25.2.2021 | Svátek má Liliana


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Blaža 4.4.2009 13:52

Máme na TO?

Hradčanské náměstí se mění v pevnost.Toje peněz co nás to bude stát v době krize,kdy lidé u nás žijí pod úroven,aspon většina.Když přiletěl Brežněv,stačil špalír na letišti,dali si po hubičce,nebylo to lepší.?Nevěříme si v morálce,to je to nejsmutnější.Zajímala by mě suma peněz kolik tento tyátr bude stát,včetně hotelu Hiltn atd.Asi by z toho měl mrtvici i Julínek.To jsme si to vyzvonili,to se máme.

janoryna 4.4.2009 16:57

Re: Máme na TO? jistě, máme

demokracii a né totalitu. takže buďte rád, že tomu je tak.

Kanuk 5.4.2009 4:05

Re: Máme na TO? jistě, máme

I když USA nějak moc nemusím, tak návštěva p. Obamy Česko přijde mnohem levněji, než stálo přátelství s SSSR (dojení čs průmyslu RVHP a Sovětským svazem).

glos 5.4.2009 10:56

Re: Máme na TO? jistě, máme

Tak to opravdu přijdou dráž USA než Rusi.

Liberta 6.4.2009 0:15

Re: Máme na TO?

My máme na leccos. Na mistrovství světa v lyžování např. Nebo si myslíme, že máme na olympiádu v Praze :-/ - to jsou peníze vržené do černé díry, na rozdíl od těch  "obamích".

Karel 4.4.2009 12:38

Bude se vracet nevyužité jízné?

Co když zaplatím za delší trasu a pak pojedu tou kratší - z logiky věci bych měl dostat tu korunu zpět.

zdeněk 4.4.2009 12:41

pokud například z objektivních důvodů(zpoždění vlaku)

nemůžete vykonat svoji cestu, vrátí vám jízdné. Mě to tak udělali.

zdeněk 4.4.2009 11:49

u Českých drah se mi stala podobná věc, ale vše bylo bez problémů

Nastoupil jsem do expresu který na mé přestupní stanici bohužel nestavěl. Průvodčí ochotně doplnil moji jízdenku doplatkem na poněkud delší trasu. Jestli jsem platil i dodatečný poplatek za nákup jízdenky ve vlaku už nevím.

R 4.4.2009 12:13

Re: u Českých drah se mi stala podobná věc, ale vše bylo bez problémů

Přikoupit doplatek nebo přímo zakoupit jízdenku místo zakoupení v pokladně ve stanici je myslím možné ve vlacích všude u všech průvodčích.  Mají v kabele  jakýsi minicomputer s trasami a ceníkem a tiskárničku, takže není problém.

R 4.4.2009 11:40

Přespolní úředníky nebrat.

Chyba je možná v tom, že ty spousty úředníků na radnici jsou jen "námezdní" síly, které na radnici dojíždějí z úplně jiných měst a míst. Je úplně běžné, když vezmeme třeba dvě města vzdálená 20 kilometrů od sebe, že hafo úředníků z jednoho města každodenně dojíždí do toho druhého města a pracuje tam na radnici pro místní a naopak z toho druhého města zase jiní úředníci jezdí pracovat na radnici pro občany prvního města. Takoví lidi nemohou mít k tomu, co dělají žádný vztah kromě vztahu co nejmíň a co nejpříjemnější práce za co nejvíc peněz.  Podle mně by na většině úřednických míst  na radnici měli sedět místní, pro přespolní s trvalou adresou někde jinde by měly být jen podřadnější funkce a bez přestěhování bez nároku na povýšení.  Místním aspoň bude záležet na tom, aby nějakým rozhodnutím nezmršili prostředí ve své obci nebo městu, přespolním to bývá vcelku jedno.

kirast 4.4.2009 9:43

Děsím se chvíle, kdy veškerou administrativu převezmou počítače.

Neboť nedokonalí lidé již mnohokrát předvedli, jaká je krutá "vláda slouhů". Jaká bude byrokracie, až ji budou vykonávat "dokonalé stroje"?

Forstmeister 4.4.2009 10:07

Re: Děsím se chvíle, kdy veškerou administrativu převezmou počítače.

Ono již to tak je, byrokraté jenom obhajují svá lejstra, protože to je podstata jejich přežití. Dovedeno "ad absurdum", co brání tomu, každému občanovi vpravit do hýždě "inteligentní" čip s RAM, a je vystaráno. Orwellovina?

Kanuk 4.4.2009 23:49

Re: Děsím se chvíle, kdy veškerou administrativu převezmou počítače.

Počítače nedělají chyby, ale selhávají. Třeba když jim vypnou proud nebo "vybouchne" disk. Lidi dělají chyby, ale neselhávají. Proto všechny důležité funkce na válečných lodích bylo možno dělat také ručně, když automatika byla poškozena

Mgr.Milda 4.4.2009 9:22

Český Hollerit byl v n.p. Aritma okopírovaný do detailu

vyráběl se ve Vokovicích na Kladenské. Předtím tam Němci dělali přístroje do letadel. Děrné štítky vydržely až do 70 let, pak pomalu přešly počítače na magnetické pásky. Je to jako se silnicemi, čím jich nastavíte víc, tím víc je na nich provozu. Počítače svádí cifršpióny, aby si bokem udělali i statistiku a centrální sbírku dat o každém a o všem. Proto je znát, že se zavádí daleko více otázek a odpovědí, ty obtěžují občana i úředníka.

R 4.4.2009 11:48

Re: Český Hollerit byl v n.p. Aritma okopírovaný do detailu

Děrné štítky vydržely do 80 let, v roce tuším 1984 jsem na nich na vyšce ještě dělal seminární práci - program v tuším Fortranu v místním výpočetním středisku.  Pak jsem s nimi ještě "pracoval" v práci  nějak 1987 - 1990. Kolega  ulil na skříň obrovskou bednu s novými děrnými štítky při likvidaci příslušné počítačové techniky ve fabrice. Byl to velice kvalitní tvrdý papír ideální pro různé záložky, poznámky a různé papírové jednorázové pracovní pomůcky...:-D  Skoro lituji, že jsem nějaké neschoval dodnes, dneska by to byla kuriozita.

honzak 4.4.2009 16:19

Re: Český Hollerit byl v n.p. Aritma okopírovaný do detailu

nebyla to spíš děrná páska? Řekl bych že jo - v tomtéž roce jsme spustili zařízení, které z takové pásky načítalo data.

R 4.4.2009 18:10

Re: Český Hollerit byl v n.p. Aritma okopírovaný do detailu

V té době běželo v Pardubicích obojí, na děrnou pásku jakýsi technologický počítač ve škole na katedře chemického inženýrství  a výpočetní středisko s terminály na děrné štítky tuším pro VCHZ Syntezii Semtín, kde jsme jezdili děrovat štítky, sjíždět programy na štítkách a zpátky vozili vytištěné sjetiny.

Mgr.Milda 4.4.2009 20:42

Re: Český Hollerit byl v n.p. Aritma okopírovaný do detailu

Na děrné pásky byl třeba Teletype, standartní příslušenství počítačů DEC PDP11 a později i větších.  I původní malý  PDP8 sloužil ještě dlouho do konce 70 let. Pozdější modely Digital Equipmentu měly bubnové paměti a diskety, když 1976 přišly Apple a Commodore, zmenšily se ty diskety a u Commodore se nahrávalo na kompaktní pásek do magnetofonu.

1982 se pak začal prosazovat internet, kvůli monopolu pošty se komunikovalo akustickými nástavcemi na sluchátko s 300 Bd, čili 10 znaků za sekundu. To bylo ještě sledovatelné pouhým okem, v některých starších filmech se to ještě vidí.

JanaB 5.4.2009 8:05

Re: Český Hollerit byl v n.p. Aritma okopírovaný do detailu

Ještě v roce 1985  jsem na vysoké škole psala programy na děrné štítky, ale to už opravdu ty stroje dosluhovaly  a o prázdninách se vyhodily. Byla to hrůza, museli jsme si předem zamluvit určitou hodinu na konkrétní stroj, pak tam třeba člověk přišel, mašinu opravovali (což bylo časté, opravdu dosluhovaly) a i když měli asi jednu náhradní pro tyto příležitosti, nekdy jich současně kleklo víc, takže náhradní nebyla. Když se podařilo program natypovat na štítky, daly se štítky dál a po týdnu, myslím, jsme se dostali k výsledku. Ovšem občas se stalo, že štítek nebyl snímačem přečten,protože byl naděrován nakřivo. To bylo o zbláznění. Naštěstí jsme měli ve výpočetním středisku protekci a oni nám ty vadné štítky děrovali pak znova (spolužačka tam dřív pracovala, takže nám to domluvila). Program asi tak o délce dvaceti příkazových řádků jsme tímto stylem ladili celý semestr. Hrůza.

R 5.4.2009 8:36

Re: Český Hollerit byl v n.p. Aritma okopírovaný do detailu

Štítek naděrovaný nakřivo se myslím dal poznat bez problémů pohledem, na to tam byl na štítku vytištěný ten tabulkový rastr, díry s ním musely pasovat. Spíš už ty děrovačky nedělaly takové správné díry s ostrým krajem a přesného obdélníkového tvaru, jak měly. Naše skupina to tehdy chytla v pravý čas, děrovačky ještě byly kvalitní a výpočetní středisko zrovna mělo nějaké volné kapacity, takže jsme to dělali na počkání. Štítky čekaly na zpracování pár minut, než se objevila volná desetivteřinovka strojního času výpočetního střediska, během které se naše prográmky sjely. Pro případ zacyklování po smutných zkušenostech s programem jednoho začátečníka, jak se tradovalo, kterému se povedlo zacyklit tisk na tiskárnu a tiskárna hodinu v kuse vytiskla kilogramy nesmyslů, než to obsluha zarazila, byla na každý náš program vyhrazena maximálně minuta strojového času.  Program jsem mohl udělat najednou, přijet do střediska,  za cca dvě hodinky vyděrovat a cca 20 x sjet, než byl odladěn a zpátky odjet do školy s fungujím programem a správnou sjetinou. Byla to jiná firma a škola už tehdy v socíku za strojový čas firmě platila, takže následující skupina další rok už měla povolené  pro každého studenta maximálně  tuším dvě  sjetí  programu. A potom byly štítky nahrazovány 8 bitovými osobními počítači.......

Antonín Hrbek 4.4.2009 20:12

Re: Český Hollerit byl v n.p. Aritma okopírovaný do detailu

poněkud se mýlíte. Hollerith pracoval s osmdesáti sloupcovými štítky, Aritma s devadesáti sloupcovými štítky (systém Powers). Protože většina zahraničních počítačů pracovala se štítky systému Hollerith, musela Aritma vyrábět i potřebné příslušenství.

"Hollerity" byly zaváděny již za první republiky.

R 4.4.2009 8:54

Přílohy hustě psané drobným písmem.

Ony přílohy ke smlouvám hustě popsané drobným písmem, které málokdo čte:  to není nic jiného než dílo předchozích generací vyčůránků.  Protože je smlouva je smlouva a co je v ní psáno, je dáno, co v ní psáno není, může se vyložit podle potřeby.  Takový vyčůránek, jak uzavře smlouvu, tak k ní sedne a začne ji podrobně studovat , kde by mu text smlouvy umožnil získat něco za podstatně míň peněz takovým způsobem, který druhou stranu nenapadl, zkrátka jak toho partnera ušulit a vytahat z něho peníze. Když to potom skutečně v reálu udělá, jsou mu ty peníze nebo ten zisk se skřípěním zubů vyplaceny a následně kvalifikovaní lidi, právníci a podobně tvoří onen dodatek smlouvy psaný tím drobným písmem, který  má zamezit tomu, aby další následovníci toho prvního vyčůránka nevyužili tu smlouvu podobným způsobem. Po nějaké hodně dlouhé době potom mají takové smlouvy přílohu psanou obrovským množtvím textu drobným písmem jako pojištění smouvy proti spoustě různých vyčůránkovských způsobů, jak přes tuto smluvu podvodně něco získat . A normální lidi přirozeně nadávají, protože se musí prokousávat spoustou toho drobného písma, a protože to často nedělají, často se nevinně chytí na nějakou kličku v té příloze.

zdeněk 4.4.2009 11:41

nevidím jediný důvod proč by to mělo být psáno tak malým písmem

nechť je stanovena ve smouvě minimální velikost písma. Pak by zase možná ubylo vyčůránků co nejdůležitější bod smlouvy dají písmem velikosti 5 na předposlední stránku dolů.

R 4.4.2009 12:09

Re: nevidím jediný důvod proč by to mělo být psáno tak malým písmem

Já jsem kdesi kdysi viděl o tom diskuzi a tam vyplynulo, že určitý takový předpis už dávno existuje. Je tam předepsáno, že ten text musí být čitelný. A to dneska v době kvalitních tiskáren je, i když písmo je velice drobné.  Smlouva, ke které je připojena silná papírová bichle s textem velkým písmem je vizuálně mnohem méně lákavá než smouva, ke které je jako příloha přiložen hustě popsaný list papíru. Většinou ale i to drobné písmo lidé dokáží přečíst,  ale prostě jsou líní tento poměrně dlouhý a nezáživný text přelouskávat. To by se nezměnilo, ani kdyby to bylo psáno velkým písmem. Dokonce ani kdyby místo písma byl jako příloha audiovizuální záznam  nebo videozáznam, kde by to někdo tomu klientovi předčítal. I tak by to spousta lidí ani nedoposlouchala do konce, protože by to pro ně bylo nudné.

Já to beru jako určitou aplikaci Darwina.  Lamy a bulíci, co tyto přílohy nečtou, přinášejí těm firmám peníze, protože často potom uzavírají smlouvy pro ně nevýhodné, ale pro tu druhou stranu výnosné. Potom lidi, co ty přílohy čtou, studují a podle jejich údajů vybírají ty správné smlouvy a uzavírají je, dostanou ty služby znatelně levněji, firma si může dovolit zlevnit, protože svůj "vejvar" si už vybere od těch hlupáků, co přílohy nečtou.

zdeněk 4.4.2009 12:40

ač mladý, mám problémy se zrakem

a číst stránku textu velikosti 5 - to je prosím blbost.

A i kdybych si jej nakráno přečetl, abych ho pochopil, stejně bych jej musel konzultovat s právníkem. Tož tak ke smouvám. Nehledě na to že nedávno jsem musel podepsat pro mě dosti nevýhodnou smouvu z důvodu že pokud bych ji nepodepsal, zaměstnavatel by mě pod nějakou záminkou vyhodil. I takto to občas chodí. Jestli je smlouva v souladu s právním řádem ČR také nevím, jelikož omezuje má občanská práva.

ijáček 4.4.2009 8:52

Hollerith je posmrtný zločinec

To je pěknej úlet, s tím Hermanem H. - zemřel totiž roku 1929, a jeho patenty se týkaly automatizace při sčítání lidu, a to v USA 1889.

Karel 4.4.2009 12:23

Re: Hollerith je posmrtný zločinec

Tak tak, a ony stroje nejspíše vyráběla IBM.

Kanuk 4.4.2009 21:50

Re: Hollerith je posmrtný zločinec

Ne, Hollerith a IBJM byly dvě konkurenční firmy, Hollerith pak zanikla. Nevím, zda spojením s IBM či jinak.

honzak 4.4.2009 6:16

tarifní předpisy

u ČD, to je věc! Drážní erár nepochopí, že cestujícímu je jedno, kudy se z místa A dostane do místa B. Erár hlavně vykazuje osobokilometry, nebo podobný ukazatel.

R 4.4.2009 8:36

Re: tarifní předpisy

U ČD je ale logické, že jízdenka musí být spjata s  určitou trasou. Protože jsou všechny stanice propojené a na jízdenku se může udělat libovolné množství přestupů, jediná možnost obrany před vyčuránky je stanovit konkrétní trasu jízdy. Protože jinak by se objevili vyčůránci, kteří by si, když přeženu, koupili jízdenku z Horní Lhoty do Dolní, vzdálené od sebe 5 kilometrů a jeli by tam třeba přes Brno, kde by si přirozeně udělali několikahodinovou nákupní přestávku.  Jinak ale onen problém s tratí Praha Brno musí být notoricky znám, i když vlastně se asi projevil teprve poslední rok, protože dřív byla trasa přes Havlbrod i přes Třebovou určitě v jednom tarifním pásmu, tudíž na oba směry platila stejná jízdenka, v nejhorším případě jízdenka za stejné peníze, takže pokud byl problém, mávlo se nad tím rukou.. V poslední době se zrušila tarifní pásma a jízdné se začalo počítat  přesně podle kilometrů, takže stačil jeden kilometr rozdílu a jízdenka má rozdílnou cenu.

Stejně ale podezřívám autora, že si příspěvek přibarvil, protože běžné zpáteční jízdné nyní činí asi 2.20 Kč za kilometr. Při větší délce trasy o dva kilometry  by tedy zaplatil cca o 4 koruny víc, ne o jednu. 

Jinak u vlaků bývá obvykle nepsaným pravidlem, že se na jízdu je třeba připravit, tudíž prostudovat jízdní řády dopředu a tedy vědět dopředu, kdy pojedu i nazpátek. Ale připouštím, že i při takovém studiu by se rozdíl mezi Třebovou a Havlbrodem mohl klidně přehlédnout. Jinak ale stejně zpáteční jízdné po posledních úpravách tarifů přestalo být tak výhodné jako dříve. Nyní se pro jízdu vlakem vyplatí prozkoumat i variantu, kdy si na jednu cestu zakoupím normální jízdenku na vlak a zpátky, kdy nepotřebuji vlakový komfort, pojedu levněji třeba autobusem. Ale stejně, jet  z Prahy do Brna na otočku v jednom dni vlakem  se už na zpáteční jízdné nevyplatí. Nyní je lepší verze celodenní jízdenka ČD Net, za nějak 450 Kč se může jezdit třeba celých 24 hodin v kuse a po libovolných tratích ČR.