Uběhly už dvě desítky let s letopočtem začínajícím dvojkou. Na jednu stranu se v Evropě vcelku nic zvláštního nestalo, to století minulé a jeho prvních dvacet evropských let, to bylo něco: světová válka, VŘSR, rozpad monarchie i rozpad starého světa. Samé věci s ohromnými dopady. Ve světě se ale i v tomto století stalo mnohé a teprve historie posoudí, zda třísknutí letadly do dvojčat mělo stejný dopad jako výstřel z Aurory. Význam historických událostí mnohdy určuje počet mrtvých lidí, které tyto události způsobí, a to se mi počítat nechce. Já se zaměřím na změny nekrvavé, ale také razantní, které můžeme pozorovat sami na sobě a na svém okolí. Na paradoxy toho, že roky, které teď žijeme, jsou roky informačního věku, který nastoupil a drží otěže a jede dál, ač si o tom myslíme a píšeme svoje.

Jak informační technologie postupují ze století do století, jejich používání přináší kromě komfortu a výhod i informační myšlení, jednání, chování, ale i (vy/nevy)chování. I význam přísloví se trochu mění! Informace nás pomalu a potichu formují a tím i společnost formují k jinému obrazu možná víc než revoluční gardy vybavené pouze příručkami a my se pak jen divíme, kde se všechny ty novoty ve společnosti vzaly. Informace, performance, transformace!

1/ Každý rok přibývají do našeho života „e-čka“ a nám se zdá, že život bez nich by snad už ani nebyl možný, přestože život bez nich prokazatelně možný byl. Jsou to např.: e-mail, e-banka, EET, e-recept, e-sex, e-neschopenka, e-kartotéka, e-knihy, e-zpěvníky, e-mapy, e-podání, e-shop, e-přání, e-noviny, e-sítě, e-registry…

Zatímco u potravinových éček je snaha je odbourávat a inzerovat jejich nepřítomnost (ač zlepšují barvu, chuť a životnost – jsou cosi nepatřičného a mají vedlejší účinky), ve společenském klimatu informační doby se bere množství technologických e-ček jako měřítko pokroku jednotlivce i země, protože…

2/ S e-čky se žije komfortně, výhodně a rychle a v mládí i ve stáří můžeme být e-mocní a e-silní. Na druhou stranu tu je „e-neštěstí“ (když se něco pokazí, ztratí se mobil…) a také jsme „e-zranitelní“! To když se cosi neuchopitelného, co není plně v naší moci (ani v moci starosty či presidenta naší země) sepsuje, tak máme na krku spoustu nepříjemností:

- obchodník vám nic neprodá
- lékárník nevydá lék
- nemocnice vás neošetří
- u kasy v obchodě nezaplatíte, třebaže máte na účtu dostatek
- havíř nesfárá do šachty
- nepodáte přiznání
- najednou jste jako kůl v plotě – bez přátel a kontaktů...

A to ještě nedorostla generace sebevražedných hackerů či šílených administrátorů. Plná závislost na e-čkách v dnešním podání je sebevražedná sama o sobě, protože mj. …

3/ Výpadek e-služeb a nemožnost plnit e-povinností je většinou bez rozumné alternativy a technologie samy nevedou k pokroku ve smyslu lidskosti. E-etizace může v praxi klidně být ne-etizací, to když se v záplavě povinností a informací vytratí informace o povinnosti – být v první řadě člověkem. Elektronické informace svým množstvím a formou soupeří s informací genetickou, pudem sebezáchovy, falešně se nám jeví, jako že jsou nejdůležitější na světě, a tak…

4/ Informační společnost může klidně degenerovat, např. ve společnost evidenční a monitorovací. V porodnicích poběží smyčka: „Dovolujeme si vás upozornit, že v rámci zkvalitnění služeb je následující život monitorován. Jeho pokračováním vyjadřujete souhlas.“ A v praxi pak…

5/ Každý den od slunka do slunka probíhá sběr informací o tobě, o tvých potřebách, starostech, radostech, neřestech, slabostech, reakcích a pohybech nejen na účtech. Čím víc informací hledáš, čím větší komfort využíváš, tím víc informací o sobě dáváš! Je to ještě informativnější než online kamera na hlavě. Tvé klikání a myškování je „černé na bílém“, těžko se vymlouvat.

6/ Informací je tolik, želidé kvůli spravování a sledování informací o jiných lidech a událostech mají stále méně času na svůj život, na své lidi a své události. Mají páru o všem možném, ale nemají o životě páru – k mládu ani k stáru – stejně jako neinformované generace předchozí, a navíc nemají na život čas, protože je tu zábava, která se jmenuje…

7/ Multiinformovanost! Informační váha neváží – zajímavá, důležitá, cenná i bezcenná informace, to vše je v jednom pytlíku! Výbuch sopky vedle toho, že si nějaká zpěvačka nevzala pod sukni gaťky. Jako by pastýři pospíchali štědrovečerní nocí a zvěstovali lidem že: Narodil se Spasitel, Matúšovi zdechla koza, Madlence uplavala při praní blůzka.

Lehko nabyl, lehko zapomněl! Ať má cenu zlata nebo cenu slámy a jsme u toho, že…

8/ „Chytrému napověz, hloupému taky!“ Už se netrká, napovídá se všem, o všem a záměr nápovědy nemusí být jen dobrý! Informovanost není ještě zkušenost ani moudrost, kteréžto jsou pro orientaci (a dobrou informovanost) v moři informací nezbytné. Informovaný hlupák se nestává chytrákem, ale může se stát hlupákem ještě větším, zejména když mu stačí informace jen jedna – ne zrovna moc povedená. Stejně tak i chytrý mnohdy sedne na lep. Cenzurovací nástroje a pravdoměry musí člověk hledat a pěstovat v sobě víc než v minulosti…

9/ A k tomu ještě hlídat neřesti jako informační prostituce a samohana. Byly doby, kdy jsem informace vyhledával a byly mi vzácné. Dneska informace vyhledávají mě: „Jsme tu, jsme zajímavé a hravé, potřebuješ nás a my to víme, užiješ si a budeš mít v ledasčem jasno nebo aspoň příjemno, na co si vzpomeneš, ti dáme… jen dva prstíčky si ohřejeme a pak zase půjdeme!“ A tak někdy, než se dostanu „k počasí“, mám za sebou pestrý informační mejdan a někdy i „okno“, že ani nevím, co jsem chtěl hledat, ani to, co jsem cestou všechno viděl a jak dlouho trvala. A dneska navíc platí: Řekni mi, co čteš, a já zajistím, abys četl právě to, co chceš číst. Tekuté info bez mantinelů blbosti. Ne to, co má váhu a hodnotu (měřeno nadčasově), ale to, co se chce číst, to se nabízí. Sám sobě zdrojem informací! Kdo chce kam, pomozme mu virtuálně tam!

10/ A ještě jeden zvláštní jev: Je určitě pravda, že technologie nám mnohé urychlují, ale získaný čas si opět seberou – není to čas volný! Informace jsou návnadou – tvůj čas je kořistí!

V novémroce informačního věku přeji sobě i všem, kdož to vnímají podobně: Hodně štěstí při hledání věci, které jsou Googlem nevyhledatelné.