J. Kindl 4.1.2023 20:08

V novém Československu bylo silně znát, že prožilo válku. Pole byl neoseta, průmysl se znovu rozjížděl, mnohé rodiny byly zdevastovány, protože ztratily hodně mužů. Mnozí muži se z války vrátili těžce zranění. Takže existovala vrstva velmi chudých lidí a životní úroveň v různých částech země se silně odlišovala. Je například nemožné srovnávat životní styl obyvatel Prahy a východního Slovenska v té době. Z tehdejších statistik se například dochoval pozoruhodný údaj, že na sto lidí připadlo jen 62 dva postelí. Okolo 50 procent rodin obývalo jen jednu místnost, přes 22 procent nemělo tekoucí vodu v bytě. V zemi bylo jen 200 dětských lékařů, z tisíce novorozenců jich 48 zemřelo. 228 tisíc lidí nemělo po první světové válce práci. V prvním roce samostatné republiky bral průměrně zaměstnanec mezi 135 a 260 korunami měsíčně. Lépe na tom byli například horníci se 155 až 600 korunami měsíčně, hůře lidé, kteří pracovali v zemědělství. Ti si přišli na 50 až 90 korun za měsíc. O deset let později už byly mzdy vyšší, dělníci si přišli nad 500 korun, úředníci nad 1300 a horníci téměř na 1000. A co se za to dalo koupit? Kilo chleba stálo 3,40 korun, pánská košile 25 korun, kilo vepřového 17 korun, kilo másla 26 korun, jízdenka na vlak na dvacetikilometrovou vzdálenost 5 korun, ostříhání vlasů u kadeřníka 4 koruny, litr piva necelé 3 koruny

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 4.1.2023 14:32

Bohatý spolkový život.

Naši rodiče se narodili na vsi. Otec ve svých vzpomínkách napsal toto:

Kromě existující Besedy, odedávna vedené v divadelním kumštu panem řídícím a Orla, kde obdobně působil otec Hájek. Dále pak tu působil méně kulturně zato intenzivně, pánský "klub", sdružující jak čtyřicátníka Honzu Beneše, vedoucího Baťovy prodejny, tak Edu Dvořáka, krejčího s pražskými zkušenostmi, Josefa Lžičáře, pekaře, bratrance Šubrta i Josefa Diblíka, až po nás, studentíky.

Otec Hájek byl otec maminky. Krejčí a drobný rolník, také regentschori místního kostela, který mimo hry na varhany při mších do konce šedesátých let pořádal varhaní koncerty za účasti dojíždějících umělců.

Málo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 4.1.2023 17:55

Vůbec ne. obdobně to existovalo v německojazyčných obcích a ve městech také jen trochu jinak, velkoryseji. Problém je jen v tom. že pan autor - jako řada jiných - tuto skutečnost nebere v úvahu - jovoří totiž jen o "naší" tedy české kultuře jako by to bylo něco zvláštního . V první republice spíše samzřejmost. Nebo myslíte že spolky ve slovenských nebo maďarských, německojazyčných a jiných komunitách neexistovaly?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 4.1.2023 19:03

Já jsem jen stručně popsal bohatý spolkový život v jedné vsi.

A ještě k těm německojazyčným podnikatelům. Do vsi se přestěhovala ze Svitav, kde nemohla vydržet, rodina Munkova se svou textilní výrobou. Nepomohla si, skončila vyhoštěna v koncentráku.

A k národnostní otázce. Velmi souhlasím s tím, Svobodný národ je dán budoucností, ne minulostí.“ — Emanuel Rádl

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 4.1.2023 15:32

Jsme.

A kromě německojazyčných továrníků tu byli třeba vlašští stavitelé ... ovšem ti německojazyční továrníci byli převážně Židé, jako Brňačka byste to mohla vědět. S těmi ti správní německojazyční ovšem rázně zatočili.

A zbytek německojazyčného herrenvolku, co chtěl Heim ins Reich, nás hodlal dílem vyvraždit, dílem poněmčit a dílem vystěhovat. Arciť až po konečném vítězství, jež se naštěstí pro nás nekonalo. Není Vám to líto?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 4.1.2023 17:56

Hovoříme o první republice pane Juraxi, a jako vždycky když Vám dochází argumenty používáte killerfráze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 4.1.2023 18:13

... jejichž potomky jsme oslavovaně v roce 1945 vyhostili. Jiná odvětví průmyslu, sklářství atp. rovněž ... Nakonec jsme přežili obě totality, svým tradičním pragmatickým způsobem – zřejmě je míněno podlézání a kolaborace ... hovoříte výhradně o první republice, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Žaloudek 4.1.2023 17:08

Paní Rybnická, chtěl jsem reagovat podobně jako vy. Ale ne zcela: souhlasím s tím, že bohatá spolková činnost atd. byla tradicí zděděnou z dob Rakouska-Uherska.

Ale už ne s tím, že za vše vděčíme našim tehdejším německým spoluobčanům.

V poslední čtvrtině 19. století už byl český národ zcela emancipovaný a i v oblasti průmyslu, umění, vědy atd. domácím Němcům plně vyrovnal!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 4.1.2023 17:58

Věcně vzato je to spíše Váše ideální představa, než konkretní stav.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 4.1.2023 18:17

No a věcně vzato je tahle Vaše reakce zase spíše Vaše ideální představa, než konkrétní stav. :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 4.1.2023 9:39

PS VB - dnes některé neziskovky politické za peníze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kalužík 4.1.2023 14:57

PS VB a "šedý mor" nebylo totéž!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 4.1.2023 16:16

Omyl! PS VB byla pomocná stráž VB a šedý mor byli příslušníci Komise veřejného pořádku obce nebo města. Šedý mor se jim říkalo podle šedivých baloňáků, které fasovali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Svoboda 4.1.2023 10:12

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 4.1.2023 12:07

Dnes máme odstup sta let. Co kde bylo lepšího na výběr, než nedokonalá demokracie ČSR?

Pokud jde o Rakousko-Uhersko, nedávno zde proběhla debata. Trvám na tom, co jsem do ní napsal.

Jestli je pravda, že se v českých zemích hromadně popravovalo již v prvních měsících války a že rámci celé monarchie nešlo jen o Čechy, že od počátku války do jejího konce bylo popraveno na 80 000 mužů a žen jen proto, že byli jako Slované, Italové nebo Rumuni odpůrci monarchie, tak je další debata o R-U pro mne uzavřena.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Rybník 4.1.2023 12:52

Abych řekl pravdu, o hromadných popravách jsem kvůli slovanství nečetl nic. Projel jsem zběžně net, tam něco bylo, ale ne z důvodu, o kterém oba píšeme. Věřím však, kdyby takový důvod byl, je toho všude plno. Obecně lze říci, že se zvěrstva děla, dějí, a, bohužel, budou dít.

A co místo nedokonalé demokracie ČSR? Inu, zase jen monarchie. Srovnání není přesné, neboť by otázka měl spíš znít, zda republika (nemá vztah vždy k demokracii), nebo monarchie. Ukazuje se, že ta přežila staletí, svobodné Československo 4 roky. ČR nyní míří do krachu a nesvobody. Opratě drží českové, bičem práská Brusel, potažmo USA. Tohle za panovníků nebylo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 4.1.2023 14:38

Ta věta je tak divně napsaná, protože jsem použil výrok jiného diskutujícího a neměl původní zdroj. Píše se o odpůrcích monarchie.

K monarchii mám jen to, že po Karlu IV. přišel Václav IV. A citát TGM.

„Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.“

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Rybník 4.1.2023 13:25

Jo, ty hromadné popravy se dály v Srbsku, ne na českém území. Pak to platí dvojnásob, konaly li by se zde, je o tom žebřiňák knih. Ani o těch srbských se nepíše, jestli je prováděli Němci či kdo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 4.1.2023 15:36

No, v Srbsku rakousko-uherská armáda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lancik 5.1.2023 2:29

Cesi za Rakouska prezalostne kvileleli jak za Rakouska trpeli pod rakouskym cetralizmem. Jaka vsak byla skutecnost? Kazda z korunnich zemi Predlitavska mela svou zemskou samospravu, zemsky snem a zemska prava legislativni. Po roce 1918 nqstoupil centralizmus prazsky a jako jedno z prvni zrusil zemske snemy a drasticky omezil vykonnou moc t. zv. zemskych nar. vyboru. Zvolena byla jen polovina poslancu, zbytek najmenovan z Prahy. V roce 1928 byla o pouhopouhe pravo vubec existovat zeme slezka. Tak zvane sjednocena se zemi moravskou. O 21 let pozdeji v r. 1949, stejne dopadla moje rodna Morava. To si nedovolil ani Hitler, i ten protektorat byl zvan Cechy a Morava Dovolil si to az zlocinecky komunisticky rezim. Jak rikaval Gottwald: "Po staru se neda zit" a taky "Sovetsky Svaz nas vzor". Stejnou prasarnu spachali oposmluvni partneri Zeman a Klaus v r.1998, kdyz predstavili "nove" statni usporadani. Misto obnoveni historickeho, staletimi osvedcene zrizeni zemske jak slibuje usneseni fed. parlamentu c. 190/1990 "O obnoveni moravskosleske samospravy", recyklovali Gottwaldovy kraje sovetskeho typu. Pritom se lzive hlasi k odkazu TGM!

• reagovat
• nahlásit příspěvek