Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Rád čtu texty od přítele Dana Drápala. Ale udělat Švýcarsko z Československa nešlo, právě asi kvůli Německu. Německý národ v Československu byl cizí element (trochu podobně také Slováci) a s tím se nedalo nic dělat. Soužití různých národů - to se musí samo ustát a to je velmi zvláštní věc, která trvá velice dlouho! Prezident Masaryk a ministr zahraničí Beneš téměř denně se snažili řešit problém s německým národem u nás, ale řešení nakonec našel až A. Hitler, který tytto dva lidi předešel, že ano. A to další již dobře známe. Nedalo se opravdu nic dělat. Potom přišly "Benešovy dekrety", ale to je pouze další pokračování obtížně řešitelného problému a s tím máme potíže i dnes, samozřemě.

Pane Drápale, ono se říká: "Pomoz si člověče, a Pán Bůh ti pomůže." Spoléhat se na Boha nelze, to platí i pro Romy. Bohužel, naše společnost to nechápe - osobně si myslím, že místo stavění pomníků a likvidace vepřínů měly být peníze vynaloženy na projekty vzdělávací, tam jim máme pomáhat. Jenže to dá moc práce a není to vidět...

Autor se velmi mýlí. Němci v Československu neměli zájem o soužití, oni chtěli být součástí Německa! Jistě víte o tom, že když představitelé henleinovců stupňovali své požadavky, předložil jim prezident Beneš prázdný papír se slovy: "Sepište své požadavky a já vám garantuji, že je splníme!" Henleinovci zděšeně odmítli s tím, že na jednání je pozdě, odjeli do Německa a následně bandy ordnerů vycvičených a vyzbrojených Třetí říší začaly útočit na úřady a policejní stanice v pohraničí. Němci měli v Československu naprosto stejná práva jako ostatní národy, včetně politiky, školství a kulturního rozvoje.

Němci patřili po třista let k vládnoucí národnosti, takže vznik ČSR pro ně byl "pád na držku". To nemohli odpustit.

Jen k tomu začátku. Jednota národa po okupaci vydržela tak asi měsíc, spíše méně, po listopadu přeci jenom o poznání déle.

Konec článku jistě podnětný. Zbytek taky. Němci si asi nemohli 1.republiku oblíbit. Jenže i kdybychom udělali cokoliv, tehdy se tvořili národní státy. Čechoslovakismus má svoje opodstatnění. Navíc vlastně i Velká Morava byla československá (ač si Slováci myslí něco jiného, Pribina byl jen příbuzný Rostislava). Do toho Němci nepasovali, a logicky tak nemohli být spokojeni. Navíc když ten jejich národní stát byl rozdělen.

A jsme u jádra pudla. Levičáci dnes mluví o absolutních právech pro všechny a rovnosti všech náboženství, což je naprostý nesmysl. Pravicový přístup jsou národní státy včetně jazyka. Osobně si myslím, že stát nemá zveličovat jazyk a rasu, ale má být svázán ideály demokracie, svobody a náboženství. A v takové 1.republice by místo pro Němce rozhodně bylo! Jestli by je i tak zlákal Hitler už by bylo jenom na nich a jejich svědomí.

Zoufalství:

"Překonáváme ztráty naakumulované během čtyřiceti let komunistické diktatury."

Přímé následky třicetileté války, kdy zde zbyla jen zpustošená zem a počet obyvatel klesl o třetinu, se odstraňovaly kratší dobu.

Tak nějak tuším, že se kolem toho bude žvanit a "překonávat" minimálně do konce 21. století.

Vážený pane, zásadně se mýlíte v tvrzení, že se ČSR nepokoušela domluvit se sudetskými Němci. Naučte se laskavě dějepis. Sudetští Němci -tedy jejich politické strany - byli i členy parlamentu, vlád a ministři. Patřily k nim tzv. aktivistické strany a to byly Německá sociálně demokratická strana dělnická, Německý svaz zemědělců, Německá demokratická svobodomyslná strana a navíc více než 100 000 sudetských Němců, sociálních demokratů, republikánů a komunistů demonstrovalo za samostatnou ČSR. Více třeba na https://www.slu.cz/slu/cz/projekty/webs/populariza.../

Já vím, ve škole to neučili nakonec čeští a moravští Němci plédovali pro Hitlera ,ale to už je jiná otázka. Tato pomluva, že se Češi nepokoušeli domluvit s Němci v ČSR , zvláště prý Beneš, je jen pomluvou.

Vážený pane, o znevýhodnění Němců psal obsáhl již Emanuel Rádl v knize Válka Čechů s Němci, jež vyšla v roce 1928. Vysílání československého rozhlasu v němčině bylo zahájeno až v roce 1938. To bylo trestuhodné opomenutí v době, kdy byl rozhlas klíčovým médiem. Jinak děkuji za zájem o mé vzdělání v oblasti historie a přeji vše dobré!