D. Laurencikova 20.1.2022 8:45

Jiste se o tom da polemizovat. Rovnost - rovnocnnost, jejich dobova podminenost.... Nejzajimavejsi by bylo, kdybyste se pokusil definovat "spravedlnost" sam. Zkusite to?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 19.1.2022 20:51

No, neshodneme se.

Ono by to bylo na dlouhé povídaní - už třeba jen ten poslední Ciceronův výrok. Nuže - jakou rovnost má na mysli? Pakliže před zákonem, pak pravím, že je časově i místně podmíněná - v době Ciceronově kupříkladu jistě neplatila pro otroka. Nebo jinou rovnost - sociální, rasovou, dnes módní gender, nebo snad před bohy? On ten smysl pro rovnost je ošemetná věc - v jeho jménu se dá páchat nespravedlnost jen to fikne.

Nebo pravdu najdeme tam, kde není lži. Hm ... a kde jinde? A ovšem i obráceně ...

A spravedlnost znamená pravda - pokud si třeba řekneme, že pravda je to, co je nezávisle ověřitelné za daného stavu poznání, tak to moc to se spravedlností nesouvisí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 19.1.2022 20:34

Jistě.

Píšete o rozdílech, nikoliv o definicích. Takže - o výrocích postavených nad nedefinovanými či jen vágně definovanými pojmy se toho moc říct nedá.

Pro informaci - jsem původně vzděláním matematik a celoživotní profesí programátor.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 19.1.2022 8:19

A ještě jedna poznámka na závěr, kterou si neodpustim.

Morálka je představa o tom jak bychom se měli chovat.

Mravnost je způsob, jak se skutečně chováme. Stejně jako nemravnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 19.1.2022 7:46

Pro ty, kdož by snad chtěli trávit své mládí nad úvahami starců, kteří se považují za filozofy, bych rád připomenul přiznání jednoho z nich (snad Senecy?):

Kážu o ctnosti. Nikoli o sobě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 18.1.2022 23:31

Žijeme smrt...

Výchova potomstva je zajisté dobrým smyslem života.

Nicméně, u bytostí obdařených vědomím (a určitě není řeč jenom o lidech) je to složitější. Poznání vlastní smrtelnosti je darem i prokletím toho, že si uvědomujeme sebe sama. Bez tohoto vědomí bychom však neměli šanci rozeznat hodnotu onoho krátkého vymanění z nekonečné nicoty, kterému se říká život.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 18.1.2022 22:41

Díky za poučení a inspiraci, pane Heine. A pokud se chystáte k spánku, pak mějte dobrou noc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 18.1.2022 22:38

Jak to bylo? Tao, které lze popsat slovy, není tao?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Hein 18.1.2022 22:38

Naposled reaguji - viz závěr výše. Máte pravdu, a ještě byste měl přidat Kratyla s jeho absolutním relativismem. Filosofie je v podstatě sranda, když ji nejen pochopíme, ale i realizujeme. Právě pracuji na úvaze o smrti (také už mám vyšší věk) - jenže to nebude na 4 stránky, už je jich 15. Takže to zřejmě zůstane jen v počítači. Přeji Vám dobrou noc, dobrou náladu, pytel štěstí a pevné nervy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Hein 18.1.2022 22:33

Milí přispívající, rád bych už tu diskuzi ukončil. Někteří z vás tu úvahu přečetli "letem světem" a moc nad ní nepřemýšleli, jiní reagovali naprosto správně a velice mne to těší. Prosím, berte na vědomí, že mají-li být mé úvahy zveřejňovány, mohou být napsány pouze na čtyřech stránkách textu, což je vzhledem k závažnosti mnohých témat velice obtížné dodržet. Jsem patrně mnohem starší než řada z Vás (ročník 1947), 55 let se věnuji intenzivnímu studiu buddhismu a srovnávacímu studiu filosofie a náboženství. Napsal jsem téměř 300 úvah a prací, některé velmi obsáhlé (např. Buddhovo učení má cca 600 stran) a celkem jsem popsal asi 10 000 stran textu. Takže pokud vznikly nějaké nejasnosti, v některých dalších zveřejněných úvahách jsou snad tyto nejasnosti odstraněny. Prosím o pochopení - nad nikým se nevyvyšuji, ale opravdu vím dost na to, abych mohl cokoli ze svých prací před kýmkoliv obhájit. Takže se držím této mravní poučky římského básníka Quinta Ennia:

"Kdo bloudícímu vlídně cestu ukáže, toť jak by mu světlo o své světlo zapálil. Nic míň mu nesvítí, zapálí-li jinému!"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 18.1.2022 22:30

To je možné. Mnoho toho bylo zkomoleno. A za provokaci se omlouvám.

I ten slavný výrok o nemožnosti vstoupit do jedné řeky musel znít jinak.

Do stejných vod vstupujeme i nevstupujeme. Jsme i nejsme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 18.1.2022 22:25

Citujete zřejmě jeho dialektiku. Je čistá. A i podle mě nejlepší. Seznámil jsem se s ní, když mi bylo asi tak deset let. V časopise Ohníček. Od první chvíle mi připadala známá a přirozená. Nikdy mě ten pocit neopustil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Hein 18.1.2022 22:22

Milý pane, začínáte mne bavit! Hérakleitos neřekl, že boj je otcem i králem spravedlnosti, takto ten výrok nezní! Existuje celá řada výroků vykládajících vznik práva i představu o spravedlnosti, ale to by se na čtyři stránky úvahy nevešlo (více prý psát nemám). Hérakleitovy slavnostní výroky jsou úchvatné - viz "Tento svět....", "Tuto řeč věčně jsoucí..." - naprostá filosofická paráda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Hein 18.1.2022 22:17

Vysvětluji na jiném místě. Prosím, přečtěte si úvahu znovu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 18.1.2022 22:16

A též se ten boj může dít podle práva, mimo ně či v rozporu s právem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Bruner 18.1.2022 22:13

vzhledem k tomu, že neznáme (možná zatím) smysl bytí, pak je jen na nás, jaký smysl svému bytí a bytí i jiných dáme. Vypadá to, že podstatné je, abychom se chovali tak, aby byl život zachován a k tomu si můžeme vytvořit vzorce chování. Vede-li naše chování k zachování života, pak ho můžeme nazvat spravedlivým a cesty k jeho dosažení pak jsou mravné. Stále je třeba mít na paměti, že příčinou je příčinou je rozhodnutí o zachování života a následkem pak cesty k němu vedoucí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 18.1.2022 22:11

A co s následujícím krkolomným citátem?

„Boj je otcem všeho i králem všeho a jedny činí bohy, druhé lidmi, jedny dělá otroky, druhé svobodnými.“ — Hérakleitos

Je-li boj je otcem i králem spravedlnosti, pak bychom neměli zapomínat, že spravedlnost je dítětem a poddanou boje. Z boje či sporu spravedlnost vzniká. Boji či sporu se podřizuje. A ten boj může být spravedlivý (fér) či nikoli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Hein 18.1.2022 22:09

Hérakleita vykrádali ti, kteří jej pochopili, i ti, kteří mu nerozuměli. To, co se zachovalo, je obdivuhodné. Napsal jsem toho mnoho, ale Hérakleita cituji téměř pravidelně. Ostatně je považován i za zakladatele dialektiky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Hein 18.1.2022 22:06

Téma prázdnoty (nicoty, šúnjatá) je opravdu zajímavé. Před několika lety jsem zpracoval přehled indické filosofie a náboženství a tato otázka je jednou z kapitol.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Hein 18.1.2022 22:02

Opravuji: nikoli "loudáním", ale "váhání zachánil stát".

Jedná se o válku s Hannibalem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Hein 18.1.2022 22:01

Uměle vyvolaný společenský boj minorit je výsledkem neuznávání mravních hodnot. Podstata článku nebyla správně pochopena. Lišíme se pouze ve formulaci a úhlu pohledu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 18.1.2022 21:37

Na téma "buddhismu" jsem si před časem učinil následující poznámku.

Budhistické pojetí prázdnoty je voda ze stejné řeky, jako čínské Tao, řecké Logos nebo biblické Slovo, které je počátkem i koncem, alfou i omegou. Ovšem, co s slovem, kterým nelze nic vyjádřit, protože znamená vše? Peníze jsou v jistém smyslu také jen slova. Z tohoto abstraktního charakteru peněz zřejmě vyplývá pro mnohé svůdná představa kapitalismu jako Božího Slova. Slova, kterým sice nelze nic říci, ale kterým je možné téměř vše zaplatit. V podstatě peněz je asi hlavní síla i slabost kapitalismu. Kapitalismus pracuje s mocnými slovy, avšak jeho řeč je bez významu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 18.1.2022 20:59

Díky za poznámku. Už jsem si říkal, jestli někoho napadne, že i Orwell vykradl Hérakleita.

Jenže dichotomie a její tzv. dialektika funguje ve všem. Proč by satira či sci-fi měla být výjimkou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 18.1.2022 20:52

Narážel jsem na Jana. Nikoli na vás. Díky za tip. Buddhistické pojetí prázdnoty je také zajímavé tema.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Zrcek 18.1.2022 20:37

V období starověkých a středověkých říší byla spravedlnost chápána univerzálně celou společností; bylo jasné, co je vina či hřích. Mohly se případně lišit práva a tresty pro jednotlivé stavy či třídy, ale i to bylo všeobecně chápáno jako součást spravedlnosti. V období demokracie byla primární zásada rovnosti před zákonem. V ideálním případě mělo být jedno, jestli jste nebo nejste člen nějaké minority, zákon se na vás vztahoval vždy stejně.

Primární problém práva v postdemokracii je opouštění zásady rovnosti a nalézání odlišných procesních a právních norem pro menšiny: přistěhovalce, různé rasy, sexuální menšiny, původní domorodce. Právo je tlačeno k tomu, aby bylo aplikováno jinak pro ženy, jinak pro muže a jinak pro různé devianty. Má být jiné pro černochy, jiné pro muslimy (právo šaría), jiné pro Romy (cikány).

Problém je, že takové právo je neakceptovatelné pro většinu občanů.

V demokratické společnosti by menšiny byly nuceny se demokraticky přizpůsobit většině a akceptovat společné normy chování a společná práva a povinnosti. Problém dneška není pulzující a migrující lidstvo neuznávající mravní hodnoty (jak tvrdí autor), ale uměle vyvolaný společenský boj minorit, uznávajících jen vlastní společenské normy a bojujících společně proti normám a zákonům demokratické společnosti.

Proti tomu se musíme rozhodně postavit - jde o nás a budoucnost našich dětí, které už nebudou mít kam emigrovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Laurencikova 18.1.2022 20:34

At je jak chce, konecne je zde zajimava a poucna diskuze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Laurencikova 18.1.2022 20:32

Neplest si Herakleita s Orwellem, prosim.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Laurencikova 18.1.2022 20:30

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Laurencikova 18.1.2022 20:29

Ja bych rekla, ze se naopak jedna o pojmy konkretni, ktere jsou navzajem v souladu a jsou nadcasove, tedy casove neomezene.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Laurencikova 18.1.2022 20:25

Nemyslim si, ze spravedlnost je umely konstrukt. To by totiz znamenalo, ze clovek je uplne nepopsany list papiru, ktery si behem doby namyslel par pravidel souziti, aniz by sam mel jakekoliv citeni toho, co je dobre a co je spatne. Jakoby nemel vubec zadny vnitrni kompas. Neverim, ze tomu tak je. Ze je potreba instituci k zajisteni a vymahani spravedlnosti, to je jine tema.

• reagovat
• nahlásit příspěvek