Také jste si všimli, že dnes musí být všechno buď děsivá katastrofa, senzace, nebo megacool, fantastická událost? Jinak je to nuda. Jste buď in, anebo out. Lidé jsou rozdělení na nesmiřitelné protipóly.

Dříve se říkalo sedej panenko v koutě, najdou tě. Dnes musí být panenka na instagramu, twitteru, facebooku, blogovat a rozesílat sívíčka a když to nepomůže, tak zatančit u tyče. Ubylo lidí, kteří mohou to či ono. Kteří se dívají na fotbal jen pro potěšení ze hry. Kteří by si řekli Babiš i Fiala, každý má v sobě něco. A že Zeman není jen mstivý stařík, ale všiml si toho, že pan Lipavský by nebyl pro zahraničí vhodný a konal. Fiala a Rakušan si možná myslí totéž, ale jsou svázáni koaliční soudržností. Budou to a další rozpory řešit soudy a staneme se soudcokracií? Věřím, že se najde rozumný soudce, který řekne pánové, oba máte svoji pravdu, je to remíza. Vyřešte si to mezi sebou dohodou a kompromisem, jak je v opravdové politice zvykem.

Nůžky se rozevírají a ubývá i střední třídy, která bývala základem státu. Střed nahrazuje stále více homofonní střet. Vše se polarizuje a vzdaluje od sebe. Že by to rozpínání vesmíru? Spíše k tomu přispívá dnešní dynamická doba. Vše se zrychlilo a my nemáme čas o věcech přemýšlet, a tak přejímáme už hotové názory, které nám servírují média či sociální sítě. A taky je vše složitější. Každá zpráva totiž musí zaujmout. Kdo neřve, není slyšet. A kdo nejvíc řve, jako by měl pravdu. Mlčící většina jako by už nebyla a často se nechá vtáhnout do vzájemných půtek. K tomu ještě historická tendence všímat si hlavně negativních ohrožujících zpráv a nefiltrovat je rozumem. O rozdělení na vaxery a antivaxery raději nemluvě.

A přitom všichni jsme Češi (tedy i Moravané a Slezané), zkrátka obyvatelé Česka. To ještě jasně cítili naši prarodiče, ale nám jako by to už bylo jedno. Kam to může dotáhnout rozpolcená společnost? Ano, možná právě tam… Ne, že bych si bláhově myslel, že naši politici se nechali zvolit pro blaho nás všech. Naštěstí ale platí princip, že pokud se různé subjekty snaží o své blaho a prospěch a působí ve společnosti, tak také vykonají pro tuto společnost leccos prospěšného. Něco jako neviditelná ruka trhu, ovšem za předpokladu platnosti aspoň elementárních morálních pravidel. Babiš byl až moc rozhazovačný, Fiala to zkoriguje, ale zase bude muset ustoupit jinde.

Zůstává nám jedna oblast, ve které neustupujeme ze svých pozic, a to je humor. Neopouští nás naštěstí ani v dobách zlých. Vtipy na téma covid nám už sice hořknou a ani jich není tolik jako o Zemanovi v akváriu a podobně. V poslední době mě pobavil jeden. První důstojník hlásí kapitánovi lodi. „Pane, pane, napadli nás piráti.“ A kapitán se s klidem zeptá: „Všichni čtyři?“

Proč je tolik potřebný střed? Protože vyvažuje! Vyvažuje obě krajní rozdílná stanoviska a sjednocuje v dohodě. V kompromisním, pro většinu přijatelném stanovisku. Je normální, zatímco na obou koncích se usadily ty extrémnější názory. Je tím záchytným bodem, kolem kterého se kývají váhy, aby se ustálily. Vždyť pojem vítězství se rozplývá už v okamžiku, kdy je ho dosaženo. Nemusíme mít vše a hned, raději pořádně, rozumně a stabilně v širším konsenzu. Střet je možný a zákonitý, ale jen jako počátek jednání.

Tak až vás někdo vytočí svojí neotřesitelnou pravdou, počítejte do deseti a pak se na to zkuste podívat i jeho očima.