21.5.2022 | Svátek má Monika


Diskuse k článku

ÚVAHA: Boží mlýny nejsou spolehlivé

V každé lidské společnosti od nejasného počátku lidských dějin vzrostl záporný společenský přetlak vždycky, když se výrazně prohloubily sociální rozdíly a přestaly platit principy rovnosti, spravedlnosti a „pravdivého“ práva (byť i práva obyčejového).

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Černý 19.1.2022 8:19

A ještě jedna poznámka na závěr, kterou si neodpustim.

Morálka je představa o tom jak bychom se měli chovat.

Mravnost je způsob, jak se skutečně chováme. Stejně jako nemravnost.

P. Černý 19.1.2022 7:46

Pro ty, kdož by snad chtěli trávit své mládí nad úvahami starců, kteří se považují za filozofy, bych rád připomenul přiznání jednoho z nich (snad Senecy?):

Kážu o ctnosti. Nikoli o sobě.

O. Hein 18.1.2022 22:33

Milí přispívající, rád bych už tu diskuzi ukončil. Někteří z vás tu úvahu přečetli "letem světem" a moc nad ní nepřemýšleli, jiní reagovali naprosto správně a velice mne to těší. Prosím, berte na vědomí, že mají-li být mé úvahy zveřejňovány, mohou být napsány pouze na čtyřech stránkách textu, což je vzhledem k závažnosti mnohých témat velice obtížné dodržet. Jsem patrně mnohem starší než řada z Vás (ročník 1947), 55 let se věnuji intenzivnímu studiu buddhismu a srovnávacímu studiu filosofie a náboženství. Napsal jsem téměř 300 úvah a prací, některé velmi obsáhlé (např. Buddhovo učení má cca 600 stran) a celkem jsem popsal asi 10 000 stran textu. Takže pokud vznikly nějaké nejasnosti, v některých dalších zveřejněných úvahách jsou snad tyto nejasnosti odstraněny. Prosím o pochopení - nad nikým se nevyvyšuji, ale opravdu vím dost na to, abych mohl cokoli ze svých prací před kýmkoliv obhájit. Takže se držím této mravní poučky římského básníka Quinta Ennia:

"Kdo bloudícímu vlídně cestu ukáže, toť jak by mu světlo o své světlo zapálil. Nic míň mu nesvítí, zapálí-li jinému!"

P. Černý 18.1.2022 22:41

Díky za poučení a inspiraci, pane Heine. A pokud se chystáte k spánku, pak mějte dobrou noc.

J. Bruner 18.1.2022 22:13

vzhledem k tomu, že neznáme (možná zatím) smysl bytí, pak je jen na nás, jaký smysl svému bytí a bytí i jiných dáme. Vypadá to, že podstatné je, abychom se chovali tak, aby byl život zachován a k tomu si můžeme vytvořit vzorce chování. Vede-li naše chování k zachování života, pak ho můžeme nazvat spravedlivým a cesty k jeho dosažení pak jsou mravné. Stále je třeba mít na paměti, že příčinou je příčinou je rozhodnutí o zachování života a následkem pak cesty k němu vedoucí.

P. Černý 18.1.2022 23:31

Žijeme smrt...

Výchova potomstva je zajisté dobrým smyslem života.

Nicméně, u bytostí obdařených vědomím (a určitě není řeč jenom o lidech) je to složitější. Poznání vlastní smrtelnosti je darem i prokletím toho, že si uvědomujeme sebe sama. Bez tohoto vědomí bychom však neměli šanci rozeznat hodnotu onoho krátkého vymanění z nekonečné nicoty, kterému se říká život.

P. Černý 18.1.2022 22:11

A co s následujícím krkolomným citátem?

„Boj je otcem všeho i králem všeho a jedny činí bohy, druhé lidmi, jedny dělá otroky, druhé svobodnými.“ — Hérakleitos

Je-li boj je otcem i králem spravedlnosti, pak bychom neměli zapomínat, že spravedlnost je dítětem a poddanou boje. Z boje či sporu spravedlnost vzniká. Boji či sporu se podřizuje. A ten boj může být spravedlivý (fér) či nikoli.

P. Černý 18.1.2022 22:16

A též se ten boj může dít podle práva, mimo ně či v rozporu s právem.

O. Hein 18.1.2022 22:22

Milý pane, začínáte mne bavit! Hérakleitos neřekl, že boj je otcem i králem spravedlnosti, takto ten výrok nezní! Existuje celá řada výroků vykládajících vznik práva i představu o spravedlnosti, ale to by se na čtyři stránky úvahy nevešlo (více prý psát nemám). Hérakleitovy slavnostní výroky jsou úchvatné - viz "Tento svět....", "Tuto řeč věčně jsoucí..." - naprostá filosofická paráda.

P. Černý 18.1.2022 22:30

To je možné. Mnoho toho bylo zkomoleno. A za provokaci se omlouvám.

I ten slavný výrok o nemožnosti vstoupit do jedné řeky musel znít jinak.

Do stejných vod vstupujeme i nevstupujeme. Jsme i nejsme.

O. Hein 18.1.2022 22:38

Naposled reaguji - viz závěr výše. Máte pravdu, a ještě byste měl přidat Kratyla s jeho absolutním relativismem. Filosofie je v podstatě sranda, když ji nejen pochopíme, ale i realizujeme. Právě pracuji na úvaze o smrti (také už mám vyšší věk) - jenže to nebude na 4 stránky, už je jich 15. Takže to zřejmě zůstane jen v počítači. Přeji Vám dobrou noc, dobrou náladu, pytel štěstí a pevné nervy.

P. Černý 18.1.2022 22:38

Jak to bylo? Tao, které lze popsat slovy, není tao?

F. Zrcek 18.1.2022 20:37

V období starověkých a středověkých říší byla spravedlnost chápána univerzálně celou společností; bylo jasné, co je vina či hřích. Mohly se případně lišit práva a tresty pro jednotlivé stavy či třídy, ale i to bylo všeobecně chápáno jako součást spravedlnosti. V období demokracie byla primární zásada rovnosti před zákonem. V ideálním případě mělo být jedno, jestli jste nebo nejste člen nějaké minority, zákon se na vás vztahoval vždy stejně.

Primární problém práva v postdemokracii je opouštění zásady rovnosti a nalézání odlišných procesních a právních norem pro menšiny: přistěhovalce, různé rasy, sexuální menšiny, původní domorodce. Právo je tlačeno k tomu, aby bylo aplikováno jinak pro ženy, jinak pro muže a jinak pro různé devianty. Má být jiné pro černochy, jiné pro muslimy (právo šaría), jiné pro Romy (cikány).

Problém je, že takové právo je neakceptovatelné pro většinu občanů.

V demokratické společnosti by menšiny byly nuceny se demokraticky přizpůsobit většině a akceptovat společné normy chování a společná práva a povinnosti. Problém dneška není pulzující a migrující lidstvo neuznávající mravní hodnoty (jak tvrdí autor), ale uměle vyvolaný společenský boj minorit, uznávajících jen vlastní společenské normy a bojujících společně proti normám a zákonům demokratické společnosti.

Proti tomu se musíme rozhodně postavit - jde o nás a budoucnost našich dětí, které už nebudou mít kam emigrovat.

O. Hein 18.1.2022 22:01

Uměle vyvolaný společenský boj minorit je výsledkem neuznávání mravních hodnot. Podstata článku nebyla správně pochopena. Lišíme se pouze ve formulaci a úhlu pohledu.

D. Laurencikova 18.1.2022 20:22

Velice pekny clanek. R^R^

P. Princ 18.1.2022 16:57

V článku o spravedlnosti mi chybí tabuizované téma trestu smrti. Jsem pro jeho znovuzavedení, což ovšem samo o sobě nestačí. Musí následovat jeho ukládání a exekuce. K tomu je třeba odvahy - soudců, presidentů, premiérů... Nikoli ale autorovy "uvážlivé odvahy", ale odvahy bez přívlastků. Pravděpodobně by se tak částečně snížil autorův "záporný společenský přetlak" (analogie temné energie ?).

O. Hein 18.1.2022 19:56

Jsem zastánce trestu smrti a napsal jsem o tom asi před patnácti lety asi stostránkové pojednání. Nemohu slučovat jednotlivé právní i etické problémy, jsem vázán rozsahem stran.

P. Princ 18.1.2022 16:38

Ach, ty přívlastky! Pane autore, učiníte-li z odvahy "uvážlivou odvahu", prakticky tím tuto veskrze pozitivní vlastnost zrušíte. Odvaha buď je, nebo není. Taková "uvážlivá odvaha" muže sklouznout až podvolení - jak můžeme aktuálně pozorovat na tzv. "vyspělém Západě", neschopném postavit se na odpor vetřelcům.

O. Hein 18.1.2022 20:01

Uvážlivá odvaha není totéž jako odvaha ztřeštěná a nerozvážná. Určitě je Vám tento rozdíl znám a vidíte, jaké blbosti někteří "odvážlivci" provádějí. Takže není odvaha jako odvaha. Nerozvážný blbec provede snadno ztřeštěný kousek anebo dokonce zahájí válku, rozvážný odvážlivec se chová racionálně, aby minimalizoval škody i ztráty. Vyhledejte si např. heslo Lucius Quinctius Cincinnatus, kterému říkali "Loudal" a kterému pak senát poděkoval slovy: "Jediný člověk nám svým loudáním zachránil stát!|" Odvaha bez rozvahy je blbost a blbě také končívá.

O. Hein 18.1.2022 22:02

Opravuji: nikoli "loudáním", ale "váhání zachánil stát".

Jedná se o válku s Hannibalem.

P. Princ 18.1.2022 16:20

Spravedlnost je umělý konstrukt. V přírodě nic takového neexistuje. Spravedlnost vyžaduje instituci, pravidla a jejich vymahatelnost - to vše provozováno profesionály k tomu školenými.

J. Ticháček 18.1.2022 17:04

Spravedlnost existuje i v přírodě.

Právě proto, že v ní existuje jakási rovnováha. Samozřejmě dynamická. Každá rostlina, každý tvor se množí, roste, je konzumován a konzumuje. Z Ela spravedlivě. V podstatě celá příroda funguje podle deklarace lidských práv.

To teprve lidské pojetí se od spravedlnosti odchyluje.

O. Hein 18.1.2022 19:47

Četl jste vůbec tuto úvahu pozorně?

O. Hein 18.1.2022 19:49

Přečtěte si prosím tu úvahu ještě jednou, asi jste ji nepochopil.

D. Laurencikova 18.1.2022 20:25

Nemyslim si, ze spravedlnost je umely konstrukt. To by totiz znamenalo, ze clovek je uplne nepopsany list papiru, ktery si behem doby namyslel par pravidel souziti, aniz by sam mel jakekoliv citeni toho, co je dobre a co je spatne. Jakoby nemel vubec zadny vnitrni kompas. Neverim, ze tomu tak je. Ze je potreba instituci k zajisteni a vymahani spravedlnosti, to je jine tema.

M. Pivoda 18.1.2022 15:46

V procesu evoluce na planetě Zemi je pro lidi nejdůležitější proces učení se.

Nejvíce se člověk naučí z chyb (vlastních i z chyb těch ostatních lidí). Čím krutější chyba, tím intenzivnější je proces lidského učení. A to je podstatné.

O. Hein 18.1.2022 20:03

Nic nového pod sluncem (Nihil novi sub sole). Platí to již od starověku a my tomu dali pouze učenější formu: "Záporné emoce mají funkci učení."

J. Jurax 18.1.2022 15:23

Spravedlnost znamená pravdu, a pravdu najdeme tam, kde není lži.“ (Sómadéva - 11.stol.n.l.)

„Spravedlnost je pevné a trvalé úsilí přiznat každému právo, které mu náleží.“ (Domitius Ulpianus - 170-228 n.l.)

„Spravedlivé činy jsou vesměs slušné, kdežto nespravedlivé jsou stejně tak neslušné jako hanebné.“ (Marcus Tullius Cicero - 106-43 př.n.l.)

„Smysl pro rovnost je nejvlastnějším znakem spravedlnosti.“ (M.T.Cicero)

Inu, citáty jsou to zvučné, ale jako výroky jsou rozporné. Operují jen s vágně definovanými pojmy, jejichž definice je navíc časově a místně podmíněná. Ovšem - všechny se výtečně hodí do politických projevů a pfilozófických pojednání.

O. Hein 18.1.2022 19:54

Vaše pohrdání filosofií není příliš dobrou vizitkou. Jinak ohledně rozdílu mezi mravností a morálkou píši ve stručnosti na jiném místě této diskuze.

J. Jurax 19.1.2022 20:34

Jistě.

Píšete o rozdílech, nikoliv o definicích. Takže - o výrocích postavených nad nedefinovanými či jen vágně definovanými pojmy se toho moc říct nedá.

Pro informaci - jsem původně vzděláním matematik a celoživotní profesí programátor.