Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ÚVAHA: Byl objev zemědělství pastí?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
S. Komik 7.1.2021 0:05Největší chyba byla slézat se stromů ... |
|
|
R. Polášek 6.1.2021 21:53Podle mne výchozí úvaha není správná Viz "Lidé doby kamenné se živili lovem a sběrem. Byli fyzicky zdatní a měli pestrou stravu se všemi nezbytnými živinami." Ti lidé byli fyzicky zdatní a měli pestrou stravu pouze tehdy, pokud jich bylo málo a pokud v jejich lovišti bylo dostatek zvěře, nebylo vylovené. Tak například jedna tlupa, 20 - 40 lidí, potřebovali loviště o velikosti tak 1000 km2 a to mohli vylovit během pár desítek let. Jak tam byl nedostatek zvěře, tak trpěli podvýživou a jednostrannou stravou - museli jíst jen to, co bylo. Fyzicky zdatní být museli, protože jinak by se jim blbě lovilo a blbě nosil úlovek těch minimálně několik kilometrů k ohni a dočasnému domovu, ale s tím zdravím to asi moc valné nebylo. Zatímco člověk, který byl zamědělec, mohl na tom být fyzicky i docela špatně a přesto mohl to zemědělství provozovat. Podstatné ale bylo to, že zatímco lovecká tlupa o té velikosti 20 - 40 lidí potřebovala k uživení loviště řekněme 1000 km čtvereční, zemědělská osada o velikosti 2 - 40 lidí potřebovala k uživení pár hektarů polí a 1 - 2 km 2 celkové plochy, kde s těmi políčky jednou za pár let migrovali. Přechodem k zemědělství tím lidstvo zvětšilo svůj životní prostor minimálně stonásobně. |
|
P. Dvořák 6.1.2021 15:41Dříve se lidé živili lovem a sběrem, což byl značně nejistý způsob obživy, ale relativně v poklidu. Potom někdo "vymyslel" zemědělství a od té doby se lidé živili značně nejistým způsobem a ještě se u toho nadřeli. |
|
|
I. Schlägel 6.1.2021 15:32Ehm... |
|
|
T. Kvitek 6.1.2021 15:23"Postoupili jsme dál a pomalu se blížíme době, kdy ani zemědělství už nedokáže vyprodukovat dost potravin pro přemnožené lidstvo". Vite alespoň kolik je obdělavané půdy a kolik ji leží ladem a jaké jsou přebytky zemědělskych surovin? Že české zemědělstvi produkuje proti dřívějšku podstatně méně a má velké rezervy? |
|
|
P. Dvořák 6.1.2021 15:36Víte o tom, čeho víc a víc je potřeba do půdy narvat, aby rodila to co před dvaceti, padesáti lety? Víte o tom, že opravdu úrodné půdy ubývá? Víte o tom, že půda přestává mít schopnost vsakovat vodu a přijímat živiny? Víte o tom . . . eh . . . |
|
K. Salajka 6.1.2021 23:50Také miluji ty proroky ztráty úživnosti, kteří si neráčili povšimnout poklesu zemědělské produkce , aby německé řetězce mohly prodávat výhodně potraviny, které bychom tu bez problémů vypěstovali . Brambora která se proběhne mezi Brazílií a Indií, a skončí na českém stole - tomu se říká byznys. Naše produkce má velké rezervy, ale nemá kvóty ani dotace od Muti Merkel. |
|
|
V. Podracký 6.1.2021 13:36Myslím si, že je trochu zavádějící srovnávat kultury a domnívat se, která je lepší. Všechny byly dobré, dokud udržovaly lidstvo zdravé. Důležitý byl přírodní výběr, tedy reprodukce těch zdravých a schopných a odstranění z reprodukce těch slabých, neschopných a nemocných. Tento přírodní výběr byl ještě v polovině minulého století. Dnes je to opačně. Příležitost k rozmnožování mají ti, kteří berou přídavky a nikdy nepracovali. Pracující mají problém zajistit bydlení, vystudovat a dosáhnout nějakého statusu a tak mají dětí málo nebo je nemají vůbec. Od té doby lidstvo kráčí k zániku. |
|
|
M. Krátký 6.1.2021 17:27dovoluji si vložit tuto vaši větu -myšlenku před všechny ostatní takto : Příležitost k rozmnožování mají ti, kteří berou přídavky a nikdy nepracovali a doplňuji ji ještě o smutný fakt, že dokonce vítáme mezi sebou agresivní smečku muslimů, kteří chtějí další a další práva na úkor nás původních obyvatel našich zemí ( a kontinentů ) - avotomtoje - |
|
|
J. Jurax 6.1.2021 13:35Jojo, lovci měli pružné a ohebné tělo a vyváženou stravu. Ovšem lovili oštěpy a šípy s pazourkovými hroty, protože malé skupiny neuživily kovkopy ani zpracovatele kovů. Když neulovili, pomřeli hlady. Jak trhali zuby netuším, neměli materiál na kleště, ovšem zubní problémy se jim nevyhýbaly. Zánět slepého střeva či mnohé úrazy byly rozsudkem smrti. Dožívali se až čtyřiceti let! Ovšem měli kvalitní geny, protože slabší jedinci pomřeli dřív než se mohli rozmnožit. Ale zase neměli specialisty na gender a LGBTQ! Ale jinak to byl jistě zelený ráj ... :-) |
|
|
P. Pepax 6.1.2021 19:26
|
|
|
M. Valenta 6.1.2021 13:28Je to tak. Zemědělství = populační exploze se všemi následky známými i ještě neznámými. |
|
|
V. Podracký 6.1.2021 13:20Já si myslím, že neolitičtí zemědělci žili v souladu s přírodou a naši zemědělci v devatenáctém století také ještě měli k přirozenému životu blízko. Neolitičtí zemědělci ovšem dobytek pouze pásli, nepřipravovali si na zimu seno, každý rok obdělávali jiné pole a když už v okolí nebyla úrodná půda, tak se odstěhovali a pálili les jinde. Měli to pohodlnější než zemědělci později. Ale v každém případě museli makat a přežili jen ti silní a zdraví. |
|
|
J. Nevrkla 6.1.2021 12:55Nevypadá to, že se ty nejvyspelejsi civilizace rozmnožují, spíše naopak. Jinak zajímavé čtení. |
|
|
M. Valenta 6.1.2021 13:33Došlo jim kam to vede, ale cesta zpět bude dlouhá a strastiplná - viz sir David Attenborough a jeho dokument na Netflixu. |
|
|
J. Nevrkla 6.1.2021 14:06Nemnozi se produktivní civilizace, množí se ta neproduktivn-a ráda by, aby jí ta produktivní živila. A pokrokari to do určité míry dělají a tím jí v množení podporují. V Africe se počet lidí zvyšuje o 10000 denně, kolem 30 milionů ročně. |
|
|
J. Kalina 6.1.2021 11:10tak bych si tipnul, že rozvojem intenzivnějšího pěstování a chování se žilo v souladu s přírodou tak, že se nadbyteční členové "likvidovali" a) v rámci své skupiny b) v rámci boje mezi skupinami o ta nejlepší místa k pobytu. když se místo pobytu vyčerpalo, táhlo se jinam - tedy nežilo se v souladu s přírodou, že se chtělo, ale že se muselo. Když nebylo kam táhnout neb všude obsazeno, začalo se lidstvo cpát i do méně vydatných končin a pomáhat si právě zemědělstvím. Časem se namnožili a začali se cpát zpět do lepší místa a lovevci začali mizet. Kdysi jsem četl reakci kmenového náčelníka někde u křováků na radu misionáře, aby začali pěstovat kukuřici, pšenici, že nebudou mít hlad. Copak jsem pako, abych dřel od rána do noci na poli, když všude je tolik oříšků kešu. Možná, že zemědělství a následný vývoj je cesta jak se život může dostat ze Země i někam jinam. |
|
|
J. Pokoutný 6.1.2021 10:45... lovci žili zdravěji, zemědělci ne a množili se méně... Takže vítězství zemědělců nad lovci a pastevci způsobili mimozemšťané, nebo co? |
|
|
M. Valenta 6.1.2021 13:34V masách se síla, to ještě nevíte. |
|
|
M. Valenta 6.1.2021 13:35..je síla.. |
|
|
J. Jurax 6.1.2021 13:37Ale v masu taky! |
|
|
P. Zinga 6.1.2021 10:37Sedí dva "předzemědělci" u ohníčku, opékaje kousek flákoty, když jeden praví:" Hele, dýcháme čerstvý vzduch, pijeme čistou vodu, stravujeme se bio, pohybu máme habaděj-to když lovíme nebo jsme loveni, zkrátka totálně zdravý životní styl-tak mě sakra řekni, čím to je, že chcípáme ve třiceti? |
|
|
V. Podracký 6.1.2021 12:51Ve třiceti chcípali proto, že právě nebyli v pohodě museli intenzivně pracovat. Ani naši předkové se nedožívali v takové míře 80 let jako dnes. Proč? No proto, že museli celý život makat do úmoru na poli nebo ve slévárně, nebo v kovárně. |
|
|
H. Rybnická 6.1.2021 17:08Pane Podracký doporučuji knihu "Lovci mikrobů" od Holandana Paula de Kruifa. Vyšla sice již v roce 1926, nicméně se jedná o nesmírně zajímavé čtení. Jde totiž o objevy léčeb různých nemocí, které my dnes již skoro neznáme, ale které byly ještě do 20. století celkem běžné, jako na př. tuberkuloza. Je vysoce nakažlivá, nemá to nic moc společného s manuelní prací. Spíše s neuvěřitelnou chudobou, kde ve městech v jedné místnosti často přespávalo až 10 osob a ještě se pronajímaly postele k přespání dělníků, kteří pracovali v noci a potřebovali se vyspát přes den. atd. |
|
|
P. Zinga 6.1.2021 10:33K usídlení vedlo pivo! Tvrdí to archeologové, kteří objevili prastarou varnu piva. K tomu, abyste mohl vařit pivo, potřebujete technologii a energii a -samozřejmě plody, ze kterých ho chcete vařit. To při denním kočováním za potravou dost dobře nejde. |
|
|
J. Kostelanský 6.1.2021 10:31Článok je veľmi pekný príklad, ako my, "ľudia moderní" vidíme históriu. Pritom všetko sú to len a len teórie, ktoré niekto v 19. storočí začal šíriť a potom už nikto nemal odvahu ich spochybniť. Ono to mohlo nejako takto prebiehať, ale nie pred 10 - 12 tisícmi rokmi. Bohužiaľ archeológia sú zahľadení len do seba a poznatky iných vied o tejto dobe ich buď nezaujímajú, alebo ich účelovo ignorujú. Začnime s tým, čo s archeológiou síce priamo nesúvisí, ale na rozdiel od nej máme relatívne presné informácie. Jedná sa napr. o klimatológiu (nie budúcu, ale tú minulú). Pomocou rôznych metód sa dá zistiť a krížovou kontrolou overiť, či a kedy Zem postihla nejaká globálna katastrofa - odchýlka merania je niekoľko promile, max. 1 percento. Vieme zistiť, že napr. pred 600 rokmi približne v tom a tom roku vybuchla nejaká sopka (často podľa zloženia spadu, aj ktorá), ktorá potom mala negatívny účinok na ľudí po celom svete po dobu niekoľkých rokov. Popol zatemnil oblohu, na zem dopadalo menej slnka, bola neúroda a z toho vyplývajúce hladomory, tuhšie zimy atď, a to všetko viedlo k zvýšenému počtu vojen. Dá sa celkom spoľahlivo zistiť a overiť, že pred 12 000 rokmi končila doba ľadová, čo sa prejavilo relatívne rýchlym zvyšovaním hladín morí. Hladina morí bola vtedy zhruba o 80 - 120 metrov nižšie ako dnes pretože voda bola "uväznená" v ľadovcoch pokrývajúcich súš, často v hrúbke niekoľkých kilometrov. |
|
|
J. Kostelanský 6.1.2021 10:32Z toho vyplýva jedna mimoriadne dôležitá vec, ktorú archeológovia stále ignorujú: najdôležitejšie miesta, kde sa ľudia vtedy zdržiavali, sú teraz pod morskou hladinou. Dôvod bol rovnaký ako dnes - stálejšie a teplejšie počasie, možnosť rybolovu, možnosť prepravy nákladu či osôb na dlhšie vzdialenosti atď. Skúste sa pozrieť na mapu sveta, v akej nadmorskej výške sa nachádzajú najdôležitejšie centrá súčasného sveta - všetko je to blízko morskej hladiny. Tým ani náhodou nechcem povedať, že ľudia pred 12 000 rokmi boli rovnako vyspelí ako my. Vyspelosť ľudí tej doby však nezistíme podľa nálezov v oblastiach, ktoré v tej dobe boli mimo hlavného diania. Tie sú však teraz desiatky metrov pod morskou hladinou, a prekryté metrami nánosov morského piesku a bahna. Je to podobné, ako keby - čisto hypoteticky - teraz voda u nás vystúpila o niekoľko sto metrov, a budúci archeológovia by nachádzali len stopy po kolibách a bačoch, ktorí v horských oblastiach pásli ovce. A z toho by odvodili, že naša civilizácia bola založená na chove kráv a ovcí. Jeden maličký príklad z úplnej inej oblasti histórie. Ak ste boli v nejakom skanzene, možno tam v nejakej chalupe mali postele, ktoré boli prekvapujúco krátke - možno 100 či 120 centimetrov. Sprievodcovia po skanzene vám možno povedali, že to bolo kvôli úspore miesta v malej chalúpke alebo úspore dreva na posteľ. Tak ako mne. Aká je skutočnosť, ktoré bola len niekedy pred 150 - 200 rokmi? Ľudia v mnohých oblastiach (nie samozrejme všade) spávali posediačky, pretože "osvietení" mudrci tej doby vymysleli, že späť poležiačky je nezdravé. Do súvisu som si dal túto vec pri akomsi dokumente o nejakej americkej pevnosti z 19. storočia, kde mali presne také malé postele ako v tom našom skanzene. V tom dokumente však to bolo vysvetlené. Je to vec, ktorá bola relatívne bežná pred 6 či 8 ľudskými generáciami. A vôbec o tom nevieme. |
|
|
J. Jurax 6.1.2021 13:47"Skúste sa pozrieť na mapu sveta, v akej nadmorskej výške sa nachádzajú najdôležitejšie centrá súčasného sveta - všetko je to blízko morskej hladiny." Ano. Ale je to poněkud unitární teorie. Platí to jen pro státy, které nějaké mořské pobřeží mají. A je to dáno relativní jednoduchostí dálkové dopravy nákladů po moři v historických dobách odkázaných v dopravě na sílu svalů a větru a tedy rozvojem obchodu. Naleznete dost důležitých center daleko od moře a i dost vysoko. |
|
|
P. Lenc 6.1.2021 10:22Tak nevím, co tímto chtěl autor říct.Nikdo mu nebrání být lovcem, divočiny je pořád ještě dost, přemnožené vysoké a divočáků také.Dotoho autore. |
|
|
P. Kubáč 6.1.2021 9:51Dovolím si článek shrnout jednou větou: "Pláč kvůli vyhnání z Ráje" ;-) |
