Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Němci nemají Čechy příliš rádi.

Česko nepovažuje velká většina Němců za nejsympatičtější sousední zemi. V průzkumu institutu YouGov pro agenturu DPA skončilo se třemi procenty až na děleném předposlední místě, za ním byla už jen Belgie se dvěma procenty.

Nejraději z devíti sousedních států mají Němci podle průzkumu Rakousko (22 procent), následované Nizozemskem (17 procent) a Dánskem (13 procent). Francii a Švýcarsko za nejsympatičtější považuje shodně deset procent dotázaných. Až za nimi jsou s odstupem Česko, Polsko a Lucembursko se třemi procenty.

https://echo24.cz/a/HWEaj/svet-zpravy-nemecko-cesk...

Pan autor zná první republiku asi jen ze seriálu na ČT1.

Mohl by se podívat třeba taky na některé dobové filmy s Voskovcem a Werichem.

Můj děda byl kvalifikovaný dělník, tak měl štěstí, že dělal za krize 3 dny v týdnu. Když přišel jeho bratr z vesnice jednou v neděli na návštěvu, odcházel pak se sáčkem sbíraných zbytků suchého chleba, pro králíky. "Moje děcka jsou dobří králíci", odpověděl příbuzný se slzami v očích. Tak jasně, že pak dostal něco přibaleno. Tu příhodu mám od nebožky mámy.

Tož i to byla první republika, nejen problémy společenské smetánky, co s majetkem.

Vidíte, a tolik mladých lidí šlo za ni na smrt.

V novém Československu bylo silně znát, že prožilo válku. Pole byl neoseta, průmysl se znovu rozjížděl, mnohé rodiny byly zdevastovány, protože ztratily hodně mužů. Mnozí muži se z války vrátili těžce zranění. Takže existovala vrstva velmi chudých lidí a životní úroveň v různých částech země se silně odlišovala. Je například nemožné srovnávat životní styl obyvatel Prahy a východního Slovenska v té době. Z tehdejších statistik se například dochoval pozoruhodný údaj, že na sto lidí připadlo jen 62 dva postelí. Okolo 50 procent rodin obývalo jen jednu místnost, přes 22 procent nemělo tekoucí vodu v bytě. V zemi bylo jen 200 dětských lékařů, z tisíce novorozenců jich 48 zemřelo. 228 tisíc lidí nemělo po první světové válce práci. V prvním roce samostatné republiky bral průměrně zaměstnanec mezi 135 a 260 korunami měsíčně. Lépe na tom byli například horníci se 155 až 600 korunami měsíčně, hůře lidé, kteří pracovali v zemědělství. Ti si přišli na 50 až 90 korun za měsíc. O deset let později už byly mzdy vyšší, dělníci si přišli nad 500 korun, úředníci nad 1300 a horníci téměř na 1000. A co se za to dalo koupit? Kilo chleba stálo 3,40 korun, pánská košile 25 korun, kilo vepřového 17 korun, kilo másla 26 korun, jízdenka na vlak na dvacetikilometrovou vzdálenost 5 korun, ostříhání vlasů u kadeřníka 4 koruny, litr piva necelé 3 koruny

Souhlas.

To jsou mi zase xakru znalosti historie. Cituji: Třeba se i pohádali, ale stát byl jejich“

Čí, pane autore? Slepenec různých národností, milionů menšin, židovských spoluobčanů. - .“ Bohatý spolkový život“. - fakta jsou, že se projevoval jen na příklad ve městech charitou ponejvíc spolky německojazyčnými, které existovaly již za Rakousko-Uherska a pomáhaly v bídě žijícím převážně českým dělníkům.. A to ještě nemluvím o tisících historických památek, zachovány jen dík německojazyčným majitelům - zmizely v druhé půlce 20 století. A o kulturním bohatství různých směrů. Stejné..

Cituji: Měli jsme štěstí a jako nejprůmyslovější součást Rakouska-Uherska i dobrou výchozí pozici. Díky tomu a šikovnosti a vzdělání NAŠICH lidí, - jo zase xakru. Celý textilní průmysl Moravy tato republika děkovala generacím německojazyčných továrníků, částečně až z rakouského Nizozemí, tedy dnešní Belgie. jejichž potomky jsme oslavovaně v roce 1945 vyhostili. Jiná odvětví průmyslu, sklářství atp. rovněž.

Cituji: Nakonec jsme přežili obě totality, svým tradičním pragmatickým způsobem – zřejmě je míněno podlézání a kolaborace, nebo jak tomu mám rozumět?

Cituji: a jsme opět slušně vyspělým demokratickým státem. Opravdu, pane autore?

Bohatý spolkový život.

Naši rodiče se narodili na vsi. Otec ve svých vzpomínkách napsal toto:

Kromě existující Besedy, odedávna vedené v divadelním kumštu panem řídícím a Orla, kde obdobně působil otec Hájek. Dále pak tu působil méně kulturně zato intenzivně, pánský "klub", sdružující jak čtyřicátníka Honzu Beneše, vedoucího Baťovy prodejny, tak Edu Dvořáka, krejčího s pražskými zkušenostmi, Josefa Lžičáře, pekaře, bratrance Šubrta i Josefa Diblíka, až po nás, studentíky.

Otec Hájek byl otec maminky. Krejčí a drobný rolník, také regentschori místního kostela, který mimo hry na varhany při mších do konce šedesátých let pořádal varhaní koncerty za účasti dojíždějících umělců.

Málo?

Technická:

1/ PS VB a "šedý mor" bylo totéž.

2/ Roušky se šily v roce 2020.

PS VB - dnes některé neziskovky politické za peníze.

Ano, první republika nebyla idylická.

A přesto lidé k sobě měli blíž - uměli se bavit, veselit i velmi tvrdě pracovat.

A to je to, co dnes lidem především chybí

Hned první věta mě odradila od dalšího čtení. První republika a nostalgie po čem? Po bídě, chodobě, 22 vládách během 20 let? A mezi totalitami? Rakousko-Uhersko byla totalitaJste normální