28.3.2024 | Svátek má Soňa


ÚVAHA: Itálie začíná dělat seznamy Romů

21.6.2018

Ultrapravicový italský ministr vnitra a šéf Ligy Salvini napsal: „Požádal jsem o vytvoření seznamů Romů žijících v Itálii. Neregulérní budou deportováni. Bohužel, Romy s italským občanstvím budeme muset nechat dál žít v Itálii.“

Informaci jsem převzal z internetového portálu Forum24 a nemám důvod mu nevěřit.

Při sčítání obyvatel za první republiky se Židé přihlašovali k svému vyznání. Po anexi našeho území nacisty a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava pak na základě rozhodnutí Reinharda Heydricha a jeho cca 20 dalších soukmenovců na konferenci ve Wansee byla vytvořena vize světa bez Židů. Bylo velmi jednoduché získat pečlivě vedené seznamy jedinců s judaistickým vyznáním, kteří byli poté deportováni do vyhlazovacích táborů, odkud se jich vrátila jen početně bezvýznamná hrstka.

Je docela možné, že pokud by ony seznamy neexistovaly, byla by selekce Židů do táborů smrti přeci jen poněkud složitější a nepochybně by se jich tak zachránilo mnohem více.

V oné době tak i vítěz II. sv. války Josif Stalin nechával vyhlazovat Poláky žijící na území tehdejšího SSSR, stejně tak se vedlo i třeba krymským Tatarům.

I v naší současnosti pan Adam Benjamin Bartoš kdysi vytvářel seznamy českých Židů a to vše s poznámkou, že je třeba „vyřešit“ židovskou otázku, které dle něj zatím úplně „není vyřešena“. Jen duševně velmi mdlému čtenáři okamžitě nenaskočí paralela s historickými událostmi, které jsou nejtragičtějším obdobím dějin 20. století.

Evropa, která si dělá - a právem - čáku na to, že jde o území, kde se tvořily dějiny Řecka, Říma, kde byly po staletí nejprestižnější vzdělávací instituce, kde se tvořily dějiny kultury, vzdělanosti, humanismu atd., musí čelit v nejnovějších dějinách zrůdnosti tvorby seznamů „odlišných“ jedinců. Zdá se, a to je tragické zjištění, že to vadí jen malé části obyvatel, že málokdo protestuje proti podobným zvrhlostem, a to nejspíše jen proto, že má pocit, že se ho to netýká.

I u nás máme jedince, kteří poukazují na „odlišnost“ třeba původu, barvy kůže apod., a těmto jedincům je popřáván sluch i volební hlasy.

Marek Orko Vácha říká, že každý mladý člověk by měl jednou za život zajet do Osvětimi. Aby si uvědomil, že stačilo málo - jen nějakých 200, 300 km směrem na Západ - a mohli jsme být součástí oné mašinérie, která v podobě ctných občanů vypravovala deportační vlaky, vytvářela seznamy „nevhodných“ osob, pracovala na dráze, kudy se oni nevhodní ubírali východním směrem ke svému konci. Mohli jsme být ti, kteří žili v blízkosti Buchewaldu a občas - při špatném větru - museli s nadávkami zavírat okna.

V čem tkví pokrok lidstva?

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora