3.2.2023 | Svátek má Blažej


Diskuse k článku

ÚVAHA: Hodnota života

Úvahy o hodnotě života jsou v současném světě předmětem mnohých názorových sporů, neboť čím více lidé podléhají náboženským anebo pseudohumanistickým představám, místní morálce, politickým manipulacím, předsudkům a emocím, tím jsou jejich představy o této hodnotě zmatenější.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
O. Hein 2.12.2022 19:59

Pánové, dnes s komentáři k diskuzním příspěvkům končím. Prosím, nepřikládejte mým slovům jiný smysl, než jaký opravdu mají.

P. Černý 2.12.2022 18:39

Obávám se, pane Heine, že se v otázce toho, o čem hovoříme jako o hodnotě života, zcela míjíme. A jak v definici, tak v přístupu k problému.

Hodnota života, pokud odhlédneme od ekonomického významu toho slova, zvláště v kontextu toho, jak chápeme mravnost, má podle mého hlubokého přesvědčení povahu smyslu života. Je to především otázka, co dává našemu životu smysl.

Pátrání po smyslu života, to není totéž, co sebeláska. To především znamená pochopit prostý fakt, že jediné zrcadlo, ve kterém se zobrazujeme celý náš vesmír, je naše vlastní vědomí. A vyrovnat se s tím, že nic jiného než toto křivé a poloslepé zrcadlo k dispozici nemáme. Každý z nás máme své suverénní vědomí a podle fyziků dokonce i svůj vlastní fyzikální čas.

Suverénní, individuální, vědomí samozřejmě neznamená, že se nemáme ptát po hodnotě či smyslu našeho života pro jiné a naopak. Jde hlavně o to, že pokud by život neměl hodnotu či smysl pro nás, těžko by někdo mohl očekávat, že by pro nás měl hodnotu život někoho jiného. Jde o to, co musí nastat dřív jako jedna z podmínek pro to druhé. Pokud by pro nás neměl náš život hodnotu, ani smysl, prostě by v nás, v naší mysli, chybělo příslušné promítací plátno, na kterém by se hodnota života mohla zobrazit. Ať už naše nebo kohokoli jiného.

To, že je naše vědomí jedinečné a výlučné spojení se světem ale nevylučuje empatii. Naopak. Empatie, city a emoce jsou cesty, jimiž se v našem vědomí zabydlují vědomí jiných bytostí. Jiní se, v té či oné míře, stávají naší součástí a my se stáváme součástí jiných. V té či oné míře, to, co se děje jiným, jako by se dělo nám.

A pokud to vidíme takto empaticky, pak měl onen biskup pravdu, když tvrdil, že každý život je jedinou základní hodnotou. Když chápeme, že nic jiného, než život, vlastně nemáme, že je to ta nejvyšší hodnota, pak totéž musíme respektovat i u jiných bytostí. Protože to, co se děje jim, jako by se dělo nám samým. Ano, i toto je možné cestou empatie udělat se svým vědomím, pokud to skutečně chceme.

O. Hein 2.12.2022 19:37

Dobrý večer, prosím přečtěte si moji úvahu ještě jednou. Mám sice respekt k vlastní entitě (také jsem se na ní nadřel), ale nemusím mít respekt k entitě zločinců, kterých jsem za své praxe zavřel stovky (včetně vrahů). V tomto směru se názorově míjíme a diskuze na toto téma by patrně byla dlouhá.

L. Netolická 2.12.2022 20:13

Víra v Boha, katolická nauka lásky k Bohu a bližnímu, to je důležité pro mne a pro lidi stejného smýšlení. To, že lidé činí dobro nebo zlo, to je výsledek naší svobodné vůle, kterou nám dal Bůh a On nás jednou bude soudit. Doufejme, že nebude pouze spravedlivý, ale bude i milosrdný k nám. Pokud bychom měli pevnou víru, ctili Desatero Božích přikázání a snažili se žít bez těžkého hříchu, tak by na zemi bylo dobře. Výchovou v rodinách to začíná ....

P. Černý 2.12.2022 20:21

Vím, co jste napsal. Jen si nejsem jist, zda jste přečetl mou poznámku ve snaze porozumět. Ale může to být moje chyba.

V každém případě, ani by mě nenapadlo nabádat vás, abyste respektoval jakékoli entity zločinců. Leda byste byl Bůh z té povídky Karla Čapka.

V. Němec 2.12.2022 18:23

Život je těžký...a pak umřeš.

B. Rudolf 2.12.2022 18:17

Život je mysterium. Nepoužívám cizí slova rád, ale tady jsem ho použil záměrně, abych slovo tajemství tak trochu umocnil na druhou.

Hodnota života je už součástí našeho zjednodušeného přístupu k tomuto tajemství, se kterým lidé jako právníci, ekonomové, politici, vojáci a jim podobní musí pracovat. Jinak to neumíme. Nezávidím jim to.

K. Zapletal 2.12.2022 14:32

Dlouho měla na výrobu lidí monopol příroda a fungoval hlavně přirozený výběr. Budoucnost vidím v dnes ještě sci-fi rozbití tohoto monopolu. Jestli pak bude výsledný produkt nabitý hormonem štěstí, nevím, jestli to bude štěstí.

B. Rudolf 2.12.2022 18:27

Podívejte se na tu "lidskou pakáž" kolem nás. Většinu své existence se lidstvo zaměstnávalo válkami. Nobel prý byl tak naivní, že si myslel, že jeho dynamit bude sloužit k usnadnění práce v kamenolomech. První "praktické využití" atomové energie byly atomové bomby svržení na Hirošimu a Nagasaki. Měli jsme (lidstvo) neuvěřitelné štěstí, že komunismus prohrál před rozvojem počítačů a internetu.

V Číně umožnily pokroky v medicíně odebírání tělesných orgánů zaživa vězňům a jejich transplantace stárnoucím členům politbyra. Čína také využívá umělé inteligence ke sledování svých občanů a k vymývání jejich mozků. A poměrně hodně lidí vidí v Číně budoucnost lidstva (přinejmenším v tomto století).

Takže, pokud budou lidé v budoucnosti naládováni nějakým hormonem štěstí, tak jen proto, aby byli snáze ovladatelní.

J. Zdvora 2.12.2022 12:04

Děkuji,opět má můj technický mozek o čem přemýšlet.

J. Zdvora 2.12.2022 12:04

Děkuji,opět má můj technický mozek o čem přemýšlet.

P. Černý 2.12.2022 10:00

Dobrý den, pane Heine.

Děkuji za obsáhlý výklad. Bylo by o čem diskutovat. Ale dnes mám bohužel poněkud naspěch.

Takže prozatím jedna základní poznámka.

Pokud takto přehledně klasifikujeme hodnotu života jiných osob a (správně!) tvorů, ať už pro nás nebo pro společnost, nezapřaháme tím vůz před koně? Neměli bychom nejdříve začít sami u sebe?

Neměli bychom se nejdříve ptát po hodnotě, jakou má život pro nás samé? A co tuto hodnotu tvoří, co je její součástí, nebo co ji naopak boří? A samozřejmě, s vědomím, že nejde o nic statického. Že se naopak jedná o velmi živou materii, která navíc velmi snadno utíká mezi prsty...

Vždyť, co je nám po hodnotě životů jiných tvorů, pokud náš vlastní život hodnotu pro nás samé, třeba jen v okamžiku při našem posledním vědomém nádechu, nemá, nikdy neměl a nikdy mít nebude?

Ona to totiž není žádná samozřejmost, že život má hodnotu pro každého živého tvora. Zvláště u lidí. Kde zástupy sebevrahů dosvědčují, že život může nabývat hodnot zcela záporných...

PS Zdá se mi, že pokud hodnotu světa nepromítáme do nás samých (A nutně to nemusí být projev pouze sobectví. Může to být třeba otázka buddhistického přesvědčení. Nebo jen zdravého rozumu a citu.) ztrácí podobné úvahy, a veškerá filozofie, ne jen obsah ale i smysl.

O. Hein 2.12.2022 10:27

Dobrý den, Váš námět začněte úvahou o narcisech a megalomanech, a skončete melancholiky a lidmi v těžkých životních depresích. Poté uvažujte o tom, že náš vlastní život má jinou hodnotu pro nás a jinou pro naše okolí. Hodnotu života totiž určují slova i skutky. To jsem však už napsal. Jinak každý narcis, megaloman a sobec začíná vždy u sebe. Láska k sobě je však jiná kategorie. Budete-li mít zájem, pošlu Vám svoji knihu "Velká rozprava o moudrém myšlení aneb Mahápradžňáčittásutta", Má to ale asi 400 stránek. Přeji Vám příjemný den.

R. Langer 2.12.2022 12:03

Ano. Třeba moje kočky pro mne mají mnohem větší cenu, než život spousty lidí. Řekl bych, že než cca tak tři čtvrtiny populace lidstva. ;-D

O. Hein 2.12.2022 12:33

Němé tváře pro nás mnohdy dělají mnohem více, než my děláme pro ně.

R. Langer 2.12.2022 16:54

O tom naprosto nepochybuji. Také vím, že jsou mnohem chytřejší, než si obecně lidé představují. ;-)

O. Hein 2.12.2022 19:41

Souhlasím. Jak pravili Indiáni, jsou to naši malí bratříčkové.

P. Princ 2.12.2022 8:32

Bravo ! Skvělý článek. Vyvrací pokrokářský žvást že jsme všichni stejní (We Are All the Same).

Mimo jiné, implicitně poukazuje na bídu všeobecného volebního práva.

R. Langer 2.12.2022 12:01

Ano, právo volit by mělo být zásluhou, nikoliv samozřejmostí.

J. Zak 2.12.2022 0:50

Hmmm... na to nebylo treba tolika slov. Priroda je proste kruta a ridi se sama sebou uz od pocatku casu.