5.7.2020 | Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje


ÚVAHA: Konzervatismus je přirozený a chrání nás

9.6.2020

Ve společnosti jsou konzervativci a pokrokářští liberálové antagonisty. Tam, kde jsou v symbiotické rovnováze, jde společnost kupředu. Jakmile však převládne jeden směr, je zle. Scholastický konzervatismus katolické církve zbrzdil vývoj v Evropě na mnoho století. Islámský konzervatismus brzdí muslimské země dodnes. Pokrok naopak vyvolala renesance či buržoazní revoluce. S revolucemi, neboli příliš rychlými změnami, se však musí opatrně. Francouzská revoluce přes své pokrokové ideály byla značně krvavá, o říjnové revoluci v Rusku a jejích následcích ani nemluvě.

Příroda je moudrá a má dvě brzdy proti nežádoucímu a chaotickému pohybu. Tou první je tření a tou druhou setrvačnost hmoty. Aby bylo možné hmotu v našem světě uvést do pohybu, musí k tomu být zatraceně dobrý důvod reprezentovaný silným záměrem – cíleným působením síly. Čím je silnější a čím déle a vytrvale působí, tím lépe. Krátkodobé, malé a chaotické síly hmotou nepohnou. Jinak by hmota neustále chaoticky vířila jako pylová zrnka ve větru.

Konzervatismus ve společnosti má tuto ochrannou roli. Lidé v průběhu času objevili, že je vhodné dodržovat tradice a zvyky a měnit je jen velmi opatrně. Konzervatismus je charakteristický i pro vědu, a proto to mají vizionáři a radikální inovátoři tak obtížné. Nový objev či teorii musíte poctivě dokázat a prosazovat. Ne nadarmo Max Planck říkal, že „nové myšlenky se nešíří tak, že je přijme většina lidí, ale tak, že stoupenci starých idejí vymřou“. Proto také Nobelovu ceny nedostává vědec hned po svém objevu, ale teprve až praxe potvrdí, že se opravdu nemýlil. Proto je dobré učinit zásadní objev relativně mladý, aby se vědec té Nobelovy ceny dožil. Konzervatismus radí soustředit se na to důležité a nerozptylovat se množstvím nejistých cílů.

Změny nesmí přicházet příliš rychle po sobě a lidé a společnost musí dostat čas je zažít a zvyknout si na ně. Přizpůsobit se. Co bylo platné, že Leonardo da Vinci načrtl princip vrtulníku, když ho v té době nebylo možno realizovat. Doba pro změnu musí dozrát. Jinak ji doprovází chaos a neurózy. S tím máme zkušenosti i problémy dnes, kdy vývoj v oblasti techniky nabývá explozivního charakteru. Klidné epochy jsou už jen v historii. To se obtiskává i do společnosti. Dříve se člověk ve škole nebo na univerzitě naučil nezbytné penzum znalostí a s tím vystačil po celý život a doplňoval je už jen zkušenostmi. Ne tak dnes, kdy znalosti zastarávají během dekády a neustálé vzdělávání je nezbytností a předpokladem úspěšné kariéry. To, že se kritéria pravdy a správnosti rozvolnila a relativizovala, že se dvě základní pohlaví rozkošatila v desítky variant a že jsme schopni akceptovat přemíru dalších hloupostí, za tím možná stojí i důsledky bouřlivého technického rozvoje.

O to důležitější je zrovna dnes si zachovat rozumný konzervativní nadhled a nepropadat nadšení nad každou novotou. Počkat si, až jak se osvědčí a co přinese. Ať se jedná o poslední model chytrého mobilu, EU, elektromobilitu nebo euro. Je to i otázka věku. Jak poznamenal Winston Churchill: „Kdo nebyl ve dvaceti levičákem, nemá srdce, ale kdo je jím i ve čtyřiceti, nemá rozum.“ Konzervatismus nebrání dobrým nadějným idejím, ale chrání od jepičích módních výstřelků.

Platí totiž, že pokrok i stabilita jsou stejně důležité hodnoty. A pokud jsou obě, je lidem dobře. Protože lenost i workoholismus jsou jen rub a líc téže mince.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.