Nedávné rozhodnutí francouzského parlamentu zakázalo ve školách žákům během vyučování užívat mobily a tablety. A co my, kteří nechodíme do školy?
Pominu to, že ve školách se čím dál více tablety, počítače a mobily prosazují jako výukové pomůcky. To je v době digitální ekonomiky s rychle se měnícími a zanikajícími profesemi na místě. A co my, rodiče? Říká se, že příklady táhnou.
Svými technologickými hračkami jsme posedlí a bereme je všude s sebou. Ještě že se občas zaseknou nebo se mezi sebou špatně synchronizují. Hned se musí zapojit náš mozek nebo jeho zbytek, nutnost něco řešit a stres a vztek na výrobce nás zaplavuje slušnou dávkou adrenalinu. Tato situace vyvolá stav ohrožení, na který je náš mozek historicky stále postaven. Devadesát procent energie se pak bohužel spotřebuje na odvrácení tohoto stavu místo toho, abychom dělali něco rozumného. Mozku nebo alespoň jeho kognitivní části můžeme pomoci různými pomůckami. Řada těchto hraček nám obstará propojení na jakýsi digitální mozek lidstva – internet. Jen pozor, abychom kvůli tomu nepřestali mozek užívat. Může zakrnět stejně jako nevyužívané svaly.
Podíváme-li se blíže na lidskou komunikaci, možná bychom současnou dobu mohli charakterizovat spíše jako dobu stálého vyrušování.
Esemesky a neodkladné emaily pípají během schůzek. Nikdo nikoho vlastně neposlouchá. Žijeme v době neustálé, ale omezené částečné pozornosti. Kolem nás proudí bílý šum. Akceleruje jej chat, tweety, instant messaging provozovaný ve zkratkovém jazyku, kterým nikdo před pár lety nemluvil. Vznikají nové diagnosy, syndromy neustále přerušované komunikace. Vytváří se fobie z každé chvíle, kdy nás někdo nevyruší, nepřeruší nebo něco nepípne či nezazvoní, protože jsme určitě zmeškali něco důležitého. Nepomůže, ani když se uzavřete na den do věže ze slonoviny, vyřadíte z činnosti mobily a počítače. Podvědomý neklid z toho, co všechno jste zanedbali, vám neumožní si takové chvíle vychutnat. Vyhlásit den bez počítačových sítí by asi mělo ještě menší naději na úspěch než den bez automobilů.
Aplikace ani hračky bohužel nejsou opatřeny nutričními štítky, abychom věděli, že jsme dnes svoji dávku kalorií přešvihli. Co takhle digitální dieta?
Převzato z Pilny.blog.idnes.cz se souhlasem autora