Poprvé v historii se nový technologický přelom prosazuje direktivně a na úkor životní úrovně obyvatel. Srovnat se to dá jedině snad s komunistickou preferencí těžkého průmyslu a víme, jak to dopadlo. Předchozí technologické přelomy přicházely pomalu, přinášely vyšší produktivitu a tím i postupně životní úroveň. Prošly rozvahou soukromých investorů, zda se do nich vyplatí investovat peníze.

Cílem současného přelomu je ale ulevit přírodě na úkor lidí. Na souhlas se jich nikdo neptá a v propagandě se mluví jen o vznešených cílech, ale ne už o tom, co to bude stát. Už teď zdražují energie. Svobodná hospodářská soutěž a vítězství toho nejekonomičtějšího ustupuje politickým cílům. Při zadávání veřejných zakázek musí zadavatelé ještě více zohledňovat environmentální, sociálně odpovědné a inovativní aspekty. Takzvaný veřejný zájem převažuje nad hospodářskou soutěží. Často pak neuspěje ten nejlepší, ale ten, na něhož byly šity výběrové podmínky. Kdo je zelenější. Regulace jsou stejně jako dotace příležitostí pro korupční jednání. A nejen příležitostí. Četné podnikatelské lobby se už přizpůsobily a ve jménu Green Dealu získávají významné státní peníze z našich daní.

Chcete-li zmanipulovat své voliče, tak není nic lepšího než jim vytyčit dlouhodobý, vzdálený a nekontrolovatelný cíl pro příští generace. Vznešeně o něm mluvit, vnuknout jim pocit viny a pak se málokdo odváží protestovat. Hitler přesvědčil Němce válčit pro tisíciletou říši, komunisté slibovali světovou revoluci a dobro na zemi. Vždy bylo a je nejdůležitější a také nejobtížnější, aby politik předstoupil před národ a řekl, udělám vše pro to, abyste se příští rok měli o něco lépe, než dnes a splnil to. Možná ale je dnes společnost už natolik zhýčkána blahobytem, o kterém předpokládá, že už bude napořád, že začíná slyšet na extravagantní myšlenky a vize.

V čem je velké nebezpečí změn, kromě toho, že jdou na úkor životní úrovně současné a několika následujících generací? Že se na ně spěchá a provádějí se jako politická kampaň direktivně, co nejrychleji. Když máte systém v rovnováze a realizujete v něm mnoho změn najednou, tak jej rozhodíte a on přestane být efektivní a zvyšují se tím náklady na přechod do nového stavu. Příklad: Rychlý přechod na elektromobily a zákaz výroby aut se spalovacími motory způsobí, že nebude dostatek elektřiny a vznikne potřeba nových elektráren. Konkrétně u nás by si úplný přechod na elektromobilitu (osobní i nákladní auta) vyžádal výstavbu 4,2 nových Temelínů. Myslíte, že je to reálné? Takových oblastí, které budeme muset zcela přebudovat, je více, např. autoservisy, jak hasit elektromobily či co s vybitou kolonou v zácpě na dálnici. Jak recyklovat ohromné množství baterií. Často se pak exhalace jen přesunou na jiné místo. Když už někdo chce tuto změnu, tak by mělo platit evoluce, ne revoluce. Provádět postupně tyto změny po dobu 50 let a více, aby se systém nevychýlil příliš z rovnováhy a minimalizovaly se vedlejší škody. Mezitím můžeme průběžně posilovat úlohu obnovitelných zdrojů, aniž nám to rozkolísá energetické soustavy a připravit se na větší potřebu elektřiny.

Jestli jsme v období klimatického oteplování, tak si osobně myslím, že za sto let nebude velký rozdíl v průměrné teplotě, ať už Green Deal bude, nebo nebude realizován. V životní úrovni lidí a promarněných prostředcích ovšem ano. Je to dáno i tím, že ekoalarmistická je hlavně jenom Evropa, která už tak moc neznečišťuje na rozdíl od zbytku světa, který si blahobyt chce teprve užít. Daleko výhodnější než poroučet větru a dešti by byla adaptační strategie, připravit se na změny a přizpůsobit se jim. Možná budeme muset trochu posunout hlavní potravně produkční pásma trochu na sever, či přemístit některá lidská sídla. V dlouhodobém horizontu nás to stejně nemine.

Příroda, planetární systém a Slunce, to jsou řádově větší síly, než kterými disponujeme my a musíme se před nimi ještě sklonit, porozumět jim a přizpůsobit se jim, jako jsme to dělali dosud. Příroda má větší adaptační schopnost, než si myslíme, a případně se dokáže i zbavit přemnoženého nepovedeného druhu, který se domýšlivě nazval Homo sapiens.