíře". Nicméně medvěd by jim po mém soudu určitě byl.

K. Salajka 29.4.2019 9:04

Nikdo

nepopsal příčinu stavu evropské společnosti lépe než vy na příkladu zvěře. Reflektovat skutečnost a nebránit poznání to je krok nezbytný pro blaho lidstva.

P. Zinga 29.4.2019 10:19

Re: Nikdo

Zahrnujete do té své Evropy i Ukrajinu a Rusko? Myslím, že tam mají ještě-alespoň co se medvědů týká- zdravý názor.

A. Hrbek 29.4.2019 7:33

A ještě maličkost:

Kolik lidí se sledováním a ochranou škodící zvěře (nejenom medvědů a vlků, ale i bobrů, vysoké, divokých prasat, kormoránů, atd.) živí. A za čí peníze?. V období první republiky se dosáhlo stabilního, celkem rozumného stavu. Ten je nyní, díky ekologistům, zničen.

V. Kotas 29.4.2019 7:52

Re: A ještě maličkost:

Tak jest. A stačili na ten rozumný stav hajní, lesáci, pohodní/rasové.

J. Jurax 29.4.2019 1:26

Zase jednou dobře napsáno

A chápu to jako podobenství nejen o medvědech ...

Nicméně jaksi prvoplánově bych přičinil, ostatně v článku je to zmíněno - volně pobíhající zpravidla víceméně vycvičený pes na interakci s lidmi uvyklý musí mít náhubek, pokud to není zrovna čivava. A vlastně ani volně pobíhat nikde nesmí kromě míst k tomu vyhrazenýc a v lese tuplem, ač se to nedodržuje. Ale pokutuje.

Kdežto jedenapůlmetrákový medvěd bez náhubku volně pobíhat smí a běda tomu, kdo by se ohradil. Hned by se na něj sesypali ochránci zvířat klnouce mu do surovce, necity a barbara, co nemá rád zvířátka. Já vím, medvěd je plachý a lidem se vyhýbá, ale nemám jistotu, zda to ví ten medvěd.

A totéž platí i pro vlky - i kdyby ovce dávili, střílet nelze.

Fakt je někde něco špatně. Nejspíš se čeká, až si vlk splete ovci s nějakým robátkem a medvídek si vyšplhá na strom pro sličnou houbařku, co tam pošetile vylezla ...

P. Dvořák 29.4.2019 7:19

Re: Zase jednou dobře napsáno.

Vlci, když narazí na opuštěné ovce, budou dávit ovce, jsou to vlci. Ovce, bohužel, "stojí jak ovce", v přírodě se po útoku vlků jakékoliv stádo rozprchne. Robátko u ovcí snad nebude samotné ani v té nejsociálněji nejvyloučenější lokalitě a obecně - člověku se v přírodě divoký vlk vyhýbá na stovky metrů, spíš na kilometry. Rozhodně neleze do popelnic ani do včelínů nebo chaty souseda, když jste vedle.

Medvěd je jiný. Pamatuji si ze svých návštěv na Slovensku, kde se chodily sázet stromky "do grůňa", že tam s sebou měly ženské malou motorovou pilu bez řetězu. Jednou za čas, co já vím, za hodinu, ji na malou chvilku nastartovaly a párkrát protůrovaly. Nebylo to kvůli vlkům, ale kvůli medvědům, kdyby se náhodou blížil, tak aby změnil směr pohybu. Medvěd je divný, někdy nevyzpytatelný. Tam totiž snad i dnes ještě platí, že každé údolí má svého medvěda.

No a docela "zábava" byla, když lidé narazili na spícího ožralého medvěda, který ležel v bánu. Bán je malinoviště velikosti cca třetiny (půlky?) Václaváku. Nutno dodat, že i pro normálního medvěda je úleva, když každý prchal opačným směrem. Jenže znáte to, někdy se ožralci rádi perou a i zcela nevolený medvěd . . .

V. Liptovský 29.4.2019 10:15

Zabijete jedného, príde desať...

Nie tak dávno boli časy, keď sme na huby či čučoriedky chodili bez obáv... Keď ochranári vyhnali salaše z nízkotaranských dolín, postupne pribúdalo jelenej a srnčej zvery, vzápätí sa prudko množili jelene (na rozdiel od tvrdenia rôznych ochrancov zvierat, medveď potrebuje mäso, maliny, čučoriedky a med sú len zákuskom). Ale - na každom salaši bol 5-6 chlapov a 8-9 psov (polovica veľkých). Za trámom flintička od vojny alebo aspoň tenký oceľový drôt... Veď potrebovali jesť, a ovečky nesmeli... A to v každej doline boli najmenej dva alebo aj päť salašov... Práve valasi a ich psy boli najväčšími pytliakmi.

V. Liptovský 29.4.2019 10:17

Malá oprava...

ospravedlňujem sa, má byť "vzápätí sa prudko množili medvede"...

P. Dvořák 29.4.2019 12:01

Re: Zabijete jedného, príde desať...

Návštěvy salaší, při horské turistice - nezapomenutelné zážitky. Prostí, ale upřímní a vzácní lidé. V "denním menu" v nabídce žinčica, bryndza, bílý sýr, uzený oštiepok, který před minutou ještě visel v kouři na stěně srubu. Vždycky jsme s sebou měli flašku moravské slivovice na barterový obchod. :-))

Jen jsme museli od místních vědět, kde zrovna salaš hledat mimo turistické trasy. A popravdě, měli jsme cestou trošku strach z medvědů, ale nikdy jsme na žádného nekápli.

V. Liptovský 29.4.2019 18:12

Re: Zabijete jedného, príde desať...

No, do začiatku sedemdesiatych rokov medvede prakticky nebol - na celom Slovensku tak do 50... Bolo totiž málo srnčej a vysokej zveri. O diviakoch ani nehovorím... Vidieť - to bol sviatok. Bolo to ešte aj dôsledkom vojny, ale hlavne salašníctva. Ten boom sa začal vytvorením NAPANu - Nízkotatranského národného parku. To väčšina salašov musela na predhorie, alebo zanikla... Odrazu sa začala množiť zver - no, potravinový reťazec, na vrchole ktorého je medveď. Keď som s deťmi chodil na turistiku, odrazu sme začali stretávať medvede... Pravda, najprv hlboko v horách, nie ako dnes, priamo v dedinách...