Nemám na mysli tu zdravotní, kterou bychom teď všichni vstříc chřipkovým epidemiím potřebovali, ale tu právní, která byla vymyšlena na ochranu zákonodárců. Původně proto, aby mohli svobodně vyjadřovat politické názory, a to i na ty, co jsou u vesla. U nás se o ní pak široce diskutovalo, že zakládá nerovnoprávnost a privilegia. Jak jinak v naší závistivé a intrikánské společnosti. Nejdřív si své představitele svobodně zvolíme a pak se nám nelíbí, že mají příliš veliký plat nebo to či ono. Představují základy státu. Měli by se tomu adekvátně chovat, ale mít i všechna tato privilegia.

Myslím, že význam imunity roste zvláště v poslední době, kdy padají vlády kvůli značkovým kabelkám či sledování. Pro profesionály není problém vytvořit umělou kauzu a obžalovat politika. Díky pomalosti našich soudů je zničena jeho kariéra. Co je mu pak platné, když ho soud po třech, čtyřech letech osvobodí. S odvoláními žalobců to trvá i déle. Upřímně, nemám důvěru, že se tak neděje. Ne, že by pan Babiš byl neviňátko, to jistě ne, ale proč se kauza Čapí hnízdo, která se měla udát v r. 2008, začala stíhat těsně před posledními parlamentními volbami? To logicky budí nedůvěru a zřejmě přispělo i k takovému propadu ČSSD. Lid jako celek není hloupý a pochopil tyto volby i jako referendum o tom, má-li se Andrej Babiš pohybovat v politice, nebo po soudních síních. Navíc se zdá, že v této kauze jde spíš o morální pochybení, ale zákony a pravidla dotací doslovně porušena nebyly. A o tom je podnikání. Daňová optimalizace - a tu provádějí stovky podniků. Nebo případ Davida Ratha. Jako arogantní politik mi byl z duše protivný a uvítal jsem, že ho konečně dopadli za úplatky. Ale když ho pak justice takovou dobu držela ve vazbě, začalo mi ho být i líto. Normální občan nemá šanci rozeznat, kdy nás policie a státní zástupci chrání a kdy hrají něčí hru. Na řadového občana si málokdy zasednou, ale na politika ano. Jistě, ani policie to nemá lehké, zločin je stále rafinovanější, avšak také policie používá rafinované prostředky jako odposlechy, kamery a další, které omezují naše soukromí a svobody a jsou na hranici právního státu.

Co z toho plyne? Myslím, že za tohoto stavu společnosti bychom imunitu neměli omezovat, ale spíš posilovat. Samozřejmě, vše má své meze. Evidentní vražda nebo podobný trestný čin, by měla být výjimkou. Ale u všeho ostatního by měl být odklad, až skončí politikovi volební období. Nechť si mezitím policie vše připravuje, možná může i politika vyslechnout jako svědka, aby trestní řízení mohlo začít hned po skončení jeho chráněného období. V některých případech by se pak třeba i zjistilo, že stíhání už není aktuální. Do té doby platí presumpce neviny. Imunita snad nemusí být ve slušné společnosti, ale k té máme ještě hodně daleko. Proto by poslanecká sněmovna či senát měly říkat na žádosti o vydání „ne, počkejte si“ a ano by mělo být naprostou a výjimkou. Pak budu mít pocit, že žiju v právním státě.