21.9.2021 | Svátek má Matouš


ÚVAHA: Opravdové vlastenectví

19.7.2021

Při svém pobytu v Moravské Nové Vsi jako dobrovolník pomáhající po tornádu jsem si uvědomil, že skutečná láska k vlasti se dokazuje prací a nikoliv prázdnými slovy, která nedávno přednesl šéf SPD Tomio Okamura.

Již v Bibli v Novém zákoně se v listu svatého apoštola Jakuba píše:
Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den, a někdo z vás by jim řekl: „Buďte s Bohem - ať vám není zima a nemáte hlad“, ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné? Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.

To je přesně ono, pouhé řeči, v tomto případě tedy víra, jsou k ničemu, pokud nejsou následovány konkrétními činy. Ještě užitečnější jsou však ti, kteří moc nemluví, ale když je potřeba, tak přiloží ruku k dílu. A právě to učinili dobrovolníci, kteří přijeli z celé země do jihomoravských vesnic postižených tornádem pomoci tamním lidem. Obětovali své pohodlí, aby pomohli těm, kteří to moc potřebovali. To je opravdové vlastenectví, které má být nezištné a upřímné. Někdy zkraje existence první Československé republiky promluvil na setkání legionářů, kterým se zdálo, že jsou nedoceněni, ministr financí Alois Rašín, jenž jim řekl: „Bratři, za službu vlasti se neplatí.“ Přesně tak, bez ohledu na to, co si kdo z nás myslí o legionářích, pokud někdo chce být užitečný svojí zemi, ať tak činí bez postranních úmyslů a vypočítavostí. Takže pomáhejme konkrétními skutky, tak vlasti nejlépe prospějeme. Příležitostí je víc než dost.

Nedávno se šéf SPD Tomio Okamura webu prvnizpravy.cz takto infantilně rozdojímal:
„….Vlastí jsou pro nás naše krásné města s katedrálami, hrady, náměstími, univerzitami, parky a divadly. Vlastí jsou pro nás i malé vesnice se statky, baráky, chalupami, kostelíčky a Božími muky. Pole, louky, lesy, potůčky. Vlastí je pro nás i ta hospůdka, kam chodíme se svými přáteli, nebo lavička v parku, kde jsme poprvé políbili svou první lásku...“

Tak tohle fakt nemusím, to jsou s odpuštěním prázdné nanicovaté sladkobolné žvásty, které nenávidím. Takové pranýřoval už v polovině 19. století jeden z nejvýznamnějších Čechů v historii Karel Havlíček Borovský, jenž k tomu trefně dodával: „Kéž by nám Pán Bůh všeliké to vlastenčení z huby do rukou vraziti ráčil!“ Ten také takové pseudovlastenectví vytrvale parodoval. V tomto případě přetextoval píseň Tys bratr náš na Škroupův nápěv s původními přihlouplými sentimentálními slovy Čelakovského. Tato sloka je asi nejvýživnější.

Kdo párky vlastenské přikrýváš
svatební ódou v posteli,
a velké iliády zpíváš
ke cti Žižkově košili:
kdo k naší milé české vlasti
vždy přirýmuješ slasti, masti...

Jak výstižné pro fangličkářské zbytečné rádoby vlastenectví. Sladkobolné výtvory tepal Karel Havlíček Borovský nemilosrdně ve svých kritikách, a když měl někdo tu drzost a požádal o otištění podobného pseudodílka v jeho novinách, tak mu klidně odpověděl, „ať to příště pošle na silnějším papíře, aby s tím jeho paní alespoň mohla podložit buchty“.

Smůlou v současnosti ovšem je, že většina textů se píše v počítačích a posílá emaily, takže už takové hloupé výtvory nemohou sloužit ani jako papír pod buchty.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.