17.4.2021 | Svátek má Rudolf


ÚVAHA: Proč jsem volil Zemana a proč bych volil Klause

27.8.2020

Následujícím zamyšlením ztratím hodně lidí: upřímnost se v některých směrech nevyplácí. Ale co, napíši jen svůj názor a „čistou holou“ pravdu o sobě: volil jsem už dvakrát Miloše Zemana a volil bych jej i potřetí, tedy kdyby mohl kandidovat, a bude-li náhodou kandidovat znovu Václav Klaus starší (a já si to skutečně přeji), dám mu rovněž hlas.

A bude-li kandidovat jeho syn, podpořím i jej.

Proč to vše?

To by bylo na tři články: Ale něco se dá shrnout lapidárně. Jak? Občané mého typu prostě vždy preferují - snad až moc – inteligenci a... ostatní znaky člověka, což je kupříkladu narcismus (nebo, chcete-li, narcisismus) jim nevadí.

Současně máme (ne)zdravou, autistní tendenci říkat lidem do očí to, co sami považujeme za pravdu, a cítíme přitom uspokojení, i když občas šokujeme. A podobní šokmistři... Ano, si vlastně ani nejsou zcela vědomi, jak moc šokují.

Takový je i Miloš Zeman. I když... Ne, nepochybuji, že některé „provokace“ i provokace bez uvozovek nastrojil zcela chladně a byly důsledkem jeho vypočítavosti.

Kdyby nebyl politik, od něhož se obvykle očekává chování diplomata, nešlo by jej ovšem za to než pochválit. A za dobrou schopnost sebepropagace, přičemž každý dnešní propagátor kohokoli (spisovatele, herce, zpěváka atd.) uznává, že měl Salvador Dalí hodně, ba až příliš pravdy, když řekl: „Hlavně když se o vás mluví, v nejhorším dobře.“

Ano, vtip. Taky (inteligentní) Dalí tenkrát samo sebou dobře věděl, že říká bonmot a vtip, nicméně sporu není, že jeho upřímnost i vychýlenost notně přispěla a dodnes přispívá k ceně jeho obrazů (jistěže i jinak kvalitních). Ale neodbíhejme od Miloše Zemana do samostatného Katalánska a vraťme se... kupříkladu jenom ke kauze Peroutka.

Ta plní média už hezky dlouho a dělá tak prezidentovi reklamu, i když zápornou. Celkem vzato by ale bylo bývalo lepší, kdyby nejmenovaná dáma, která je Peroutkův potomek, mlčela.

Nebo se chce zviditelnit? A chce prostě jen vysoudit omluvu, ne-li i peníze? Nevím. Ale Zemanův výrok bylo lépe nerozmazávat a řekli to už mnozí, neříkám to první: možná neexistuje onen článek s titulem Hitler je gentleman, nicméně intelektuál Peroutka, jehož ctím, si to před válkou klidně mohl myslet. Jako X intelektuálů dalších. Byli jste v jejich kůži snad? A definice slova „gentleman“ je navíc pořádně vágní. Nebo snad ne?

Proč by, koneckonců, nemohl být gentlemanem i vrah? Nebylo snad mnoho vrahů gentlemany? A domnívám se, že v tomto případě se Zeman skutečně zmýlil, nicméně jindy provokoval či ještě provokovat bude zcela záměrně. Takový Ondra Neff to vydýchat nikdy a nikdy nemůže (na Neviditelném psu) a Jan Jandourek z Lidových novin (oba pánové jsou mj. spisovatelé) zas do omrzení opakoval, že je Zeman „usvědčený lhář“, čímž prý dál nemá cenu vůbec jej hodnotit. Nu... Rád bych, Jene Jandourku, viděl politika, který nikdy nezalhal, který nikdy neřekl jen polovinu pravdy, který se nikdy veřejně „nesekl“, neujel, aby věc nechal být.

Rád bych takového politika potkal. Ale nepotkám. Obávám se, že by to ani nebyl pravý politik. Neměl by totiž jednoduše mezi vlky šanci. Nu, a mezi „profíky“. Zeman možná dokáže být rovněž schopný intrikán, ale vedle některých politiků působí až neuvěřitelně apoliticky. Což mám za klad. Neffovi ale asi právě to vadí, což i mnohým jiným. Je jim snad dokonce buranem, ba hlupákem. Mně Miloš Zeman takový, jaký je, naopak sedí, a to i na postu prvního chlapa ve státě. Nechtěl jsem proto na Hradě pana Drahoše, i když má taky své kvality. Nebyl mi dost prostořeký, samorostlý.

Vždycky jsem také byl - kupříkladu – i fandou Františka Ringo Čecha a zcela vážně lituji, že toho prezidentem nezvolíme. Příjemně mě ovšem překvapilo, že on a Zeman jsou kamarádi.

Neměl jsem to ovšem čekat? Dávno či rovnou? Znám Ringa velmi dobře, ba jeho monografii bych dokázal a měl dát dohromady (než to udělá pan Graclík), nu, a jelikož pana Čecha tak dobře znám, vážím si ho. A vím, proč a také on je - za vším svým klaunstvím – i dostačujícím způsobem praktický a inteligentní.

Postupoval pak v životě stylem, kdy dodatečně říkával: „A vidíte, šlo to. Nezdálo se, že by to bylo možné, ale živil jsem se skutečně rok dva jen jako zpěvák. Když jsem už totiž viděl, kdo u nás všechno zpívá.“

Podobní lidé totiž mají za to, že to, co není zakázáno, je dovoleno. A ona je to fakticky pravda. Třeba i Babiš to ví. Dík témuž je Zeman na Hradě. Je to přinejmenším jedna z podstatných příčin.

Ano, je samotář a individualista a hraje hodně na sebe, jenže to lidem jako já nevadí.

Ani to, že Ringo Čech se - žertem - vždy vytahoval, mi nevadilo. A u Miloše mě zas neiritují ty aspekty jeho povahy, které mnohé odrazují, ba jsem opakovaně fascinován jeho racionalitou.

Tak i Klausovou. Jak ovšem správně vystihl už Pavel Kosatík (právník a ještě lepší historik), oba tito muži nesou uvnitř sebe a na duších nějakou „ránu“.

Ne-li víc ran. A co s tím? Co asi. Jdete životem tak raněni, ale dokážete snad méně než neranění? Kdepak. Dokážete víc. Daleko víc. Ono vás totiž zranění stimuluje. Je to i případ některých umělců, ale jistěže taktéž lidí, kteří se ocitli ve vysoké politice.

Nezapomenu, jak Miloš Zeman kdysi oznámil, co bude dělat o dovolené. Řekl a ukázal: „Sednu si a nahromadil se mi takovýhle štos denního tisku, i budu brát jedny noviny po druhých novinách a...“ Přinejmenším měl plán je systematicky prolistovat, ačkoli přece musel znát úsloví, že „nic není starší než včerejší noviny“.

A zrovna tak Miloš četl (a „dokonce“ knihy) na „chalupě“ v období, než se stal prezidentem, v onom mrtvém čase, kdy odešel na Vysočinu.

Někdo si teď samozřejmě řekne, že to je zřetelně asociální a individualisticky intelektuální, ba dokonce si představuje, jakým asi stylem „přitom“ dotyčný provozuje sex. Zvláště pak dav jako takový... má tendenci odsuzovat milovníky úkrytů, nicméně já proti nim nemám nic.

Takřka závěrem už jen malé srovnání. Zemana a Klause, kteří vlastně VŽDY zůstali přáteli (a „hráli“ tudíž na sebe), ať už to maskovali nebo ne.

Václav Klaus napsal... asi milion knih - a často trochu sporných -, zatímco Zeman napsal jen minimum knih. Ten vlastně především poskytl knižní (i neknižní) rozhovory, k čemuž i něco napsal. „Něco málo“ – z hlediska Klausova – a mnozí vždy už budou zdůrazňovat, že Zeman je - i proto - poněkud lidovější, zatímco Klaus především inteligentnější. A pravda to asi je, ale na druhé straně... Já nevím. Není nakonec moudřejší Zemanův přístup?

Ale peklo pokračuje a pan Tabery dnes píše, že období Zemanova prezidentování bude jednou hodnoceno jako období, kdy byl prezidentův význam v Čechách nejmarginálnější. Skutečně nechápu, může-li to myslet vážně. Věřím v pravý opak a domnívám se, že po padesáti či sto letech bude Zeman označen za našeho nejlepšího a nejzajímavějšího, snad i nejschopnějšího prezidenta.

Tedy nebude-li tak označen jeho kamarád Václav Klaus:-)



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.