Pro velkou část občanů, která „bojuje“ svůj každodenní boj o to, aby měla dost peněz na slušný život, kde bydlet, dobré zaměstnání nebo prosperující podnikání, zdravé a spokojené děti atd., zkrátka aby normálně a spokojeně žila, je ústava něco velmi abstraktního, co se zdá být bez velkého vlivu na řešení jejich každodenního života, a tedy něco hodně nedůležitého. Navíc si troufám konstatovat, že od běžného občana nelze ani očekávat, že přečte několik stovek stránek právnicky „šroubovaného“ textu smlouvy a jejích dodatků, dá si je do souvislosti s dosud platnými smlouvami a jinými dosavadními právními normami a domyslí důsledky na chod EÚ a naší republiky.

Pokud tedy někdo prosazuje uplatnění přímé demokracie pro schválení ústavy, tj. referendum, musí nejdřív občanům vysvětlit objektivně, krátce a jasně, o co jde – jak ústava vznikla, co ústava nahrazuje, co přináší navíc oproti stávajícím smlouvám, a kam tedy „tlačí“ vývoj EÚ, co je alternativou při jejím neschválení. Až potom je možno očekávat kvalifikovanou odpověď občanů ano/ne. Do té doby většina reaguje neobjektivně, v lepším případě na základě toho, že jí sympatická strana nebo osoba řekla buď to, nebo ono.

A jak to vypadá s uplatněním zastupitelské demokracie při rozhodování o tomto problému? Nabízí se mi rychlá odpověď. Přece kvůli tomu máme volené zástupce a vládu, kteří na takovéto věci mají čas, schopnosti, někdy i odbornou kvalifikaci, poradce a státní aparát a mají tu ctižádost a povinnost rozhodovat za voliče. Ať tedy rozhodne parlament.

Ale jak „jsou na tom“ naši poslanci a vláda dneska? Doufám, že bych jim ubližoval, kdybych všechny hodil do jednoho pytle a prohlásil o nich, že taky více nebo méně nevědí, o čem mluví, ale co si mám jiného myslet, když např.

- předseda vlády sdělí (nedávno) jako vládní postoj kancléřce země předsedající EÚ, která k nám přijede jednat o dalším osudu ústavy, že navrhovanou ústavu je nutno nahradit srozumitelnější a jednodušší novou ústavou

- bývalý předseda parlamentu (už je to víc než rok, jinak horlivý oponent kritiků ústavy) vážně argumentuje názorem, že ústava nezhoršuje oproti stávajícímu stavu procentní váhu naší republiky při hlasování.

Uvědomuje si pan předseda vlády nebo naši zákonodárci, jak by asi museli odpovědět na otázku, jestli náš právní systém (ústava a ústavní zákony ČR) je jednoduchý a srozumitelný? Proč neodpověděl přímo, jako to např. činí prezident, že je proti další integraci Evropy nebo na rovinu, že se vládní postoj teprve vytváří? S prezidentem můžu nesouhlasit. O předsedovi vlády si mohu v této chvíli a v lepším případě jen myslet a doufat, že vědomě a tzv. „diplomaticky“ vyjádřil jen své osobní antipatie k ústavě a že se nejedná o vyjádření vyplývající z jeho povrchní znalosti.

Uvědomuje si bývalý předseda parlamentu, jakou medvědí službu tenkrát svým stanoviskem prokázal odpůrcům ústavy? Jak to, že na něco tak zásadního má mylné stanovisko? Snad si to proboha tenkrát nemyslel celý státní aparát, který měla tenkrát jeho strana „na povel“? Zlepšil alespoň on od té doby své znalosti ústavy?

Takže, když to záměrně zjednoduším a přeženu, pak se dneska, podle mého názoru, nelze spolehnout ani na zastupitelskou demokracii.

Na závěr něco pozitivního:
Např. na ČRo 6 probíhají v poslední době různé pořady a diskuse, kde se pokoušejí o objektivní a komplexní pohled na evropskou ústavu (pořady profesora Cepla, ale i jiné). Doufám, že jsou i jiná fóra jako např. Neviditelný pes, o kterých nevím a která ani nemám čas sledovat.

Spokojený budu ale až tehdy, až státní aparát, který to má v popisu práce, vytvoří odborný tým, který objektivně provede vyhodnocení podstatných vlastností a důsledků evropské ústavy. Ať ten tým také zformuluje závěr, že když občan nebo poslanec dá svůj hlas pro nebo proti, tak bude pro nebo proti tomu a tomu.

Jinak, dovoluji si tvrdit, budou občané v případném referendu volit o něčem jiném než o ústavě a vláda a parlament bude zaujímat postoje nebo hlasovat na základě stranické příslušnosti a pokynů jejich „rádoby osvícených“ stranických ideologů.

V Praze 18. února 2007

P.S. - Evropská ústava není nic proti radarové základně. Ústavu si totiž může každý přečíst. V otázce radaru a celého systému protiraketové obrany je občan odkázaný na to, co se dozví z médií. Mám pochopení pro to, že v tomto případě jde také o vojenské tajemství, a proto se musíme spolehnout na moudrost a odpovědnost našich zastupitelů. Ale v tom je právě ten problém. Jejich rychlé, kategorické, špatně vyargumentované a protichůdné postoje, bohužel, ve mně vzbuzují stejný závěr – ideologie a povrchnost má i tady zatím navrch.