Michael Klonovsky, jeden z nadanějších německých myslitelů, o jistém možném problému:

„Pokud je dům vašeho souseda zničen povodní a vy oběti osudu nabídnete útočiště, jste dobrý člověk. Pokud ho i nadále nějakou dobu ubytujete a krmíte, jste velmi štědrý člověk.

Pokud po povodni váš soused již nechce opustit váš dům, ale má v úmyslu nadále žít na vaše náklady, a vy to tolerujete, pak jste téměř patologicky nesobecký člověk.

Pokud ho nadále hostíte i poté, co se vám začne vměšovat do života, ignorovat nebo odsuzovat vaše zvyky a požadovat, abyste se z ohledu na něj zřekli dlouholetých návyků, abyste se například zdrželi jídla určitých jídel, pak jste pravděpodobně trochu mimo. Pokud navíc akceptujete, že si ve vašem domě nárokuje stále více místností a chová se k vám agresivně, protože uctíváte nesprávného boha, pak naléhavě potřebujete pomoc.

Pokud i přesto trváte na tom, že může zůstat, i poté, co začne znásilňovat vaši dceru, hromadí zbraně ve sklepě a používá násilí, včetně zabíjení ostatních, a je vám řečeno, že mu nesmíte upírat stejná práva podle vaší nájemní smlouvy, pak jste naprosto šílení a bez pomoci.

A pokud vám správa nemovitostí, mluvící jménem starosty, vysvětluje, že váš bývalý soused a nový spolunájemník se chová naprosto slušně, že má na váš dům úplně stejné právo jako vy a kdokoli jiný a že vaší posvátnou povinností nyní je zaplatit za rekonstrukci jeho domu poškozeného povodní, pak pravděpodobně žijete v nejlepším Německu, jaké kdy existovalo.“