V poslední době jsou stále častěji diskutovány otázky budoucnosti demokracie, která při uplatňování všeobecného volebního práva vede zákonitě k vládě zástupců vydržované většiny a zjevnému kolapsu. Nějaké řešení musí existovat a zřejmě bude vypadat zcela odlišně od dosud existujících uspořádání lidské společnosti.

V technologicky vyspělém, značně automatizovaném a vysoce produktivním světě je jen otázkou času, kdy někdo dosáhne schopnosti realizovat podnikatelský záměr – soukromý stát. Na základě globálního průzkumu lze odhadnout přání a solventnost potenciálních zákazníků – občanů. Realizátor projektu musí zpočátku investovat do nákupu neobydlených území a vytvoření infrastruktury svého státu, aby mohl vyhlásit jeho autonomii. Vytvoří optimální legislativu a systém vhodných služeb. Nepotřebuje politiku ani hlasování, stačí mu průzkum požadavků potenciálních zákazníků-občanů. Vhodně stanoví ceny, vstupní a paušální poplatky nahrazující daně. Občanství si budou lidé-zákazníci kupovat a podmínkou jeho udržení budou paušální platby. Kdo nebude schopen platit paušál, ztrácí občanství a je vyhoštěn.

Soukromý stát bude nejspíš řešit pouze bezpečnost a infrastrukturu, případně služby, o které budou mít platící zákazníci zájem. Sociální služby včetně zdravotnictví zřejmě přenechá jiným, zcela soukromým poskytovatelům (pojišťovny a výkon služeb), pro které svým vznikem vytvoří trh. Rozsah a úroveň služeb soukromého státu budou jednoznačně definovány ve smlouvách s plátci paušálů – zákazníky státu.

Řízení státu je čistě manažerské, vrcholově rozhodují majitelé státu. Soukromý stát nepotřebuje žádné parlamenty, žádné volby, žádná ministerstva. Občané mají práva zákazníků, kteří si jej vybrali, protože jim vyhovuje. Když se někomu stát nelíbí, může se odstěhovat a tím stát přijde o zákazníky a příjmy z jejich plateb. Stát budou řídit zaměstnanci hodnocení dle dosahovaných výsledků. Provoz státu je ziskový a pro maximalizaci zisku je zapotřebí stavět na spokojenosti zákazníků-občanů, kteří za služby platí formou ročního poplatku za občanství. Akcionáři státu určují jeho koncepci a strategii, které v důsledku ovlivňují zájem lidí stát se občany státu. Vše je organizováno na principu vzájemné výhodnosti pro všechny zainteresované strany.

Vytvoření soukromého státu vyžaduje velké počáteční investice, takže první takové státy nebudou příliš velké a život v nich si bude moci dovolit jen menší množství obyvatel-zákazníků. Postupně však budou soukromé státy rozšiřovat svoji působnost, získávat stále více občanů-zákazníků a vzhledem k úsporám z rozsahu zvyšovat svoji efektivitu. Soukromým státům umožní vyšší produktivita vlastní správy snižovat poplatky za občanství až na zlomky daňové zátěže obyčejných obyvatel politických států.

Postupně zřejmě vznikne celá řada soukromých států a vznikne optimální konkurenční prostředí. Občané soukromých států si budou vybírat pro ně nejvýhodnější státy. Soukromé státy si budou vzájemně konkurovat nabídkou svých služeb a cenami paušálů, což bude zákonitě nutit jejich management k neustálému zlepšování systému poskytovaných služeb, zvyšovat efektivitu a kvalitu. Soukromé státy díky své efektivitě vytvoří mnohem lepší podmínky pro život a rozvoj technologií než státy politické, které budou postupně ve vývoji zaostávat.

Zpočátku bude slabou stránkou soukromého státu jeho obrana, neboť lze očekávat agresi ze strany ostatních politických států, které budou přicházet o své nejlepší daňové poplatníky. Díky své neefektivitě a ideologickým či náboženským předsudkům budou politické státy zaostávat v technologiích i životní úrovni. Díky migraci bude klesat kvalita jejich obyvatelstva a situace v nich se bude zhoršovat, což zvýší jejich agresivitu. Soukromé státy se zřejmě díky technologické převaze ubrání útokům a izolují se od zaostalého, nepotřebného zbytku světa.

Občané soukromých států se budou moci plně soustředit na zkvalitňování prožívání vlastních životů a rozvíjení technologií umožňujících prodlužování života.