Když je pátek, blázni mají svátek, říkalo se za mých mladých let. Dnes bych řekl, že regulérní šílenci (vyskytující se ve všech oblastech od vědy přes náboženství až po byznys a politiku) nám dělají svátek z celého týdne. A to už je možná trochu moc.

30. dubna, tedy „na čarodky“, se na zahradě Akademie výtvarných umění v Praze odehrál bizarní happening. Nahá umělkyně Kateřina Olivová za zvuků techna rozhazovala hlínu, zatímco ji pozorovaly děti v přítomnosti rodičů.

Nechápete?

Píáristka AVU to uspokojivě vysvětlila televizi CNN Prima News. Performance prý probíhala v rámci akce Slay the partriarchy a jejím cílem bylo otočit zažité role v patriarchální společnosti a tak trochu se zastat trestaných neposlušných „čarodějnic“. Takže místo upalování čarodějnice byla rozbita piňata z hlíny, která obsahovala semena rostlin. Ta se dostala ven a dala vzniknout novému životu.

Pořád ještě nechápete?

Kdyby byl rektorem AVU Milan Knížák (byl jím v letech 1990-97), moc by mě zajímala jeho reakce. On byl kdysi taky performer, ale to bylo v době, kdy nebylo dovoleno skoro nic, takže byla mnohem větší šance na to, že umění bude mít nějaký smysl. Dnes je dovoleno úplně všechno, a smysl aby člověk pohledal.

Knížák se k tomu možná ještě vyjádří, ale já bych možná ocenil ještě víc, kdyby se nechal slyšet ministr kultury. Zajímalo by mě, jestli i tahle nahá dáma rozhazující hlínu na zahradě AVU může požádat stát o status umělce. A dostávat na účet každý měsíc finanční částku umožňující kvalitní a důstojný život ve vyspělé liberální společnosti. Protože jestli jo, budu tuhle umělkyni pozorně sledovat a fakt chci vidět, co bude dál, jak se bude vyvíjet její kariéra a kolik krásy nám ještě nabídne.

Krása je totiž vážná věc. Dostojevskij dokonce říká, že krása spasí svět. Každý tomu nemusí věřit. Ostatně je to Idiot, kde se to říká. Ale já to teda beru smrtelně vážně a už se nemůžu dočkat, až si během letošního jara zajedu do Vídně na právě otevřenou výstavu Roye Lichtensteina a Andyho Warhola.

Umění zdar a tomu výtvarnému zvlášť!