21.10.2019 | Svátek má Brigita


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
F. Žůrek 10.10.2019 20:42

Rád čtu texty od přítele Dana Drápala. Ale udělat Švýcarsko z Československa nešlo, právě asi kvůli Německu. Německý národ v Československu byl cizí element (trochu podobně také Slováci) a s tím se nedalo nic dělat. Soužití různých národů - to se musí samo ustát a to je velmi zvláštní věc, která trvá velice dlouho! Prezident Masaryk a ministr zahraničí Beneš téměř denně se snažili řešit problém s německým národem u nás, ale řešení nakonec našel až A. Hitler, který tytto dva lidi předešel, že ano. A to další již dobře známe. Nedalo se opravdu nic dělat. Potom přišly "Benešovy dekrety", ale to je pouze další pokračování obtížně řešitelného problému a s tím máme potíže i dnes, samozřemě.

I. Vermis 10.10.2019 16:37

Pane Drápale, ono se říká: "Pomoz si člověče, a Pán Bůh ti pomůže." Spoléhat se na Boha nelze, to platí i pro Romy. Bohužel, naše společnost to nechápe - osobně si myslím, že místo stavění pomníků a likvidace vepřínů měly být peníze vynaloženy na projekty vzdělávací, tam jim máme pomáhat. Jenže to dá moc práce a není to vidět...

F. Navrátil 10.10.2019 11:59

Autor se velmi mýlí. Němci v Československu neměli zájem o soužití, oni chtěli být součástí Německa! Jistě víte o tom, že když představitelé henleinovců stupňovali své požadavky, předložil jim prezident Beneš prázdný papír se slovy: "Sepište své požadavky a já vám garantuji, že je splníme!" Henleinovci zděšeně odmítli s tím, že na jednání je pozdě, odjeli do Německa a následně bandy ordnerů vycvičených a vyzbrojených Třetí říší začaly útočit na úřady a policejní stanice v pohraničí. Němci měli v Československu naprosto stejná práva jako ostatní národy, včetně politiky, školství a kulturního rozvoje.

I. Vermis 10.10.2019 16:26

Němci patřili po třista let k vládnoucí národnosti, takže vznik ČSR pro ně byl "pád na držku". To nemohli odpustit.

M. Valenta 10.10.2019 10:24

Jen k tomu začátku. Jednota národa po okupaci vydržela tak asi měsíc, spíše méně, po listopadu přeci jenom o poznání déle.

V. Církva 10.10.2019 7:46

Konec článku jistě podnětný. Zbytek taky. Němci si asi nemohli 1.republiku oblíbit. Jenže i kdybychom udělali cokoliv, tehdy se tvořili národní státy. Čechoslovakismus má svoje opodstatnění. Navíc vlastně i Velká Morava byla československá (ač si Slováci myslí něco jiného, Pribina byl jen příbuzný Rostislava). Do toho Němci nepasovali, a logicky tak nemohli být spokojeni. Navíc když ten jejich národní stát byl rozdělen.

A jsme u jádra pudla. Levičáci dnes mluví o absolutních právech pro všechny a rovnosti všech náboženství, což je naprostý nesmysl. Pravicový přístup jsou národní státy včetně jazyka. Osobně si myslím, že stát nemá zveličovat jazyk a rasu, ale má být svázán ideály demokracie, svobody a náboženství. A v takové 1.republice by místo pro Němce rozhodně bylo! Jestli by je i tak zlákal Hitler už by bylo jenom na nich a jejich svědomí.

P. Dvořák 10.10.2019 7:10

Zoufalství:

"Překonáváme ztráty naakumulované během čtyřiceti let komunistické diktatury."

Přímé následky třicetileté války, kdy zde zbyla jen zpustošená zem a počet obyvatel klesl o třetinu, se odstraňovaly kratší dobu.

Tak nějak tuším, že se kolem toho bude žvanit a "překonávat" minimálně do konce 21. století.

V. Vlk St 10.10.2019 0:55

Vážený pane, zásadně se mýlíte v tvrzení, že se ČSR nepokoušela domluvit se sudetskými Němci. Naučte se laskavě dějepis. Sudetští Němci -tedy jejich politické strany - byli i členy parlamentu, vlád a ministři. Patřily k nim tzv. aktivistické strany a to byly Německá sociálně demokratická strana dělnická, Německý svaz zemědělců, Německá demokratická svobodomyslná strana a navíc více než 100 000 sudetských Němců, sociálních demokratů, republikánů a komunistů demonstrovalo za samostatnou ČSR. Více třeba na https://www.slu.cz/slu/cz/projekty/webs/popularizace/postery-sylaby-publikace-1/poster/4-cyklus/0320_oellermann.pdf/

Já vím, ve škole to neučili nakonec čeští a moravští Němci plédovali pro Hitlera ,ale to už je jiná otázka. Tato pomluva, že se Češi nepokoušeli domluvit s Němci v ČSR , zvláště prý Beneš, je jen pomluvou.

D. Drápal 10.10.2019 7:13

Vážený pane, o znevýhodnění Němců psal obsáhl již Emanuel Rádl v knize Válka Čechů s Němci, jež vyšla v roce 1928. Vysílání československého rozhlasu v němčině bylo zahájeno až v roce 1938. To bylo trestuhodné opomenutí v době, kdy byl rozhlas klíčovým médiem. Jinak děkuji za zájem o mé vzdělání v oblasti historie a přeji vše dobré!

J. Poláček 10.10.2019 8:05

Pane Drápale, děkuji za zajímavý článek. Zajímal by mě váš názor na to zda ve vztahu ČSR k Němcům nemohl sehrát významnou roli duch té doby a také fakt, že jsme se dost projektovali do našeho tehdejšího vzoru - Francie. O vztahu vítězné Francie a poraženého Německa v době po Versailles je toho dost známo. Kdo by si někdy v roce 1923 pomyslel, že by mohli být němci pro někoho problém. Ale až začal Áda hulákat na tribunách za nadšeného jásotu davů, začali jsme si uvědomovat i my , že může nějaký problém brzo nastat. A to nejenom my. I Francie, ... Sláva vítězům - čest poraženým, ale jenom do času. To říkám já. Možná se pletu ?

D. Drápal 10.10.2019 10:12

V podstatě máte asi pravdu. Nevím, co bych dodal...

M. Krátký 10.10.2019 14:26

Naše tehdejší vzhlížení k Francii byl náš kámen úrazu. Francie byla po první světové válce oslabená a neochotná znovu bojovat a vojensky - organizačně velmi slabá. Taky - když se Němci do Francie zakousli tak byli v Paříži dřív než ustupující francouzská armáda - hezký den

F. Houžňák 10.10.2019 9:35

Němci měli vlastní školy, universitu, divadla, měli své politické strany, spolky, seděli ve vládě, v parlamentě, jestli tam ten rozhlas hrál nějakou roli, nevím (a vy to nevíte taky), nicméně kdyby o to Němci měli zájem, tak by to nepochybně prosadili. Řekl bych, že ten zájem neměli. A jak píše třeba Eisner, Böhmendeutsche mohli vždy poslouchat rozhlas z Říše a jezdit si tam polírovat svoji němčinu, takže proto asi ten nezájem.

J. Farda 10.10.2019 11:06

Pinktlich tak! R^

F. Houžňák 10.10.2019 11:58

Jenom technická, pinktlich, tedy původně německy pünktlich, znamená sice přesně, ale jenom časově (on schedule), a to i v té české verzi, aspoň moje čeština (pražská) to jenom tak zná.

J. Farda 10.10.2019 15:32

Děkuji za věcnou.

R. Langer 10.10.2019 11:46

Také si myslím, že poslouchat rozhlas z Říše mohli tehdy celkem bez problémů...

J. Poláček 10.10.2019 15:21

Pokud bude u nás žít nějaká výynamná menšina, dejme tomu turků, tak je nacháme se krmit produktem oficiální turecké politiky hlásané přímo z centrály Erdoganovy strany, např. ? To je krajně hazardní přístup. Takhle se nemůže chovat žádný stát který má v plánu bezpečnou existenci. Přikláním se k jisté verzi, která říká, že ČSR se po většinu své krátké existence spíše obávala revanše ze strany Rakouska a Německo podcenila, hrubě podcenila. A až se ukázalo kdo má tady ostré zuby a dlouhé drápy, bylo už pozdě.

F. Houžňák 10.10.2019 15:32

Škoda, že jste to tenkrát Masarykovi s Benešem, těm známým primitivním tupcům, co nebyli schopni žádné složitější úvahy, neporadil.

I. Vermis 10.10.2019 16:29

Škoda, že nechápete, co vlastně pan Poláček napsal.

F. Houžňák 10.10.2019 17:06

Chápu to velmi dobře. Pan Poláček říká, že se tenkrát českoslovenští politici věnovali hlavně vztahům s Rakouskem a nebezpečí z Německa podcenili. No jo, skoro sto let poté, to se mu dobře soudí a hodnotí. Já na to říkám - abych vám to přeložil - že já zase nepochybuju o tom, že to Masaryka s Benešem a další politiky nepochybně taky napadlo, ale zřejmě to vyhodnotili, při znalosti tehdejší situace a postojů, jinak než pan Poláček a vaše maličkost, co jste tehdy nežili a o tehdejších poměrech a možnostech máte ponětí poměrně matné, jako ostatně prakticky všichni lidé dneška, co se cítí povoláni udílet dobré pozdní rady ex post. Vy si ovšem s panem Poláčkem myslíte, že to tenkrát byli samí blbci. Shrnul jsem to dostatečně koncízně a přesně?

J. Kanioková 11.10.2019 17:18

Primitivní tupci ???

F. Houžňák 11.10.2019 17:45

No, chybí tam ty uvozovky, myslel jsem, že je to jasné ...