„Jdete dobře, ale špatným směrem“, toto rčení je možno v dnešní době použít pro Evropu, pro jednotlivé státy, ale také pro občany. Je to ode mne samozřejmě velká drzost, že se do tohoto tématu pouštím. Ale když to neudělám já, tak to možná neudělá nikdo jiný. Problémů v dnešní době je spousta. Některé jsou starší, některé novější, ale řekl bych, že se jich nahromadilo tolik, že je opravdu vhodná doba se zamyslet nad tím, kam dál a co dál. Takže se pokusím nejprve hlavní problémy jenom víceméně vyjmenovat.

Jsou to války, jsou to napjaté vztahy mezi některými státy, jsou to pokračující a rozvíjející se klimatické změny, je to porušování základních lidských práv, je to plýtvání, je to celková nejistota, je to i nízká porodnost u nás a v celé euroamerické civilizaci a tak dále a tak dále. Pro evropské státy je uznávanou a vzývanou nejvyšší hodnotou hrubý domácí produkt (HDP) - jako takový, řekl bych obecnější ukazatel ekonomického rozvoje země. Samozřejmě velkou hodnotou jsou životy občanů, zdraví občanů, jejich svobody a podobně.

Dnešní doba mi připadá taková víceméně vykořeněná, kdy nejistota stále roste a roste, zpochybňuje se kde co a řešení v dohledné době není nikde vidět. Takže je potřeba zřejmě řešení hledat, a na tento problém se soustředit. Když se na to snažím dívat nestrannýma očima nezávislého občana, tak bych stručně řekl, že by bylo zřejmě vhodné nahradit hodnoty ekonomické hodnotami morálními a ekologickými. Jednoduchá cesta by byla, kdyby se například OSN domluvila na společných cílech pro národy a potom se hledaly cesty, jak těchto cílů s nejmenším rizikem dosáhnout. Jenže tímto se OSN nezabývá a celkově je navíc částečně paralyzována právem veta, které platí v Radě bezpečnosti OSN. Zatím to vidím tak, že dnešní takzvaná moderní společnost dává důraz na možnosti ekonomické, preferuje spotřebu a dopravu, jak jsem o tom již mluvil. Dává důraz na hrubý domácí produkt, na dopravu - to znamená na výrobu a spotřebu, včetně energií, na pohyb surovin i zboží, ale také občanů viz stavba dálnic, automobilismus, rychlovlaky.... V dnešní době je také dáván velký důraz na možnosti komunikace mezi lidmi (internet, sociální sítě). Není čas tyto modely změnit?

Za prvé, novým směrem by měla být jednak cesta trvale udržitelného života na Zemi – cesta bez válek. Měl by to být směr, který se obrací k přírodě, podporuje její rozvoj, je proti ničení přírody.

Za druhé směr, který se zaměřuje na kulturu, který se zaměřuje na rekreační sport, na zdraví občanů.

Za třetí směr, který se zaměřuje na rodinu a na kontakty s přáteli, s obcí, s národem a se státem. Tito všichni jsou totiž kořeny, které nás podrží, když se dostaneme do problémů, které jsou výše pojmenovány.

Spoustu peněz a energie se také dává na reklamu, pobízející ke spotřebě, nabádající k odkládání ještě dobře sloužících věcí, na vytváření přepychových předmětů a přepychových podmínek k životu. Přitom skutečná kvalita života s tímto zase tak příliš nesouvisí. Pravděpodobně by stačilo zajistit základní lidské potřeby. Tím rozumím bydlení, potraviny, zdravé životní prostředí sociální jistoty a péči o zdraví. Pro národy a státy potom zajistit soběstačnost právě v těchto základních potřebách. Udržitelné přesměrování na tyto skutečné existenční hodnoty by se tak mělo stát základní činností všech zodpovědných politiků.

Jenže kolik politiků je zodpovědných, nemyslících jen na sebe a na volební úspěch své strany, kolik jich je pracovitých, kolik z nich myslí na skutečné veřejné zájmy celé společnosti, natož na zájmy celého lidstva? Vidíme to názorně v našem i evropském parlamentu. Mnoho jich nebude.

Za prostudování jistě stojí alternativní životní hodnoty (bez pořadí důležitosti) dle návrhu Ing. Josefa Vavrouška:

Uspokojení základních materiálních potřeb (jídlo, pití, bydlení)

Mít možnost svobodného rozhodování, která je však spojená s vědomím sounáležitosti každého člověka s lidskou společností

Žít kvalitní život ve spojitosti s uvědomělou skromností ( odříkat se věcí zbytných )

Mít možnost rozvíjení svých schopností

Mít zaručený soubor lidských práv a svobod (při podstatném zvýšení vědomí spoluodpovědnosti za vývoj lidské společnosti i za stav přírody)

Ctít život ve všech jeho formách i k přírodě jako celku

Vyvarovat se všech činností, jejichž případné negativní důsledky nemůžeme s vysokou pravděpodobností posoudit (princip předběžné opatrnosti)

Chránit a rozvíjet samosprávnou demokracii

Preferovat tvořivé aktivity. Prosazovat řešení problémů jednáním. Upřednostňovat vzájemnou toleranci a snahu o vcítění

Mít odpovědnost vůči budoucím generacím.

Ing. Josef Vavroušek: v červnu 1990 byl jmenován ministrem vlády ČSFR, předsedou Federálního výboru pro životní prostředí, a to do konce volebního období v červnu 1992. Od roku 1991 byl členem politického seskupení Občanské hnutí. V září 1992 inicioval založení nevládní neziskové organizace Společnost pro trvale udržitelný život, jejíž byl až do své tragické smrti v roce 1995 předsedou.

Modla

HDP je modla,
ne však pro dnešní dobu,
hloupá je i podlá,
často přináší zlobu

Pořadí hodnot

Každý má své hodnoty
a dokáže je i říci,
zeptejte se poroty
v jakém pořadí je číst si.
Proč nehnu ani brvou
pro desátou i prvou?