Když se ohlédneme do historie, a nebo dokonce i doby předhistorické, tak homo sapiens sapiens nebyl a dosud není žádná mírumilovná květinka, ale krvelačný oportunista který po celou dobu svého trvání na kuličce zemi se vzájemně pobíjí jak to jen jde. Ať už to byl pračlověk v boji o lovné území s jinou tlupou tak i dnes máme obdoby mezi Ruskem a Ukrajinou a nebo USA s Izraelem a Íránem, či Palestinou a Izraelem. Nahlédneme-li na tento jev z druhé stránky, tak to vlastně je taková kontrola populační exploze.

Díky této lidské vlastnosti můžeme směle prohlásit komunistické ideály za zcestné a tuto „vědu“ za pavědu, která se vyrojila v hlavách blouznivců. Jak by asi lidé pracovali podle svých možností když nevíme jaké kdo ty možnosti má a nebo kdo je určuje? Zrovna tak i rozdělování bohatství a nebo plodů práce podle potřeb je zcestné, už proto, že potřeby jsou u lidí různé a pokud by byly potřeby přidělovány zdarma, kdo by asi určoval co komu a kdo jaké potřeby má. Takže výsledky pokusů s komunistickým a nebo i socialistickým sociálním zřízením na různých místech země žalostně ztroskotaly a v těchto zemích zavládla všeobecná chudoba a v některých i hladomory které usmrtily nesčetné miliony lidí.

Díky své oportunistické povaze, kterou má člověk v genech, snažil se vždy a dosud se snaží, získat nějaké hodnoty s co nejmenší námahou. Ať už to jsou materiální statky, společenské postavení a nebo síla moci. To prosím platí globálně.

Příklady jsou všude kolem nás. Jaká která činnost která se provádí soukromě je zpravidla, až na výjimky, kvalitnější než ta samá prováděná státem. Ostatně stát by se měl starat jen o klíčové resorty jako je obrana a bezpečnost státu, komunikace či sociální zabezpečení. Úměrně tomu by potom mohly být nižší daně. Vše ostatní by pak mohly provozovat soukromé složky. Školství, veškerá výroba, doprava a nebo i zemědělství, a také zdravotnictví. Umění, ať už v jakékoliv formě a různé intelektuální činnosti, by bez státních dotací buď vzkvétalo a nebo zanikalo podle toho co by společnosti přinášelo a nebo poskytovalo, či jak by bylo vnímáno. Potom by umění zůstali věrní jen ti kteří skutečně umí, a to co dělají, je smyslem jejich života. Hned by prořídly řady komediantů, jak se dnes různě ve světě děje. Neumětelové by byli přirozeně vyřazeni. Umění by v prvé řadě mělo stačit to, co si samo na sebe vydělá a potom i granty různých mecenášů, jak se už dříve v historii dělo.

Nejlépe je vidět rozdíly mezi státní a soukromou činností tam, kde tyto obě fungují paralelně vedle sebe, jako třeba v Klokánii. Uvedu nějaké příklady.

Školství tu je státní i soukromé, paralelně vedle sebe. Soukromé je zpravidla provozováno nějakou církví ale jsou i soukromé školy sekulární. Absolventi soukromých institucí se zpravidla lépe uplatňují v praktickém životě. To už jen proto, že v soukromých školách nejsou studenti jen vzděláváni, ale také vychováváni s důrazem na kladné lidské vlastnosti.

Zdravotnictví je na tom obdobně. Státem spravované zdravotnictví poskytuje výborné služby, ale pokud nejste akutní případ tak jsou na příděl. Třeba na výměnu kyčelního kloubu je čekací doba v řádu více než roku a navíc procedura je prováděna ortopédem který je k tomuto případu přidělen, kterého pacient téměř nezná. Ve státní nemocnici je slušné ubytování v několika postelových pokojích se společným záchodem a sprchou, strava dostatečná ale nepříliš chutná, nemocnice kupuje zmražená jídla od společnosti která tato jídla ve velkém vyrábí a v nemocnici je potom jen v mikrovce rozmrazí a ohřejí. V soukromém zdravotním sektoru si pacient vybírá lékaře podle toho jakou tento má pověst. Můj příklad před dvěma roky. Můj ortoped zjistil, že by bylo záhodno vyměnit můj opotřebovaný levý kyčelní kloub. Po prohlédnutí rentgenových snímků zavolal do soukromé nemocnice a za necelý týden jsem měl fungl nový kyčelní kloub řádně nainstalovaný. Moje nedávná zkušenost v soukromé rehabilitační nemocnici byla také pozitivní. Poměrně velký pokoj s příslušenstvím a velkoplošnou TV. Jídla připravovaná v nemocniční kuchyni a velice chutná a vydatná. Skoro všude koberce, které každý den byly vysávány, postel byla denně převlečena a upravena, koupelna vysmejčena. 2X denně po hodině se konalo rehabilitační cvičení a potom opět hodina zdravotní osvěty namířené na pacientovy specifické problémy. Za vše jsem nezaplatil ze svého ani cent. Vše hradila moje pojišťovna. Představovalo to kolem 820 AUD za den pobytu a pobyl jsem tam, 3 týdny, tedy celkem to představovalo 17250 AUD. Ještě nyní dojíždím 2x týdně na rehabilitační cvičení a také vše hradí pojišťovna. Když jsem 14 dnů ležel v nemocnici na CCU (Coronary Care Unit) koronární jednotka se zvýšenou péčí, tak za mě pojišťovna zaplatila 1000 AUD za den. Převoz sanitkou hradí pojišťovna plně také. Takže co jsme pojišťovně na pojistném za dlouhá léta zaplatili to si dnes vybíráme. Dnes nás stojí toto pojištění 605 AUD měsíčně pro oba dva. Ti jedinci kteří využívají státní zdravotní služby neplatí nic.

Naše západní civilizace vzešla z židovsko - křesťanských základů. Na těchto základech funguje vše v zemích evropských, severo i jiho amerických a Austrálie. V převážné většině ostatního světa jsou tyto základy jiné a v mnohých je jejich kultura s tou evropskou neslučitelná. Stačí se podívat na střední a blízký východ, kde kulturu vytvořil islám. To je už potom o něčem jiném. Nejenže mají jiná pravidla společného soužití, ale na příklad muslimové si mezi sebou poskytují peněžní půjčky bezúročné, jak jim přikazuje korán, a nevěřícím psům potom nasazují úroky jako řemen. A nebo filantropie majetných. Pohádkově bohatí šejkové podporují jen aktivity muslimské, jako na příklad stavby mešit různě po světě a nebo provoz jejich škol – madrasy. Odkaz Odkaz Tyto filantropy ani nenapadne finančně podpořit nějakou činnost nevěřících psů. Oproti tomu bohatí filantropové, kteří vzešli z židovsko – křesťansých základů podporují vše bez rozdílu rasy, národnosti, přesvědčení a nebo příslušnosti. Na příklad snad nejbohatší rodina, Rothschildové. Odkaz

Od počátků činnosti klanu Rothschildů proteklo pod pověstným mostem už hodně vody. Róčildové ovládli nejen evropský ale i světový kapitál. Nejsou tak viditelní jako ve století osmnáctém, devatenáctém a dvacátém, ale mají prsty ve všem. Na příklad v USA se myslelo, že bankéř a finančník J.P.Morgan je nejbohatší muž na světě. Ano, ovládl většinu finančního impéria pana Rockefellera, jinak etnického Němce, ale po Morganově smrti vyšlo najevo, že byl vlastně pouhým pohůnkem v Rothschildově impériu, které vlastnilo 81% jeho podniků.

Takže výrok francouzského komentátora z devatenáctého století: „v Evropě je jediná velmoc a ta je Rothschild“ platí dnes v celém světě.

Ke cti nejen Rothschildů, ale i jiným, až nestoudně bohatým jedincům či rodinám, převážně v USA, náleží jejich charitativní či filantropická činnost, kterou dávají společnosti zpět to, co původně vlastně vytvořila. Založili různé nadace které cíleně financují různé bohulibé činnosti. Hlavní z nich jsou snad vzdělání, výzkum, zdravotnictví a umění. Navíc bez rozdílu rasy, vyznání a sociálního postavení, po celém světě. Chtějí tak asi předejít rozkrádání a nebo plošnému přerozdělování, na daních vybraných společných peněz nekalými politiky. Zde následuje světový seznam bezziskových charitativních společností.

V celosvětově takto vynaložených stovkách miliard dolarů se v posledních pěti letech objevili i pohádkově bohatí Arabové. Sice jako chudí příbuzní, pouhými deseti miliardami dolarů, ale ti, na rozdíl od ostatních, podporují pouze svoje souvěrce a nebo propagaci islámu.

Takže pomineme-li veškeré vedlejší ukazatele, drtivá většina Židů se k bohatství a nebo umělecké, vědecké a jiné slávě dopracovala vlastním přičiněním, na rozdíl od většiny dnes až nestoudně bohatých Arabů, kteří za svoje bohatství vděčí ropě v zemi a slávě snad pouze jako teroristi a nebo „bojovníci za svobodu“. Nevím, nevím, ale „chudáky“ Palestince nechce na svém území žádný arabský stát už třetí generaci. Proč asi? Naproti tomu Židé, do mrňavého Izraele berou souvěrce odkudkoliv, zvláště ze zemí kde jsou pronásledovaní.

A nebo dnes nejbohatší jedinec na světě, Elon Musk, jedněmi milovaný a druhými zatracovaný, který se k svému bohatství dopracoval od nuly. Není zdatný jen v podnikání, kde ve svých četných společnostech hraje stále vůdčí roli, ale i v soukromém životě, kde s několika partnerkami a manželkami dokázal zplodit 14 dětí. Ve svých 54 letech stále tvrdě pracuje a poskytuje zaměstnání nesčetným tisícům. Má jistý dar obklopit se výjimečnými jedinci, kteří mu pomáhají v jeho činnosti. Umí je přesvědčit aby pracovali v jeho společnostech a také je dovede motivovat. Jako na příklad Gwynne Shotwell, která jako prezidentka a hlavní provozní ředitelka, úspěšně vede společnost Space X. Odkaz Tato obdivuhodná žena která ve svých 63 letech vypadá sotva na 50, manželka a matka dvou dětí, vystudovala strojařinu a aplikovanou matematiku s červenými diplomy nyní úspěšně řídí veškeré dění ve společnosti Space X.