USPOŘÁDÁNÍ: Nechte obce na pokoji
Čas od času se rozvine diskuze o počtu obcí v Česku. Na Neviditelném psu tuhle polemiku otevřel dne 23.10. Petr Kolman a na něj 28.10 reagoval Rudolf Mládek. Oba autoři mají ve své argumentaci pravdu, ale nevypověděli o malých obcích a o naší lokální samosprávě úplně všechno. Máme skutečně obrovské a evropsky zcela nesrovnatelné množství obcí s malým průměrným počtem obyvatel. V Evropě jsme vlastně výjimka.
| XStát | počet obcí | průměrný počet obyvatel |
|---|---|---|
| Česko | 6 258 | 1 688 |
| Slovensko | 2 930 | 1 854 |
| Francie | 35 357 | 1 885 |
| Kypr | 380 | 2 250 |
| Maďarsko | 3 178 | 3 088 |
| Bulharsko | 265 | 26 604 |
| Řecko | 325 | 33 181 |
| Portugalsko | 308 | 33 524 |
| Švédsko | 290 | 34 218 |
| Nizozemí | 380 | 44 816 |
| Lotyšsko | 60 | 47 465 |
| Dánsko | 98 | 58 459 |
| Irsko | 31 | 151 078 |
| Velká Británie | 391 | 167 898 |
Kromě Česka a Slovenska najdeme stejně malé obce již jen ve Francii. Na druhém pólu evropské tabulky jsou státy, kde průměrná velikost obce je na úrovni našeho okresního města. Sem patří země jako Švédsko, Nizozemí, Dánsko, ale i Bulharsko, Řecko a Portugalsko. Zcela mimo jakoukoliv lokální úroveň se pak pohybuje Velká Británie a Irsko, kde vlastně lokální úroveň neexistuje a nejmenší administrativní jednotky jsou vlastně hrabství s velikosti našeho kraje.
Jak malé jsou naše obce je také dobře patrné z této tabulky.
| kategorie | počet obyvatel | počet obcí | ||
|---|---|---|---|---|
| abs. | v % | abs. | v % | |
| venkovské obce | 3 622 402 | 33,2 | 5 809 | 92,8 |
| města | 7 287 098 | 66,8 | 449 | 7,2 |
| Česko | 10 909 500 | 100,0 | 6 258 | 100,0 |
Třetina obyvatel žije ve venkovských obcích do 3 000 obyvatel, ale těchto obcí je skoro 93 % ze všech. Více než polovina obcí má dokonce méně než 500 obyvatel, ale nežije v nich více než 9 % populace Česka. My ale nemáme jenom malé obce. My máme i místní části - vesničky a těch je v Česku okolo 13 000. A v některých z nich je méně než 20 stálých obyvatel.
Tak co s tím? Rudolf Mládek má pochopitelně pravdu, když tvrdí, že neexistuje nárok na velký počet samospráv. Ústava nebude porušena, když místo 6258 obcí budeme mít 1000 obcí. Ale i Petr Kolman správně argumentuje, že obec představuje lokální společenství, lokální komunitu. To, jak je silná vůle k samosprávě, vypovídá, jak rychle se obce sloučené v období 1970-1989 vrátily ke své samosprávě. V roce 1990 se najednou obnovilo více než 2 200 obcí. Oba autoři správně tvrdí, že nějaké shora diktované spojování obcí je nesmysl. Já k tomu dodávám, že pokud začnete na shromáždění starostů mluvit o spojování obcí, doporučuji stát u dveří a mít dole před domem nastartované auto. To aby vás nezlynčovali. Taková je k tomu nechuť.
Mám pro všechny dobrou zprávu. Sice to tak nevypadá, ale řešení problému velkého počtu malých obcí již skutečně probíhá. A jak se zdá, tak probíhá dokonce bez nějakého napětí a dokonce na dobrovolné bázi a s podporou všech celostátních organizací, které sdružují lokální samosprávu. Již od 1.1. 2024 je v zákoně o obcích ukotvena nová a více formalizovaná podoba spolupráce obcí s názvem Společenství obcí. Tato společenství mohou pro své členy zajišťovat některé činnosti, mohou dokonce společně připravovat a schvalovat strategický plán, mohou také společně využívat stejných služeb v daňové nebo právní oblasti a sdílet potřebné úředníky. Počet společenství v Česku postupně roste a změny je možné sledovat na webu Společenství obcí. Nyní v dosud založených 58 společenství obcí žije 1 269 424 obyvatel (11,6 % obyvatel státu), tyto nové územní jednotky se rozkládají na území o rozloze 14 298 km2 (18,1 % rozlohy státu) a celkem spolupracuje 1 205 obcí tedy necelých 20 % všech obcí. A počty nových společenství a zapojených obcí dále rostou.
Právě dobrovolná spolupráce obcí při zajišťování společné agendy založená na tom, že se zástupci obcí znají a také si mezi sebou důvěřují umožňuje každému ze starostů nebojovat za vlastní výhody ale spolehnout se na to, že některé agendy a některé problémy za ně vyřeší více profesionální aparát. Současně to ale nebere ani starostovi a ani nikomu v obci lokální identitu, obecní úřad, ceduli a razítko.
Nyní tato společenství obcí postupně hledají svoje aktivity, možnosti a postupně si stanovují cíle, jak lze pomáhat malým obcím. Pokud se tento koncept bude stejně dobře rozvíjet i nadále, pak může v dlouhodobém měřítku vytvořit předpoklady pro dvě úrovně lokální samosprávy. Na nižší úrovni zůstanou obce se svými starosty a jejich kompetence budou mít především provozní charakter a zaměří se na údržbu a opravu budov a veřejných prostranství a podporu aktivního spolkového života. Na vyšší ale pořád komunální úrovni a budou Společenství obcí s více koncepční rolí. Zde budou vznikat hlavní rozvojové dokumenty jako je strategický a územní plán, nové komunální jednotky budou schopné zajišťovat základní služby a obslužnost pro všechny obce v regionu, organizovat školství, sociální služby a další potřebné služby pro obyvatele.
A mimochodem, toto je přesně ten model, který v minulosti uplatnila Francie. Také nezrušila svých 35 000 malých obcí. Ale dala jim šanci postupně vytvořit taková společenství, na která pak přenesla významné lokální kompetence a přitom zachovala i malé obce.
Prosím, nechte malé obce na pokoji a nerušte je. Jsou to základní stavební kostky naší občanské společnosti.