30.9.2022 | Svátek má Jeroným, Ráchel


M. Grundmann 23.9.2022 0:57

Problém není v zákonu, ale v jejich aplikaci českými soudci. Ale nechci být vůči českým soudcům nespravedlivý, podobným způsobem uvažuje většina Čechů. Podle mých osobních zkušeností většina Čechů lpí na formalismu a zcela nesouhlasí s aplikací zdravého rozumu v běžném životě. Proto u nás řádí exekutoři jako černí dražbové, stát je tunelován v nesmyslných arbitrážích a nejrůznější spekulanti jsou považování za šikovné lidi. Česká pošta nedoručuje doporučené dopisy a neinformuje příjemce o uložení zásilky, přesto se u nás aplikuje fikce doručení.

Své přátele z ciziny výslovně upozorňuji na tento absurdní formalismus v tuzemsku. Má to však i své výhody, při lpění na nesmyslných formalitách není dost síly na skutečné omezování svobody a útlak. Pokud se člověk vyzná v těchto absurdních formalitách, nemůže si Českou republiku vynachválit.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Hatina 25.9.2022 18:07

Jestli bych si dovolil jednu poznámku, ohledně citací z Ježíšových kázání. "..Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu."

Ale vždyť přece křesťané slaví den Boží v neděli, tak proč by měli světit nějaký židovský šabat?

Ježíš prostě hlásal zcela nové náboženství, které se od začátku od toho židovského lišilo, a docházelo tam ke zmíněným sporům ohledně platných pravidel , které vlastně Ježíšovou /předpovězenou/ smrtí teprve začaly.

Protože později na tom byli biti právě Židé, a ti skončili na dva tisíce let ve vyhnanství, a jejich práva nikdo neuznával. To oni na svého Mesiáše ještě čekají,,

Tudíž - o tohle jde. Jistě že lze souhlasit, že v řadě případů rozsudků byl ten formální výklad zákona špatný - a ten "rozumný výklad", tedy ignorování zákona a souzení jen dle názoru soudce, by byl, resp. je (v těch citovaných případech) lepší.

Ovšem, dělat to obecně, tedy ignorovat zákony a soudit a rozhodovat jen "podle aktuálních názorů ", znamená taky politickou revoluci, která si ty nové právní názory brzy zformalizuje do nových zákonů.. a obvykle na tom bude, zase někdo jiný bitej...:-/

P. Hatina 24.9.2022 9:38

Že bych ale připomněl, určitou slabinu této úvahy. Autor totiž v tomto předpokládá, že by to byli právě VŠICHNI soudci naprosto spravedliví, naprosto čestní, (o neúplatnosti ani nemluvě, to dá rozum), naprosto geniální ve svých rozhodování, a taky bez jakýchkoliv ambicí či vlastních zájmů - že by mohli takto soudit, v rozporu s textem zákona, jen podle svého subjektivního posouzení .

Jenomže a pokud toto splněno není, tak potom by všeobecně i takové ne-formální rozhodování mimo text zákona mohlo přinést ještě více bezpráví než dnes, kdy se (snad) aspoň mohou strany právního sporu spolehnout a trvat na tom co skutečně stojí v tom zákoně.

I když se zmiňují ty historické příběhy, dají se nacházet i pro i proti. Nejen historické, ale i ty dnešní.

Jen tedy pro doplnění - což tedy neznamená, že by takové mimořádné případy nepotřebovaly jiný právní výklad, ale od toho jsou tu jiné právní prostředky, až k milosti prezidenta.

Ale že a hlavně naprostá většina zákonů nepožaduje striktně tvrdé potrestání za každé porušení, i v nich - jsou široké možnosti ke zmírnění až k nule, takže lze takto soudit s rozumem i přesně podle zákona, jen si ho přečíst celý,,

J. Vorlický 25.9.2022 14:47

Povinnost řídit se zákony za účelem dosažení spravedlnosti a pořádku, máme všichni, kdo jsme schopni chápat toho důležitost; nejen policie, SZ a soudci. Moc výkonná (nebo občanská) nese zodpovědnost za předkládání soudům předpokládaného porušení zákona (dohody) a moc soudní za rozhodování ve věci.

K P. Hatina, 24.9.22, 9:38 se mýlí. Autor článku nepředpokládá, že by to měli být všichni soudci, kdo jsou spravedliví, čestní nebo dokonce geniální. Pan Hatina pak nesprávně upřednostňuje formální výklad práva.

Autor jen popisuje vlastnosti, které by soudce měl mít. Toto je nemožno a proto máme několik soudních stupňů, aby aspoň teoreticky bezpráví mohlo být odstraněno.

Úvaha pana Hatiny nás pak navádí k představě, že soudci nemusejí mít ty vlastnosti; že je to ok, lidské, že máme být spokojeni s českým právem, tak jak je.

Milost hlavy státu má jistě své opodstatnění. Není to však forma právního prostředku (další korupce slova právní), ale důkaz toho, že právní prostředky selhaly. Četné milosti (v demokracii) nebo ,,opravy" rozsudků jsou pak jen důkazem četného selhávání právě právních prostředků. Přiznávám, že za určitých okolností to může být naopak.

P. Hatina 25.9.2022 15:18

Ale nemýlím se. Jak doufám z článku plyne, autor požaduje aby se soudci neřídili formálním textem zákona, ale aby se řídili "zdravým rozumem" tedy svým vlastním úsudkem a názorem (jiný "zdravý rozum" nemají). A k tomu tedy já dodávám, že to má smysl pouze v případě, že ten jejich úsudek a názor je lepší než onen formální výklad zákona. S tím lze doufám souhlasit.

Btw -o tom zda jsme českým právem spokojeni - a jaké?? možnosti máme ho změnit, by asi bylo na delší diskuzi, která se ale i tady na HP stejně dlouho vede, ty možnosti jsou minimální..

Pokud jde o další věc - v článku se o odvoláních nemluví, čili ani já o něm nepíšu. Potom by se třeba mohlo zjistit, že i v historii se stávalo, že mnohé moudré rozsudky, byly v odvolání zase zmarněny.

No a jak jsem taky psal, tak a krom milostí, tak lze využívat i jiné formální výklady zákona, jen si ho přečíst celý a zvážit všechny okolnosti. Dokonce i v případě trestu za zabití člověka je široká paleta trestů od (možná i podmínky) až po doživotí, záleží jen na soudci jak to pojme, a ani tím se neodchýlí od formálního výkladu zákona ani o písmenko

J. Vorlický 25.9.2022 21:51

k P. Hatina, 25.9.22, 15:18 se zase mýlí. Autor nepožaduje se neřídit formálním textem zákona, ale nepraktikovat bezduchý, úzkoprsý a rozumu prostý právní formalizmus. Autor vysvětluje a požaduje se řídit i zdravým úsudkem. Pouhý formální výklad zákona neznamená , že rozsudek takovým výkladem by mohl být někdy lepší než výklad pomocí nezdravého rozumu. Znamená to jen, že soudce postrádá nejen zdravý rozum, ale i empatii pochopit, jakou škodu takovým rozsudkem může způsobit.

Možnosti ke změně nejsou minimální. Minimální je snaha přiznat problém a pokusit se o nápravu. Co změnit? Mít jeden nejvyšší soud, jehož rozsudkem se musí každý řídit, nevracet kauzy nižším soudům, přestupek vrátit tam, kde byl, to je do trestných činů, a definovat rozdíl mezi pracovní povinností a zákonem. To by pro začátek stačilo.

O odvolání není řeč, ale o bezpráví a o jeho nápravě právními prostředky. Konečně jiné formální výklady zákona - odkaz na moje 25.9.22, 14:47.

P. Hatina 26.9.2022 0:28

No právě - a jak by jste to chtěl zařídit "... Co změnit? Mít jeden nejvyšší soud, jehož rozsudkem se musí každý řídit, atd.."?

Napřed by se musela ta potřebná právní úprava vytvořit - a dobře víte, že taková komplexní úprava už se nedaří vytvořit dlouhou řadu let, pak projednat v koalici, odhlasovat - a výsledek by byl, že by jí hned potom zrušil Ústavní soud, s tím zdůvodněním, že politici nesmí soudcům nařizocat, jak mají soudit. To přece víte

J. Vorlický 26.9.2022 8:52

Pan P. Hatina, 26.9.22 0:28 se ptá, jak zařídit to, co navrhuji. Ano, ano, mít jeden nejvyšší soud atd. Ano. Ale jak? Je třeba vyjít z předpokladu, že naše společnost, nejvíce české elity, jsou zkorumpované myšlenkově a morálně. Vlastními silami to tedy nezařídíme. Je třeba se vrátit do doby, kdy tomu tak nebylo. Potom s pomocí dnešních právních systémů, které se z v té době platného řádu vyvinuly, postavit nový.

Obecně, pan Hatina a pak ti, kdo o věci rozhodují, nechápou podstatu demokratického právního státu. Rozhodnutí, že bude existovat jeden nejvyšší soud, není věc právní. Je to věc politická. Co se týče českého ústavního soudu: Je to paskvil, který se vyznačuje tím, že nemá žádnou skutečnou moc - nemůže ji mít, sám rozhodl, že ji nechce, že není nejvyšším článkem obecných soudů. Z jakého titulu si tedy moc přivlastňuje? Je to jakási zpackaná soudní instituce. Jakým právem se pak další státní instituce řídí tímto ,,soudem"? Má-li soud nějakou moc - vlastně povinnost, pak je to moc rozhodnout kauzy. Moc výkonná má pak povinnost se starat, že soudnímu rozhodnutí je činěno zadost. srdečně

I. Schlägel 23.9.2022 14:19

Paráda.

M. Grundmann 23.9.2022 13:32

Češi jsou až posedlí vírou v nejrůznější pravidla a právní pozitivismus je součástí myšlení téměř každého Čecha. Možná je to způsobeno 40 lety komunismu, kdy tradice právního a sociálního myšlení téměř zanikla, a nyní není na co navazovat. Sociální a právní myšlení většiny Čechů je i dnes kvůli tomu vysoce dogmatické a chybí mu hloubka, která existuje v západních zemích.

Zásady typu Co je psáno, to je dáno, naprosto nekritická víra v soukromé vlastnictví, názor, že majitel si může se svým majetkem dělat úplně vše, co se mu zamane, že je každá smlouva výrazem svobodné vůle apod. jsou jenom příkladem zaostalosti českého právního a sociálního myšlení. Bohužel, v této oblasti jsou Češi někde na úrovni našich předků z 19. století a co je nejhorší, vůbec si to ani neuvědomují. Tento nedostatek se projevuje i v chování většiny našich nejvyšších státních představitelů, nejenom současného prezidenta.

Příkladem lidového právního pozitivismu jsou například kauzy plagiátorství. Nikdo se nezajímá o to, zda daná práce nebo dokument obsahují užitečnou nebo originální informaci, zda daný student nebo pracovník splnil úkol, ale bazíruje se na zcela formálních aspektech jeho práce, zda odněkud neopsal naprosto nezajímavý úvod či závěr.

Sám jsem napsal jenom velmi malou část své vlastní doktorské práce. Vše jsem vymyslel a sám vypočítal, všechny výsledky byly mé, originální a oceňované, ale většinu mé práce nakonec sepsali mí spolupracovníci a školitel. Každá kapitola tak má zcela odlišný styl. Závěr napsal školitel a dokonce jsem tento závěr ani jednou v životě nečetl, takže nevím, co tam je. Přitom byly mé výsledky považovány za zajímavé a několik dalších doktorandů pokračovalo v práci, kterou jsem sám začal. Z hlediska morálního pozitivismu jsem úplná zrůda a nejhorší na tom je, že je mi to úplně jedno. Navíc se tím nikde netajím.

J. Vorlický 23.9.2022 15:45

k Grundmann, 23.9.22, 13:32. Souhlasím, jen dodám:

Posedlost s pravidly není způsobena KSČ režimem. TGM se cca 1895 všímá a píše: vzdávající se samočinnosti, očekáváme od vlády, nešťastná víra v policii (Česká otázka). Konečně již KHB měl o nás podobné postřehy. TGM píše, že k tomu přispěli Palacký a další buditelé. Buditelé by asi mělo být v uvozovkách. Republika byla založena na myšlence, že jsme a) 400 let trpěli pod b) cizí vládou; ani jedno zřejmě nebyla pravda. Připravili jsme se tak o 400 let naší historie. Zbyly nám sabotáž a nechuť k státu a obdiv k češtině jako nejlepšímu jazyku na světě. Kombinace těchto několika vlastností nám znemožňuje cestu vpřed. Doba 1938 -1989 byla vlastně jen jejich výsledkem, protože nám bylo slíbeno, stejně jako dnes, že o nás bude postaráno.

Smlouva, nekritická víra v soukromé vlastnictví, dodám nepochopení (ergo nezájem) zásady svobody, zodpovědnosti a povinnosti. Pořád mne udivuje s jakou lehkostí (dokonce ověnčenou českým právem) se snažíme odstoupit od soukromé smlouvy v okamžiku, když zjistíme, že se pro nás stává nevýhodnou!!

P. Hatina 25.9.2022 17:43

Jenže, když se podíváme třeba na ten příklad plagiátorství, tak na tom je právě vidět, ten rozpor v užití formálních předpisů.

Přece citovat ve své odborné práci z cizí práce můžete, ale musíte ten úsek zkrátka označit jako citací, s uvedením autora a díla. . Čili - toto je ta formalita kterou je nutné dodržovat, a tím se tomu obvinění vyhnete.

Ale současně, a v tom je ten rozpor, tímto způsobem vlastně nedochází k čistému plagiátorství, v tom smyslu, že si "přivlastňujete", označujete za svůj ten původní objev předešlého autora.

Pouze ho citujete v nějaké své práci, která je obvykle čistě školního charakteru, slouží jako podmínka k získání nějakého univerzitního titulu. Takže takto ani k žádnému "vědeckému zločinu" nedochází.. Dokonce když se podíváme na definici plagiátorství na wiki, tam se přímo píše " nedbalé nebo nepřesné citování použité literatury, opomenutí citace (byť neúmyslné) některého využitého zdroje"..

Tudíž, největší bengál z toho udělají média, která tomu sama zbla rozumí..

M. Grundmann 25.9.2022 21:45

Podle školních pravidel je za plagiátorství považováno použití jakéhokoliv cizího textu bez upozornění, nikoliv nějakých myšlenek, výsledků či objevů. Pokud školy po studentech požadují naučit se produkovat myšlenkově prázdné, ale inteligentně vypadající texty, má taková úprava smysl. V praktickém životě je však tato dovednost úplně nanic.

Připomíná mi to otravné slohové práce na střední škole, které jsem se vždy snažil odněkud opsat. Osobně mi není jasné, k čemu by dovednost psát dlouhé texty na témata, kde člověk nemá co říci, mohla být v praktickém životě užitečná. Většinu užitečných textů může dnes člověk najít na internetu a zkopírovat a zatím se mi nestalo, že bych kdy v životě potřeboval vypisovat dlouhé prázdné texty jen kvůli tomu, abych předstíral, že je nějaké nesmyslné téma něčím zajímavé. Tento problém existuje asi jenom v době studií.

H. Rybnická 23.9.2022 13:23

Xakru vynikající počtení.

F. Zrcek 23.9.2022 11:53

Maximální souhlas se závěrem autora. Klasiky se hodnotit neodvážím. Dodám jen: Trahit sua quemque voluptas (Vergilius) et čuráre legitimum... Chevalier byl fakt klasa...

J. Vorlický 23.9.2022 9:54

Článek je snad příliš dlouhý, aby byl patřičně úderný a aby práva skutečně tvář byla více čitelná.

Ano, jak píše pan Grundmann, 23.9.22, 0:57, strom má kořeny v české společnosti a čeští soudci jsou pak jen jednou větví. Jako jeden kořen vidím moderní český jazyk, v jeho názvosloví, v jeho používání a chápání. Jen k termínu doručení fikcí. Fikce je zde klíčové slovo. Fikce je něco, co nějak vypadá, ale není. V českém právu doručení fikcí znamená ale, že bylo doručeno, i když nebylo - obludná nespravedlnost. Delivery by fiction se používá i v anglosaském právu, ale znamená to: vyjďme z toho, že bylo doručeno, přičemž víme, že doručeno nebylo. V okamžiku, kdy adresát dodávky dokáže, že ji nedostal, delivery by fiction padá.

Příspěvek pana Hatiny, 23.9.22, 6:34 je dalším příkladem, jak jako dorozumívající zkorumpovaná moderní čeština je (pomíjím potřeby a příčiny jejího vzniku). Člověk, který zná jen česky, těžko může být schopen rozlišit jemnosti, které jsou pro právo důležité. Pan Hatina, stejně jako celé české právo, operuje pojmem: výklad zákona justičními orgány. Tímto pojmem, jako jen jedním, se kalí české právo (jehož kal pan Hatina připouští). Z jeho příspěvku je zřejmé, že do tohoto pojmu zahrnuje státního zástupce. Justice znamená spravedlnost. SZ nikdy nemůže být justičním orgánem. Úkol SZ by neměl (a nemůže) spočívat ve výkonu spravedlnosti, ale jako moci výkonné k přivedení před soud člověka, o kterém má dobrý důvod se domnívat, že porušil zákon. SZ říká: Soude trestej. Soud pak rozhodne, jako vykonavatel moci soudní, zda SZ má pravdu, nebo ne.

P. Diviš 23.9.2022 10:14

S tou fikcí doručení je to s jakýmkoliv jiným nástrojem: Může být použit k užitku, může být použit ke škodě.

Chytráků, vyhýbajících se doručení, nebylo zrovna málo.

J. Vorlický 23.9.2022 11:40

Jistě, může.

Toto ale není o chytrácích, kteří se vyhýbají doručení. Je to chytrácích, kteří nedoručí a tvrdí, že doručili.

P. Rada 23.9.2022 8:54

S hlediska historie se O. Hein rozepsal docela poučně. To čemu se ze zákonodárství prakticky vyhnul se žel týká dneška a to přesto, že dnešní zákonodárství společenské je často v příkrém rozporu se zákony přírodními a většinová společnost to toleruje ačkoli jde o cestu k jejímu sice pozvolnému ale hlubokému rozvratu. Uvedu alespon jeden zásadní i dnešním soudnictvím respektovaný rozpor.

Prakticky celá makro-ekonomika je dnes oproti minulosti a hlavně oproti zákonodárství přírodnímu - které poměřuje přes kg, metry, jouly... - postavena na poměřování penězi, které však už nemají reálné makro-ekonomické krytí.

A všichni v tom žijeme a podobně jak autor se mnozí znás věcnou "nezákonnost" této celospolečenské podstaty zdráhají pojmenovat natož pozměnit.

J. Vorlický 23.9.2022 9:29

Ano, peníze již nemají původní společenskou roli. Brát dnes peníze jako měřítko něčeho se stalo fikcí, byť setrvačnost zvyku je velká.

J. Kohout 23.9.2022 8:45

Autor upřesňuje Ježíše, sám má nepřesné znalosti o jednotlivých skupinách.

Farizeové (perušim) nebyli kněží, právě naopak! Chudáci se do textů dostali, protože jediní byli ochotni s Ježíšem diskutovat.

Kněží naopak byli schopni přistupovat pouze z hlediska moci (nediskutovat, zatknout a soudit). Dokonce litovali, že ho nemohou odsoudit k smrti sami.

O. Hein 23.9.2022 8:51

Máte pravdu, jedná se o moji chybu.

J. Kohout 23.9.2022 9:16

Oceňuji. Není proč se omlouvat, stejný vztah k farizeům mají i někteří odborníci a kněží.

Nebyli samozřejmě bez chyb. Ty "modlitby na nárožích" a ukazování své "svatosti" se jich týkalo. Ježíš dovedl být i velmi tvrdý (stejnbě jako Jan Křtitel).

Jak jste přesně napsal, ten čas byl velmi divoký. Farizeové se snažili znovu žít náboženství plně, nejen formálně ("v neděli do kostela").

Kněží nesli zodpovědnost za Boží lid a viděli v širších souvislostech, koneckonců o 40 let později vzpoura vypukla a byla Římany potlačena velmi tvrdě a krvavě.

F. Navrátil 23.9.2022 8:19

Pokud jde soudce za úplatkem jako velbloud za oázou, najde vždy nějaký formální nedostatek, který mu brání vyslovit spravedlivý výrok. Jednou není datum ve správném rohu listiny a jindy není podpis smlouvy v souladu s podpisovým vzorem, protože chybí tečka nad i a smlouva je tedy neplatná.

P. Hatina 23.9.2022 6:34

Ono je to v článku naznačeno v jedné větě. Ten problém zkrátka vůbec není v používání formalismu. Ten problém je v různém výkladu zákona (justičními orgány).

Jinými slovy, občan se ani nemůže spolehnout, zda jeho případ bude st.zástupce, soudce formálně posuzovat podle zákona (ale kterého, máme jich přes milion), a nebo podle nějakého vyššího principu (ale kterého)?

Špatné je že on to neví ani předem, když něco v dobré víře dělá, jestli ho za to někdo neudá, nějakej paragraf se vždycky najde.:-/

D. Uhlár 23.9.2022 8:16

Ale naopak, výklad a vymáhání práva je u nás maximálně formalistické. Policejními pastmi počínaje až po čurbes v soudních znalcích - to vše je možné jen vinou zkostněle formalistického výkladu práva.

M. Grundmann 23.9.2022 0:57

Problém není v zákonu, ale v jejich aplikaci českými soudci. Ale nechci být vůči českým soudcům nespravedlivý, podobným způsobem uvažuje většina Čechů. Podle mých osobních zkušeností většina Čechů lpí na formalismu a zcela nesouhlasí s aplikací zdravého rozumu v běžném životě. Proto u nás řádí exekutoři jako černí dražbové, stát je tunelován v nesmyslných arbitrážích a nejrůznější spekulanti jsou považování za šikovné lidi. Česká pošta nedoručuje doporučené dopisy a neinformuje příjemce o uložení zásilky, přesto se u nás aplikuje fikce doručení.

Své přátele z ciziny výslovně upozorňuji na tento absurdní formalismus v tuzemsku. Má to však i své výhody, při lpění na nesmyslných formalitách není dost síly na skutečné omezování svobody a útlak. Pokud se člověk vyzná v těchto absurdních formalitách, nemůže si Českou republiku vynachválit.